NEUROLOGIE PRO PRAXI / Neurol. praxi. 2023;24(1):12-16 / www.neurologiepropraxi.cz 16 HLAVNÍ TÉMA Degenerativní cervikální myelopatie – klinický obraz, diagnostika a strategie léčby nu, na žebříku, práce ve výškách, extrémní sportovní aktivity), omezení takových činností, které zhoršují funkci páteře (jednostranná statická i dy‑ namická zátěž), vibrace (práce s vibračními nástroji), dlouhodobá fyzická nečinnost, dlouhodobá fixace páteře, prochlazení, vy‑ loučení krajních poloh hlavy (u kadeřníka, při operacích), násilný předklon i záklon hlavy, pečlivá léčba diabetu, zákaz kouření, denně dostatek chůze, přechodná fixace krční páteře měkkým lím‑ cem v době nezbytné zátěže. V obdobích period bolestí doporučujeme přechodný klid na lůžku a nošení měkkého krčního límce. Podáváme nesteroidní antiflo‑ gistika a myorelaxancia, výjimečně u těžkých případů krátkodobě kortikoidy. Je možná též epidurální injekce anestetika a kortikoidů. Do úvahy přichází i fyzikální terapie, i když její efekt též nebyl dostatečně prokázán, je kontraindikovaná manipulace krční páteře (Toto, 1986). V roce 2017 vydala expertní skupina se‑ veroamerických spondylochirurgů za podpo‑ ry AOSpine North America svoje doporučení, které dále doplnila názory odborníků z oblasti chirurgie páteře, rehabilitace, neurologie, revmatologie a v neposlední řadě zahrnu‑ la i pacientovy preference, rizika a benefity prováděných operací i ekonomický dopad jednotlivých způsobů léčby (Fehlings et al., 2017). Tato kritéria charakterizují současný pohled na indikace operační léčby pacientů s DCM a NMDCC (Tab. 4). Závěr DCM je potenciálně závažné onemoc‑ nění, které je značně poddiagnostikované a může vést až k výrazné imobilizaci pacientů. Správná a včasná diagnostika a strategie léčby včetně ideálního načasování operace může výrazně zlepšit kvalitu života postižených je‑ dinců. Podle současných doporučení by měli být nemocní se střední (mJOA 12–14) a těžkou (mJOA 0-11) formou DCM léčeni operativně. U pacientů s lehkou (mJOA 15–17) formou DCM a pacientů bez klinických známek mye‑ lopatie, avšak s projevy radikulopatie, by měla být navržena buď operační léčba, či cílená rehabilitace. Jedinci s průkazem významné míšní komprese (avšak bez klinických známek myelopatie či radikulopatie) by měli být pra‑ videlně klinicky sledováni. LITERATURA 1. Abiola R, Rubery P, Mesfin A, et al. Ossification of the Posterior Longitudinal Ligament: Etiology, Diagnosis, and Outcomes of Nonoperative and Operative Management. Glob Spine J. 2016;6(2):195-204. doi: 10.1055/s-0035-1556580. 2. Bednarik J, Kadanka Z, Dusek L, et al. Presymptomatic spondylotic cervical myelopathy: an updated predictive model. Eur Spine J. 2008;17(3):421-431. doi: 10.1007/s00586-008-0585-1. 3. Benzel EC, Lancon J, Kesterson L, et al. Cervical laminectomy and dentate ligament section for cervical spondylotic myelopathy. J. Spinal Disord. 1991;4(3):286-295. doi: 10.1097/00002517199109000-00005. 4. Cook C, Roman M, Stewart KM, et al. Reliability and diagnostic accuracy of clinical special tests for myelopathy in patients seen for cervical dysfunction. J Orthop Sports Phys Ther. 2009;39(3):172178. doi: 10.2519/jospt.2009.2938. 5. Davies BM, Mowforth OD, Smith EK, et al. Degenerative cervical myelopathy. The BMJ. 2018;20:360. doi: 10.1136/bmj.k186. 6. Ebara S, Yonenobu K, Fujiwara K, et al. Myelopathy hand characterized by muscle wasting. A different type of myelopathy hand in patients with cervical spondylosis. Spine. 1988;13(7):785791. doi: 10.1097/00007632-198807000-00013. 7. Epstein NE, Epstein JA, Carras R, et al. Coexisting cervical and lumbar spinal stenosis: diagnosis and management. Neurosurgery. 1984;15(4):489-496. doi: 10.1227/00006123-198410000-00003. 8. Fehlings MG, G. Skaf. A review of the pathophysiology of cervical spondylotic myelopathy with insights for potential novel mechanisms drawn from traumatic spinal cord injury. Spine. 1998;23(24):2730-2737. 9. Fehlings MG, Tetreault LA, Riew KD, et al. A Clinical Practice Guideline for the Management of Patients With Degenerative Cervical Myelopathy: Recommendations for Patients With Mild, Moderate, and Severe Disease and Nonmyelopathic Patients With Evidence of Cord Compression. Glob Spine J. 2017;7(3):7083. doi: 10.1177/2192568217701914. 10. Fogarty A, Lenza E, Gupta G, et al. A Systematic Review of the Utility of the Hoffmann Sign for the Diagnosis of Degenerative Cervical Myelopathy. Spine. 2018;43(23):1664-1669. doi: 10.1097/ BRS.0000000000002697. 11. Hattori T, Sakakibara R, Yasuda K, et al. Micturitional disturbance in cervical spondylotic myelopathy. J Spinal Disord. 