reklama






Pozvánka na XIV. SYMPOZIUM PRAKTICKÉ NEUROLOGIE (Brno / 18.–19. 5. 2017)

XIV. ročník Sympozia praktické neurologie se bude konat v trochu netradičním termínu, a to již v polovině května 18.–19. 5. 2017. Nicméně tradičním zůstane opět místo konání, a to v brněnském hotelu International. Akci stejně jako v přešlých letech pořádá společnost SOLEN, s.r.o., a časopis Neurologie pro praxi. Záštitu nad touto akcí převzala I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny Brno. Sympozium má v kalendáři akcí pro praktické neurology již své tradiční místo a o jeho skvělé úrovni svědčí i počet účastníků, kterých se každoročně na akci sjede kolem 400.




Připravujeme do Neurologie pro praxi 2/2017

Hlavní téma – urgentní stavy v neurologii

Syndrom Dravetové (těžká infantilní myoklonická epilepsie – SMEI) v dospělém věku

Rozvaha benefitů a rizik u léků na roztroušenou sklerózu

Výpad vlasů v důsledku léčby roztroušené sklerózy

Co se skrylo za migrenózní záchvat - kazuistika

Bickerstaffova autoimunitní kmenová encefalitida




Nejlepší kazuistika na XIII. Sympoziu praktické neurologie

V letošním roce byla tajným hlasováním účastníků XIII. ročníku Sympozia praktické neurologie (Brno, 2.- 3. 6. 2016) zvolena mezi dvanácti sděleními jako nejlepší prezentace MUDr. Ing. Davida Černíka, MBA „Trombektomie po standardním časovém okně“.

Vítěz získal od společnosti SOLEN finanční obnos 10 000 Kč.

Gratulujeme.




Cena Arnolda Picka za rok 2015

Cenu Arnolda Picka za rok 2015 získala MUDr. Marečková Iva s prací „Případ de novo vzniklého super-refrakterního epileptického statu“ (Neurol. praxi 2015; 16(6): 366–369). Cena byla slavnostně předána na XIII. Sympoziu praktické neurologie v Brně, které se uskutečnilo ve dnech 2. – 3. 6. 2016. Soutěž pokračuje i v letošním roce.




Dětská neurologie - Ošlejšková H. a kol.

Motivací vzniku stručné učebnice speciální dětské neurologie bylo znovu povzbudit zájem mladých lékařů o obor dětské neurologie a začínajícím mladým kolegům usnadnit erudici a přípravu k atestaci. Učebnici připravil kolektiv autorů z několika pracovišť a jejím obsahem jsou nejdůležitější oblasti speciální dětské neurologie. I když znalosti z ní získané bude třeba doplnit samostudiem z dalších zdrojů, kterých je dnes k dispozici nespočet, všichni autoři pevně věří, že se stane malou vstupní bránou vaší přípravy.



Z posledního čísla

Amyotrofická laterální skleróza

MUDr.Eva Vlčková, Ph.D.

Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je závažné neurodegenerativní onemocnění, charakterizované progresivní ztrátou mozkových a/nebo míšních motoneuronů, klinicky se projevující progredujícími čistě motorickými parézami s výskytem fascikulací. Potíže začínají často monomelicky a postupně dochází k jejich šíření na ostatní končetiny, trupové svaly i svaly bulbární. U části pacientů (cca 25 %) proces naopak primárně postihuje bulbární svalové skupiny a projevuje se iniciálně dysartrií a dysfagií, s následnou generalizací. Diagnostika onemocnění je především klinická a opírá se o tzv. revidovaná El Escorial kritéria. Potvrzení subklinického postižení periferního motoneuronu je možné pomocí elektromyografického vyšetření. Terapie onemocnění je především symptomatická a vyžaduje multidisciplinární přístup. Průběh onemocnění zpomaluje podávání riluzolu (inhibitor glutamátu).

Hereditární spastické paraparézy: klinické a genetické aspekty

RNDr.Anna Uhrová Mészárosová, MUDr.Radim Mazanec, Ph.D., prof.MUDr.Pavel Seeman, Ph.D.

3Centrum lékařské genetiky a fetální medicíny GENNET, Praha Hereditární spastické paraparézy (HSP) jsou heterogenní skupinou onemocnění centrálního motoneuronu charakterizované bilaterální progredující spasticitou a slabostí dolních končetin. Klinické příznaky nemoci jsou způsobeny postupnou degenerací axonů kortikospinální dráhy a zadních provazců míšních. HSP se manifestuje poruchou chůze, kterou zaznamená buď sám pacient nebo si zhoršené chůze povšimne jeho okolí. Subjektivně může pacient pociťovat ztuhlost dolních končetin nebo také udává křeče svalů. Nástup onemocnění bývá pozvolný a nenápadný, symptomy se mohou začít projevovat v kterémkoli věku od předškolního dětství až do pozdních dekád života. Příčinou onemocnění je vrozená genová porucha/mutace některého z více než 50 genů popsaných u HSP. U největšího procenta pacientů jsou příčinou mutace genu SPAST (SPG4). V současnosti dostupná léčba je pouze symptomatická. Onemocnění je uváděno též pod názvem spastická paraplegie nebo onemocnění Strümpell-Lorrain.

