www.neurologiepropraxi.cz / Neurol. praxi. 2023;24(1):19-25 / NEUROLOGIE PRO PRAXI 21 HLAVNÍ TÉMA Lumbální spinální stenóza – klinická manifestace, diagnostika, strategie léčby Tab. 1. Morfologická (kvalitativní) klasifikace LSS dle Schizase (2010) Stupeň Tíže Podskupiny + morfologický popis A žádná nebo lehká stenóza A1 kořeny leží dorzálně a zabírají méně než polovinu plochy durálního vaku A2 kořeny leží dorzálně, jsou v kontaktu s durou, ale mají podkovovitou distribuci A3 kořeny leží dorzálně a zabírají více než polovinu plochy durálního vaku A4 kořeny jsou lokalizovány centrálně v durálním vaku a zabírají většinu plochy durálního vaku B střední stenóza kořeny zabírají celý durální vak, ale lze je odlišit, je patrný mozkomíšní mok v durálním vaku C těžká stenóza nelze odlišit jednotlivé kořeny, není patrný mozkomíšní mok v durálním vaku, je přítomen epidurální tuk dorzálně D extrémní stenóza nelze odlišit jednotlivé kořeny, chybí epidurální tuk dorzálně Obr. 1. Dynamické rentgenové snímky bederní páteře u pacienta s LSS a nestabilní ventrolistézou L4 (označeno šipkou); 1a – snímek v předklonu s posunem obratlového těla L4 vůči L5 ventrálně; 1b – snímek v záklonu, kdy dochází k mírnému zmenšení ventrálního posunu obratle L4 Obr. 2. MR vyšetření bederní páteře u pacienta s LSS s maximem v etáži L4/5, kde je i podíl ventrolistézy L4 a výrazná hypertrofie ligamenta flava; 2a – T2 zobrazení v sagitální rovině; 2b – T2 zobrazení v transverzální rovině v úrovni maxima stenózy v etáži L4/5 (Porter, 1996). Při hodnocení tohoto testu je nutné si uvědomit, že omezení kapacity chůze může mít řadu jiných příčin (např. dušnost, celková slabost, dekondice, cévní klaudikace při ischemické chorobě dolních končetin, kloubní bolesti) a že je třeba pečli‑ vé analýzy, aby nedošlo k mylné intepretaci ve smyslu neurogenních klaudikací. V diagnostice LSS bývá přínosné i elek‑ trofyziologické vyšetření, zejména elek‑ tromyografie (EMG) z dolních končetin k průkazu kořenového postižení. Velmi často u pacientů nacházíme vícekořenové postižení. EMG z dolních končetin má také přínos v diferenciální diagnostice LSS, a to při odlišení radikulopatie od jiných neuro‑ patií (zejména polyneuropatie, plexopa‑ tie, mononeuropatie) nebo myogenního postižení. Pro potvrzení radiologické LSS je nej‑ vhodnější provést prosté snímky bederní páteře včetně funkčních (dynamických) snímků (a to v předklonu a záklonu, pří‑ padně i v úklonu, což umožní hodnocení přítomnosti možné nestability) (Obr. 1a, b) a dále MR bederní páteře. V doporučeních Severoamerické spinální společnosti je uvedeno, že u pacientů s podezřením na LSS je MR bederní páteře doporučena jako nejvhodnější neinvazivní vyšetření k po‑ tvrzení anatomického zúžení páteřního kanálu nebo přítomnosti komprese nervo‑ vých kořenů (síla doporučení B) (Obr. 2a, b) (Kreiner et al., 2013). U těch pacientů, kde je MR kontraindikována nebo neprůkazná, je doporučováno provedení CT myelogra‑ fie za účelem průkazu zúžení páteřního kanálu nebo komprese nervových kořenů (síla doporučení B). Za situace, kdy jsou MR bederní páteře či CT myelografie kontra‑ indikované či neprůkazné, je doporuče‑ no provedení prostého CT bederní páteře k potvrzení diagnózy (síla doporučení B) (Kreiner et al., 2013). V běžné klinické praxi v našich podmínkách však dáváme za situa‑ ce, kdy není možno provést MR bederní pá‑ teře, přednost prostému CT bederní páteře před CT myelografií, a to pro neinvazivnost vyšetření (Adamová et al., 2015). Pro hodnocení radiologické stenózy je k dispozici řada parametrů. Tradičně jsou to kvantitativní parametry, které vyjadřují
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=