1990;3(1):16-18. 12. Hilton B, Tempest‑Mitchell J, Davies B, et al. Assessment of degenerative cervical myelopathy differs between specialists and may influence time to diagnosis and clinical outcomes. PLOS ONE. 2018;13(12):70-79. doi: 10.1371/journal.pone.0207709. 13. Kadanka Z Jr, Adamova B, Kerkovsky M, et al. Predictors of symptomatic myelopathy in degenerative cervical spinal cord compression. Brain Behav. 2017;7(9):e00797. doi: 10.1002/brb3.797. 14. Kadanka Z Jr, Kadanka Z, Skutil T, et al. Walk and Run Test in Patients with Degenerative Compression of the Cervical Spinal Cord. J Clin Med. 2021;10(5):927. doi: 10.3390/jcm10050927. 15. Kalsi‑Ryan S, Karadimas SK, Fehlings MG. Cervical spondylotic myelopathy: the clinical phenomenon and the current pathobiology of an increasingly prevalent and devastating disorder. Neurosci Rev J. 2013;19(4):409-421. doi: 10.1177/1073858412467377. 16. Kalsi‑Ryan S, Rienmueller AC, Riehm L, et al. Quantitative Assessment of Gait Characteristics in Degenerative Cervical Myelopathy: A Prospective Clinical Study. J Clin Med. 2020;9(3):752. doi: 10.3390/jcm9030752. 17. Kelly JC, Groarke PJ, Butler JS, et al. The Natural History and Clinical Syndromes of Degenerative Cervical Spondylosis. Adv Orthop. 2012;393642. doi: 10.1155/2012/393642. 18. Kovalova I, Kerkovsky M, Kadanka Z Jr, et al. Prevalence and Imaging Characteristics of Nonmyelopathic and Myelopathic Spondylotic Cervical Cord Compression. Spine. 2016;41(24):19081916. doi: 10.1097/BRS.0000000000001842. 19. Lebl DR, Hughes A, Cammisa FP, et al. Cervical Spondylotic Myelopathy: Pathophysiology, Clinical Presentation, and Treatment. HSS J. 2011;7(2):170-178. doi: 10.1007/s11420-011-9208-1. 20. Lunsford LD, Bissonette DJ, Zorub DS. Anterior surgery for cervical disc disease: Treatment of cervical spondylotic myelopathy in 32 cases. J Neurosurg. 1980;53(1): 12-19. doi: 10.3171/jns.1980. 53. 1.0012. 21. Malone A, Meldrum D, Bolger C. Gait impairment in cervical spondylotic myelopathy: comparison with age- and gender ‑matched healthy controls. Eur Spine J. 2012;21(12):2456-2466. doi: 10.1007/s00586-012-2433-6. 22. Martin AR, Tadokoro N, Tetreault L, et al. Imaging Evaluation of Degenerative Cervical Myelopathy: Current State of the Art and Future Directions. Neurosurg Clin N Am. 2018;29(1):33-45. doi: 10.1016/j.nec.2017. 09. 003. 23. Matsumoto M, Fujimura Y, Suzuki N, et al. MRI of cervical intervertebral discs in asymptomatic subjects. J. Bone Joint Surg. 1998;80(1):19-24. 24. McCormick JR, Sama AJ, Schiller NC, et al. Cervical Spondylotic Myelopathy: A Guide to Diagnosis and Management. J Am Board Fam Med. 2020;33(2):303-313. doi: 10.3122/jabfm.2020. 02. 190195. 25. Milligan J, Ryan K, Fehlings M, et al. Degenerative cervical myelopathy. Can Fam Physician. 2019;65(9):619-624. 26. Ono K, Ebara S, Fuji T, et al. Myelopathy hand. New clinical signs of cervical cord damage. J Bone Joint Surg Br. 1987;69(2): 215-219. doi: 10.1302/0301-620X.69B2.3818752. 27. Toto BJ. Cervical spondylotic myelopathy: a case report. J. Manipulative Physiol Ther. 1986;9(1):43-46. 28.Tracy JA, Bartleson JD. Cervical spondylotic myelopathy. The Neurologist. 2010;16(3):176-187. doi: 10.1097/NRL.0b013e3181da3a29. Tab. 4. Strategie léčby pacientů s DCM (dle Fehlings et al., 2017) 1. Pacient s těžkou DCM (mJOA 0–11): doporučuje se chirurgická intervence (doporučení: silné; průkaz: střední) 2. Pacient se středně těžkou DCM (mJOA 12–14): doporučuje se chirurgická intervence (doporučení silné; průkaz střední) 3. Pacient s mírnou DCM (mJOA 15–17): doporučuje se nabídnout buď chirurgickou intervenci, nebo cílenou rehabilitaci se sledováním klinického stavu; pokud neproběhne operace v počátečním stadiu, tak se doporučuje provést v případě, že se stav pacienta neurologicky horší či se po konzervativní léčbě nelepší (doporučení: slabé; průkaz: velmi nízký) 4. Pacient s míšní kompresí, bez známek myelopatie, avšak s projevy radikulopatie: mají vyšší riziko rozvoje DCM; doporučuje se nabídnout buď chirurgickou intervenci, nebo cílenou rehabilitaci se sledováním klinického stavu; v případě rozvoje DCM pokračovat podle výše uvedených doporučení (doporučení: slabé; průkaz: žádný – založeno na expertním názoru autorů) 5. Pacient s míšní kompresí bez známek myelopatie či radikulopatie: nedoporučuje se profylaktická operace; pacient by měl být poučen o potenciálních rizicích a příznacích myelopatie a měl by být dlouhodobě klinicky sledován (doporučení: slabé; průkaz: žádný – založeno na expertním názoru autorů)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=