www.neurologiepropraxi.cz / Neurol. praxi. 2023;24(3):200-205 / NEUROLOGIE PRO PRAXI 205 HLAVNÍ TÉMA Laboratorní biomarkery – antineurální protilátky u autoimunitních onemocnění CNS ny anti‑NMDAR protilátky, které ale neměly patogenní roli. Opačným příkladem z praxe může být „séronegativní“ autoimunitní encefalitida, u které jsme až vyšetřením nTBA nově zavedeným do praxe nalezli pozitivitu dosud neznámých protilátek v likvoru i séru. Dále je nutné zdůraznit, že výsledky je nezbytné hodnotit v klinickém kontextu. Izolovaná pozitivita protilátky (zejména v séru) detekovaná jednou metodou při absenci typických klinických příznaků by neměla vést k terapeutickému zásahu, pravděpodobně se jedná o falešnou pozitivitu (Armangue, Santamaria et Dalmau, 2015). Ke zhodnocení korelace nálezu protilátky s klinickým obrazem slouží diagnostická kritéria. V roce 2016 byl vypracován konsenzus pro diagnostiku autoimunitních encefalitid (zejména s protilátkami proti povrchovým antigenům) (Graus et al., 2016). Výhodou těchto kritérií je, že přesně definují i možnou a pravděpodobnou autoimunitní encefalitidu s negativitou protilátek. Opět tedy zdůrazňujeme, že negativita protilátek nevylučuje AIE. V roce 2021 byla také aktualizována doporučení pro diagnostiku paraneoplastických neurologických syndromů, kdy jsou nově protilátky rozděleny na vysoce rizikové (> 70% asociace s tumorem), intermediálně rizikové (30–70% asociace s tumorem) a s nižším rizikem, konkrétní protilátky najdou zájemci v uvedeném literárním zdroji (Graus et al., 2021). Závěr V našem článku jsme se zabývali detekcí antineurálních protilátek. Jak je patrno, možnosti diagnostiky jsou široké. Diagnostická doporučení zahrnují jak pro neurální intracelulární i povrchové antigeny používat dvě metody, aby se zamezilo falešné pozitivitě či negativitě. Taktéž je důležité vyšetřit vzorek séra i likvoru ke zvýšení senzitivity. LITERATURA 1. Abboud H, Probasco JC, Irani S, et al. Autoimmune encephalitis: proposed best practice recommendations for diagnosis and acute management. J Neurology Neurosurg Psychiatry. 2021;92(7):757-768. doi:10.1136/jnnp-2020-325300. 2. Ances BM, Vitaliani R, Taylor RA, et al. Treatment‑responsive limbic encephalitis identified by neuropil antibodies: MRI and PET correlates. Brain. 2005;128(8):1764-1777. doi:10.1093/ brain/awh526. 3. Armangue T, Santamaria J, Dalmau J. When a serum test overrides the clinical assessment. Neurology. 2015;84(13):13791381. doi:10.1212/wnl.0000000000001425. 4. Bien CG, Mirzadjanova Z, Baumgartner C, et al. Anti‐contactin‐associated protein‐2 encephalitis: relevance of antibody titres, presentation and outcome. Eur J Neurol. 2017;24(1):175186. doi:10.1111/ene.13180. 5. Buckley C, Oger J, Clover L, et al. Potassium channel antibodies in two patients with reversible limbic encephalitis. Ann Neurol. 2001;50(1):73-78. doi:10.1002/ana.1097. 6. Dalmau J, Geis C, Graus F. Autoantibodies to Synaptic Receptors and Neuronal Cell Surface Proteins in Autoimmune Diseases of the Central Nervous System. Physiol Rev. 2017;97(2):839-887. doi:10.1152/physrev.00010.2016. 7. Dalmau J, Graus F. Autoimmune Encephalitis and Related Disorders of the Nervous System. Cambridge University Press. 2022, 676 s. ISBN 978-1108583510. 8. Dalmau J, Tüzün E, Wu H, et al. Paraneoplastic anti-N- -methyl‐D‐aspartate receptor encephalitis associated with ovarian teratoma. Ann Neurol. 2007;61(1):25-36. doi:10.1002/ ana.21050. 9. Déchelotte B, Muñiz‑Castrillo S, Joubert B, et al. Diagnostic yield of commercial immunodots to diagnose paraneoplastic neurologic syndromes. Neurology – Neuroimmunol Neuroinflammation. 