www.neurologiepropraxi.cz / Neurol. praxi. 2022;23(6):151-153 / NEUROLOGIE PRO PRAXI 151 SDĚLENÍ Z PRAXE Trombóza mozkových žilních splavů jako etiologie cévní mozkové příhody, případ 70letého pacienta https://doi.org/10.36290/neu.2022.026 Trombóza mozkových žilních splavů jako etiologie cévní mozkové příhody, případ 70letého pacienta MUDr. Michaela Roláková Neurologické oddělení, Oblastní nemocnice Kladno I když je trombóza žilních splavů vzácná, jedná se o závažnou a často opomíjenou diagnózu. Diagnóza je častokrát těžká kvůli širokému spektru nespecifických klinických příznaků. V poslední dekádě mortalita pacientů klesá v důsledku zvýšeného povědomí o této diagnóze a pokroku v zobrazovacích metodách. V našem případu prezentujeme 70letého pacienta, u kterého se trombóza mozkových žilních splavů projevila nejdříve symptomatickým epileptickým záchvatem a byla diagnostikována na základě anamnestických dat, klinických příznaků a zobrazovacích metod. Po nasazení antikoagulační terapie a zaléčení epileptického záchvatu došlo ke stabilizaci klinického stavu a regresi bolesti hlavy. Kazuistika poukazuje na různorodost klinického obrazu trombózy mozkových splavů a dobrou prognózu pacienta, když se včasně zahájí terapie. Klíčová slova: trombóza mozkových splavů, venózní infarkt, klinické příznaky mozkové žilní trombózy. Cerebral venous sinus thrombosis cause of stroke in a 70-year‑old patient Although cerebral venous thrombosis is rare, it is a serious and often overlooked diagnosis. Due to the wide range of non-specific clinical symptoms, diagnosis is often difficult. In the last decade, patient mortality has been significantly reduced by improvements in treatment and diagnosis techniques and higher awareness of this diagnosis. In our case, we present a 70-year-old patient in whom cerebral venous thrombosis first manifested as a symptomatic epileptic seizure and was diagnosed thanks to anamnestic data, clinical symptoms and neuroimaging methods. The patient’s conditions improved after anticoagulant therapy and treatment of the epileptic seizure. The goal of the article is to describe the diversity of the clinical picture of cerebral venous thrombosis and highlight the good prognosis of the patient if treatment is started early. Key words: cerebral venous sinus thrombosis, cerebral venous infarction, symptoms of cerebral venous thrombosis. Úvod Trombóza žilních splavů je velmi vzácná, ale závažná příčina cévní mozkové příhody. Incidence je 0,2–0,5 na 1 milion obyvatel, z toho 70 % tvoří ženy (CMP manual). Rozšířené neurozobrazovací techniky nám umožňují brzkou diagnostiku. Příčiny trombóz mozkových splavů i spektrum klinických příznaků mohou být různé. V porovnání s ischemickou cévní mozkovou příhodou, která se nejčastěji manifestuje u lidí nad 75 let a je obvykle projevem aterosklerózy, trombóza mozkových splavů a žil se vyskytuje častěji u mladých lidí (Ferro et al., 2004). Etiologie je široká, může se jednat o genetickou příčinu vrozené trombofilie či jiné koagulační poruchy, dehydrataci, infekční nebo nádorové onemocnění, imobilitu či šestinedělí (Anand, 2009). V dnešní době nám k lepší diagnostice slouží neurozobrazovací metody, například CT angiografie venózní fáze nebo MR venografie (Laffite et al., 1997). U MR venografie pomocí metody TOF může být ale hodnocení ztíženo asymetrickým tokem nebo hypoplazií, aplazií žilních splavů (CMP manual). Laboratorně pomocí D‑dimerů nemůžeme s jistotou vyloučit ani potvrdit tuto diagnózu. Zvýšená hodnota D‑dimerů má vysokou senzitivitu ke stanovení hluboké žilní trombózy dolních končetin. Naopak, pokud se mozková žilní trombóza manifestuje jediným symptomem, a to bolestí hlavy, hladina D‑dimerů může být v normě a je nutno ji vyloučit pomocí neurozbrazovacích technik (Crassard et al., 2005). Terapie by měla být zahájena ihned poté, co je stanovena diagnóza. Léčbu zahajujeme antikoagulační terapií. Při jejím selhání lze sáhnout po agresivnější terapii jako například lokální trombolýze a mechanické trombektoMUDr. Michaela Roláková Neurologické oddělení, Oblastní nemocnice Kladno michaela.sladkova8@gmail.com Cit. zkr: Neurol. praxi. 2022;23(6):151-153 Článek přijat redakcí: 20. 2. 2022 Článek přijat k publikaci: 25. 4. 2022
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=