NEUROLOGIE PRO PRAXI / Neurol. praxi. 2023;24(1):40-44 / www.neurologiepropraxi.cz 44 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Vysoce účinná terapie již od první ataky – důležitý posun v léčbě roztroušené sklerózy? a v první řadě je tak třeba diagnózu nesta‑ novit ukvapeně a pacienta pečlivě vyšetřit. Dostupnost HET již po první atace je zásadní změnou umožňující zamezit nevratnému po‑ škození CNS v době, kdy je efektivita terapie nejvyšší. U minority pacientů s mírnou for‑ mou nemoci však není důvod podstupovat vyšší bezpečnostní riziko plynoucí z podá‑ vání HET a vhodnou volbou je terapie eska‑ lační. Soustředit bychom se tedy měli vedle diagnostiky i na stanovení prognostických markerů. Dalším důležitým faktorem je pří‑ tomnost komorbidit a samozřejmě i infor‑ mace o plánovaní gravidity. V neposlední řadě nesmíme zapomínat na preference pacienta, který musí být součástí rozho‑ dovacího procesu. To je ještě podtrženo skutečností, že léčba je většinou zahájena v době, kdy pacient subjektivně nepociťuje větší zdravotní problémy. Ihned po stanovení diagnózy a zejména pak po zahájení léčby je třeba začít i s pečli‑ vou monitorací s ohledem na aktivitu nemo‑ ci i bezpečnost terapie. Kromě pravidelných laboratorních odběrů a vyhodnocení EDSS je optimální zařadit do sledování i další kli‑ nické testy zaplňující nedostatky této škály (minimálně Symbol Digit Modalities Test hodnotící kognici, Nine‑Hole Peg Test hod‑ notící jemnou motoriku a Timed 25 Foot Walk Test vyhodnocující rychlost chůze) (Goldman et al., 2019). Důležitá je i pravi‑ delná monitorace pomocí MR, která umožní odhalit také subklinickou aktivitu nemoci. Jak vidno, volba léčivého přípravku a celkově vedení terapie je ovlivněno řadou proměnných. Patří proto do rukou zkušené‑ ho neurologa s dobrou znalostí mechanis‑ mu účinku, farmakokinetiky a farmakody‑ namiky i nežádoucích účinků jednotlivých DMD i dalších, symptomatických, případně nefarmakologických terapeutických přístu‑ pů (rehabilitace, faktory životního stylu, er‑ goterapie, psychoterapie apod.). Závěr I přes stále se rozšiřující terapeutické možnosti RS ovlivňují aktuálně dostupné DMD dominantně zánětlivou složku a neu‑ roprotektivní a neuroreparační léčba zůstá‑ vají nedosaženým ideálem. Časné potlačení zánětu je tak naší hlavní léčebnou strategií a i z tohoto důvodu je změna českých úhrado‑ vých kritérií umožňující zahájení léčby vysoce účinnými léky hned po první atace důležitým posunem v boji proti nevratnému poškození CNS. Ofatumumab navíc představuje vítanou variantu léčby s možností jednoduché aplika‑ ce léku v domácím prostředí. I ve světle těchto příznivých vyhlídek však nesmíme zapomínat na nutnost komplexního přístupu včetně ne‑ farmakologických intervencí, zejména ovliv‑ nění faktorů životního stylu. Práce byla podpořena grantem MZ ČR‑RVO‑VFN64165 a výzkumným programem Univerzity Karlovy Cooperatio Neuroscience. LITERATURA 1. Attfield KE, Jensen LT, Kaufmann M, Friese MA, Fugger L. The immunology of multiple sclerosis. Nature Reviews Immunology 2022. Published online May 4, 2022:1-17. doi:10.1038/ s41577-022-00718-z. 2. Bayer V. An Overview of Monoclonal Antibodies. Semin Oncol Nurs. 2019;35(5). doi:10.1016/J.SONCN.2019. 08. 006 3. Buron MD, Chalmer TA, Sellebjerg F, et al. Initial high ‑efficacy disease‑modifying therapy in multiple sclerosis: a nationwide cohort study. Neurology. 2020;95(8):E1041-E1051. doi:10.1212/WNL.0000000000010135. 4. Cerqueira JJ, Compston DAS, Geraldes R, et al. Time matters in multiple sclerosis: can early treatment and long ‑term follow‑up ensure everyone benefits from the latest advances in multiple sclerosis? J Neurol Neurosurg Psychiatry. 2018;89(8):844-850. doi:10.1136/JNNP-2017-317509. 5. Cree BAC, Oksenberg JR, Hauser SL. Multiple sclerosis: two decades of progress. Lancet Neurol. 2022;21(3):211-214. doi:10.1016/S1474-4422(22)00040-0. 6. Giovannoni G, Popescu V, Wuerfel J, et al. Smouldering multiple sclerosis: the „real MS.“ Ther Adv Neurol Disord. 2022;15. doi:10.1177/17562864211066751. 7. Goldman MD, Larocca NG, Rudick RA, et al. Evaluation of multiple sclerosis disability outcome measures using pooled clinical trial data. Neurology. 2019;93(21):e1921-e1931. doi:10.1212/WNL.0000000000008519. 8. Goldschmidt T, Antel J, König FB, Brück W, Kuhlmann T. Remyelination capacity of the MS brain decreases with disease chronicity. Neurology. 