Role magnetické rezonance při detekci oportunních infekcí v souvislosti s léčbou roztroušené sklerózy

prof.MUDr.Manuela Vaněčková, Ph.D., doc.MUDr.Dana Horáková, Ph.D.

Magnetická rezonance má velmi důležitou roli v diagnostice oportunních infekcí u onemocnění roztroušenou sklerózou. Nejčastěji se jedná o možný výskyt progresivní multifokální leukoencefalopatie v souvislosti s léčbou monoklonální protilátkou natalizumabem. V současnosti neexistuje kauzální léčba, jediné co pozitivně ovlivňuje prognózu pacienta, je co nejčasnější diagnostika onemocnění následovaná rychlou změnou klinického vedení pacienta. Té může být docíleno jen pravidelnou, frekventní monitorací pomocí magnetické rezonance. Článek shrnuje typické časné příznaky onemocnění, poukazuje na rozdíly v nálezu na magnetické rezonanci, které pomáhají odlišit progresivní multifokální onemocnění od relapsu roztroušené sklerózy. Uvádí i další onemocnění, která přicházejí v úvahu v rámci diferenciální diagnostiky.

Vybrané články

Psychogenní neepileptické záchvaty

MUDr.Tomáš Nežádal, Ph.D.

Institut neuropsychiatrické péče, Praha Psychogenní neepileptické záchvaty (PNES) jsou relativně častým onemocněním. Pacienti tvoří až pětinu nemocných s farmakorezistentními záchvaty. Vznikají na psychogenním podkladu mechanizmem somatoformní disociace za přítomnosti dalších faktorů. V jejich diferenciální diagnostice, zejména k odlišení od záchvatů epileptických, je stále zlatým standardem video-EEG monitorace a provokace typických záchvatů sugescí. Na základě opakovaných pozorování byly zjištěny některé typické záchvatové projevy PNES. Pacienti často trpí i jinými psychickými komorbiditami. Hlavní složkou léčby je psychoterapie, nicméně dlouhodobě kompenzovaná je pouze čtvrtina pacientů.

Léčba interferonem beta navzdory perzistující elevaci jaterních enzymů

MUDr.Magdaléna Hladíková, Ph.D., MUDr.Petra Praksová, Ph.D., MUDr.Hana Dujsíková, Ph.D.

Interferon beta 1b (Betaferon) je nejdéle užívaný chorobu modifikující lék u roztroušené sklerózy. Mezi jeden z vedlejších účinků patří i elevace jaterních aminotransferáz, jež jsou odrazem hepatocelulárního poškození. K jakým přesným změnám jaterního parenchymu dochází, ale není známo. K dispozici máme jen údaje z jaterních biopsií od pacientů s fulminantním hepatálním selháním, vznikajícím na jiném podkladě. V naší kazuistice prezentujeme případ pacienta léčeného od roku 1999 preparátem Betaferon, u kterého se již během prvního roku léčby objevila elevace jaterních enzymů s postupným nárůstem a přechodně bylo dosaženo až 3. stupně toxicity. Vzhledem k dlouhodobé klinické i radiologické stabilizaci a pro odmítavý postoj pacienta k případné změně léčby bylo na základě výsledků jaterní biopsie rozhodnuto o pokračování v léčbě interferony i přes trvale zvýšené hodnoty jaterních enzymů.

Glutenová neuropatie

MUDr.Eva Vlčková, Ph.D.

Spektrum onemocnění, vznikajících v souvislosti s konzumací glutenu (lepku), proteinu obsaženého v obilovinách, je souhrnně označováno termínem gluten-related disorders (GRD). Nejčastějšími klinickými jednotkami z této skupiny onemocnění jsou celiakie a tzv. neceliakální glutenová senzitivita. Obě onemocnění mají vysokou prevalenci v populaci a velmi variabilní klinickou manifestaci včetně projevů neurologických, kam patří i tzv. glutenová neuropatie, vyskytující se až u 50 % pacientů s celiakií. Nejčastěji jde o axonální, senzitivně-motorickou polyneuropatii s chronickým průběhem, neobvyklé nejsou ani asymetrické formy či polyneuropatie tenkých vláken. Diagnostika je vedle klinického obrazu založena na sérologickém průkazu protilátek proti gliadinu (část molekuly glutenu) a v případě celiakie také proti tkáňové transglutamináze či endomysiu, histologických změnách v biopsii střevní sliznice ev. genetickém průkazu asociace s HLA antigeny II. třídy. Konfirmačním testem je také klinický a laboratorní efekt bezlepkové diety, která je klíčovým terapeutickým opatřením v prevenci rozvoje příznaků poruch glutenové tolerance. U pacientů s glutenovou neuropatií vede dieta spíše k zástavě progrese postižení než k regresi stávajícího neurologického deficitu.

Neurologie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.