www.neurologiepropraxi.cz / Neurol. praxi. 2023;24(1):73-78 / NEUROLOGIE PRO PRAXI 73 OD SYMPTOMU K DIAGNÓZE Jak vyšetřovat afázii v klinické praxi https://doi.org/10.36290/neu.2022.071 Jak vyšetřovat afázii v klinické praxi doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D.1, prof. PaedDr. Zsolt Cséfalvay, Ph.D.1,2 1Neurologická klinika 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha 2Katedra logopedie, Komenského univerzita, Bratislava I přes velkou variabilitu symptomů je možné většinu pacientů s vaskulární afázií zařadit do hlavních klinických syndromů afá‑ zie. Základní dichotomie afázií vychází z lokalizace mozkových lézí (u anteriorních lézí vznikají neplynulé/nonfluentní afázie, u posteriorních lézí mozkové kůry se objevují plynulé/fluentní afázie). Stupeň afázie většinou odpovídá rozsahu léze. Vzhledem k tomu, že anomie se vyskytuje u každého typu afázie, klinické vyšetření se následně zaměřuje na tři jazykové procesy: poro‑ zumění řeči, spontánní řeč a opakování. Předkládáme algoritmus vyšetření, který pomocí pěti postupných kroků umožnuje u lůžka pacienta rozpoznat klinické syndromy afázií: Brocovu, Wernickeovu, globální, kondukční, transkortikální motorickou nebo transkortikální senzorickou a anomickou afázii. Klíčová slova: řeč, klinické vyšetření, typy afázií. How to assess aphasia in clinical practice Despite the large variability of language symptoms, it is possible to cluster most patients with stroke induced aphasia into basic clinical syndromes of aphasia. The core dichotomy of aphasias is based on the localization of brain lesions (in anterior lesions, non-fluent aphasia occurs, while fluent aphasias develop in posterior lesions of the cerebral cortex). The degree of aphasia mostly corresponds to the extent of the lesion. Since anomia occurs in every type of aphasia, the clinical assessment consequently fo‑ cuses on three language processes: speech comprehension, spontaneous speech, and repetition. We propose a simple roadmap for bedside examination, based on five steps. This algorithm allows clinicians to identify clinical syndromes of aphasias: Broca’s, Wernicke’s, global, conduction, transcortical motor, or transcortical sensory, and anomic aphasia. Key words: language, clinical assessment, aphasia subtypes. Language is where change is made. Stephen Jenkinson Úvod Předkládaný text není koncipován jako přehledové sdělení, ani nemá ambice působit jako kapitola do učebnice neurologie nebo afaziologie. Text byl sepsán jako příspěvek do nové rubriky časopisu Neurologie pro pra‑ xi „Od symptomu k diagnóze“. Z úvodníku prof. Rektora k této rubrice citujeme „nechce‑ me nahrazovat ucebnice neurologie, smyslem rubriky je pomoci klinicke praxi. Od symp‑ tomu k diagnoze bude rozvijet do hloubky v kontextu praci se symptomy neurologickych onemocneni. Vzacnymi, i s temi, ktere řeš me v kazdodenni praxi. Obraz a č sla nestač , pre‑ devš m musime videt pacienta.“ (Rektor, 2020). Jak číst tento článek Jestliže klinické vyšetření v neurologii a interpretaci jeho nálezů můžeme považo‑ vat za relativně komplexní proces vyžadující určitou míru teoretických znalostí, tréninku a zkušenosti, tak pro vyšetřování kognitivních funkcí a řeči to platí obzvláště. Tento článek je primárně určen pro klinika, který by si rád u lůžka nemocného zařadil typ afázie u svého pacienta s cévní mozkovou příhodou i v kore‑ laci s CT/MR nálezem, a může si svůj klinický závěr ověřit na základě afaziologického roz‑ boru provedeného logopedem. Přesná diagnostika typu, rozsahu a tíže řečového postižení je plně v kompetenci logopeda, který využívá validované testové baterie, diagnostické nástroje a profesionální erudici, a náš text se nesnaží roli logopeda nahrazovat. Proto se nevěnujeme složitější diferenciálně‑diagnostické rozvaze řečové‑ ho postižení, problematiku agrafie a alexie zmiňujeme jen okrajově a nediskutujeme vývojové poruchy řeči. Tabulka 1 ukazuje rozdělení afázií vasku‑ lárního původu, které jsou podkladem široce používané tzv. Bostonské klasifikace afázií doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D. Neurologická klinika, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha robert.rusina@lf3.cuni.cz Cit. zkr: Neurol. praxi. 2023;24(1):73-78 Článek přijat redakcí: 9. 9. 2022 Článek přijat k publikaci: 8. 11. 2022
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=