2009;72(22):1914-1921. doi:10.1212/ WNL.0B013E3181A8260A. 9. Hamuro L, Kijanka G, Kinderman F, et al. Perspectives on Subcutaneous Route of Administration as an Immunogenicity Risk Factor for Therapeutic Proteins. J Pharm Sci. 2017;106(10):2946-2954. doi:10.1016/J.XPHS.2017. 05. 030. 10. Harding K, Williams O, Willis M, et al. Clinical Outcomes of Escalation vs Early Intensive Disease‑Modifying Therapy in Patients With Multiple Sclerosis. JAMA Neurol. 2019;76(5):536541. doi:10.1001/JAMANEUROL.2018.4905. 11. Hauser SL, Bar‑Or A, Cohen JA, et al. Ofatumumab versus Teriflunomide in Multiple Sclerosis. N Engl J Med. 2020;383(6):546-557. doi:10.1056/NEJMOA1917246. 12. Hauser SL, Fox E, Aungst A, et al. Long‑term Efficacy of Ofatumumab in Patients With Relapsing Multiple Sclerosis. P5.004. AAN. Published 2022. 13. He A, Merkel B, Brown JWL, et al. Timing of high‑efficacy therapy for multiple sclerosis: a retrospective observational cohort study. Lancet Neurol. 2020;19(4):307-316. doi:10.1016/ S1474-4422(20)30067-3. 14. Chang A, Staugaitis SM, Dutta R, et al. Cortical remyelination: a new target for repair therapies in multiple sclerosis. Ann Neurol. 2012;72(6):918-926. doi:10.1002/ANA.23693. 15. Kavaliunas A, Manouchehrinia A, Stawiarz L, et al. Importance of early treatment initiation in the clinical course of multiple sclerosis. Mult Scler. 2017;23(9):1233-1240. doi:10.1177/1352458516675039. 16. Kubala Havrdová E, Piťha J. Klinický doporučený postup pro diagnostiku a léčbu roztroušené sklerózy a neuromyelitis optica a onemocnění jejího širšího spektra. Published online 2020. Accessed September 28, 2022. https://www. czech‑neuro.cz/content/uploads/2020/04/rs_odborna-2.0_ final_pub_web-2.pdf. 17. Lublin FD, Reingold SC, Cohen JA, et al. Defining the clinical course of multiple sclerosis: The 2013 revisions. Neurology. 2014;83(3):278. doi:10.1212/WNL.0000000000000560. 18. Lublin FD, Reingold SC. Defining the clinical course of multiple sclerosis: results of an international survey. National Multiple Sclerosis Society (USA) Advisory Committee on Clinical Trials of New Agents in Multiple Sclerosis. Neurology. 1996;46(4):907-911. doi:10.1212/WNL.46. 4. 907. 19. Luna G, Alping P, Burman J, et al. Infection Risks Among Patients With Multiple Sclerosis Treated With Fingolimod, Natalizumab, Rituximab, and Injectable Therapies. JAMA Neurol. 2020;77(2):184-191. doi:10.1001/JAMANEUROL.2019.3365. 20. Macaron G, Ontaneda D. Diagnosis and Management of Progressive Multiple Sclerosis. Biomedicines. 2019;7(3). doi:10.3390/BIOMEDICINES7030056. 21. Montalban X, Gold R, Thompson AJ, et al. ECTRIMS/ EAN Guideline on the pharmacological treatment of people with multiple sclerosis. Mult Scler. 2018;24(2):96-120. doi:10.1177/1352458517751049. 22. Patrikios P, Stadelmann C, Kutzelnigg A, et al. Remyelination is extensive in a subset of multiple sclerosis patients. Brain. 2006;129(Pt 12):3165-3172. doi:10.1093/BRAIN/AWL217. 23. Pitt D, Lo CH, Gauthier SA, et al. Toward Precision Phenotyping of Multiple Sclerosis. Neurology(R) neuroimmunology & neuroinflammation. 2022;9(6):e200025. doi:10.1212/ NXI.0000000000200025. 24. Polman CH, O’Connor PW, Havrdova E, et al. A Randomized, Placebo‑Controlled Trial of Natalizumab for Relapsing Multiple Sclerosis. New England Journal of Medicine. 2006;354(9):899-910. doi:10.1056/NEJMOA044397/SUPPL_ FILE/NEJM_POLMAN_899SA1.PDF. 25. SPC Kesimpta. Accessed September 28, 2022. https://www.sukl.cz/modules/medication/detail. php?kod=0250535. 26. Spelman T, Magyari M, Piehl F, et al. Treatment Escalation vs Immediate Initiation of Highly Effective Treatment for Patients With Relapsing‑Remitting Multiple Sclerosis: Data From 2 Different National Strategies. JAMA Neurol. 2021;78(10):1197-1204. doi:10.1001/JAMANEUROL.2021.2738. 27. Teeling JL, Mackus WJM, Wiegman LJJM, et al. The biological activity of human CD20 monoclonal antibodies is linked to unique epitopes on CD20. J Immunol. 2006;177(1): 362-371. doi:10.4049/JIMMUNOL.177. 1. 362. 28. Uher T, KrasenskyJ, Malpas C, et al. Evolution of Brain Volume Loss Rates in Early Stages of Multiple Sclerosis. Neurol Neuroimmunol Neuroinflamm. 2021;8(3):e797. doi: 10.1212/NXI.0000000000000979. 29. Viola M, Sequeira J, Seiça R, et al. Subcutaneous delivery of monoclonal antibodies: How do we get there? J Control Release. 2018;286:301-314. doi:10.1016/J.JCONREL.2018. 08. 001. 30. Yang JH, Rempe T, Whitmire N, Dunn‑Pirio A, Graves JS. Therapeutic Advances in Multiple Sclerosis. Front Neurol. 2022;13:1111. doi:10.3389/FNEUR.2022.824926/BIBTEX.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=