2020;7(3):e701. doi:10.1212/ nxi.0000000000000701. 10. Fang B, McKeon A, Hinson SR, et al. Autoimmune Glial Fibrillary Acidic Protein Astrocytopathy: A Novel Meningoencephalomyelitis. Jama Neurol. 2016;73(11):1297. doi:10.1001/ jamaneurol.2016.2549 11. Gastaldi M, Foiadelli T, Greco G, et al. Prognostic relevance of quantitative and longitudinal MOG antibody testing in patients with MOGAD: a multicentre retrospective study. J Neurology Neurosurg Psychiatry. Published online 2022:jnnp2022-330237. doi:10.1136/jnnp-2022-330237. 12. Graus F, Elkon KB, Cordon‑Cardo C, et al. Sensory neuronopathy and small cell lung cancer Antineuronal antibody that also reacts with the tumor. Am J Medicine. 1986;80(1):4552. doi:10.1016/0002-9343(86)90047-1. 13. Graus F, Titulaer MJ, Balu R, et al. A clinical approach to diagnosis of autoimmune encephalitis. Lancet Neurology. 2016;15(4):391-404. doi:10.1016/s1474-4422(15)00401-9. 14. Graus F, Vogrig A, Muñiz‑Castrillo S, et al. Updated Diagnostic Criteria for Paraneoplastic Neurologic Syndromes. Neurology – Neuroimmunol Neuroinflammation. 2021;8(4):e1014. doi:10.1212/nxi.0000000000001014. 15. Gresa‑Arribas N, Titulaer MJ, Torrents A, et al. Antibody titres at diagnosis and during follow‑up of anti‑NMDA receptor encephalitis: a retrospective study. Lancet Neurology. 2014;13(2):167-177. doi:10.1016/s1474-4422(13)70282-5. 16. Hara M, Martinez‑Hernandez E, Ariño H, et al. Clinical and pathogenic significance of IgG, IgA, and IgM antibodies against the NMDA receptor. Neurology. 2018;90(16):e1386-e1394. doi:10.1212/wnl.0000000000005329. 17. Höftberger R, Dalmau J, Graus F. Clinical neuropathology practice guide 5-2012: Updated guideline for the diagnosis of anti‑neuronal antibodies. Clin Neuropathol. 2012;31(5):337341. doi:10.5414/np300545. 18. Lennon VA, Wingerchuk DM, Kryzer TJ, et al. A serum autoantibody marker of neuromyelitis optica: distinction from multiple sclerosis. Lancet. 2004;364(9451):2106-2112. doi:10.1016/s0140-6736(04)17551-x. 19. Mackay G, Ahmad K, Stone J, et al. NMDA receptor autoantibodies in sporadic Creutzfeldt‑Jakob disease. J Neurol. 2012;259(9):1979-1981. doi:10.1007/s00415-012-6489-3. 20. McCracken L, Zhang J, Greene M, et al. Improving the antibody‑based evaluation of autoimmune encephalitis. Neurology Neuroimmunol Neuroinflammation. 2017;4(6):e404. doi:10.1212/nxi.0000000000000404. 21. Michael S, Waters P, Irani SR. Stop testing for autoantibodies to the VGKC‑complex: only request LGI1 and CASPR2. Pract Neurology. 2020;20(5):377-384. doi:10.1136/practneurol-2019-002494. 22. Muñoz‑Lopetegi A, Bruijn MAAM de, Boukhrissi S, et al. Neurologic syndromes related to anti‑GAD65: Clinical and serologic response to treatment. Neurology – Neuroimmunol Neuroinflammation. 2020;7(3):e696. doi:10.1212/ nxi.0000000000000696. 23. Nytrová P, Král V. Neuromyelitis optica spectrum disorders – laboratory examination. Česká Slovenská Neurologie Neurochir. 2020;83/116(Suppl1):S31-S36. doi:10.14735/amcsnn2020s31. 24. O’Connor KC, McLaughlin KA, Jager PLD, et al. Self‑antigen tetramers discriminate between myelin autoantibodies to native or denatured protein. Nat Med. 2007;13(2):211-217. doi:10.1038/nm1488. 25. Pittock SJ, Yoshikawa H, Ahlskog JE, et al. Glutamic Acid Decarboxylase Autoimmunity With Brainstem, Extrapyramidal, and Spinal Cord Dysfunction. Mayo Clin Proc. 2006;81(9):1207-1214. doi:10.4065/81. 9. 1207. 26. Ricken G, Schwaiger C, Simoni DD, et al. Detection Methods for Autoantibodies in Suspected Autoimmune Encephalitis. Front Neurol. 2018;9:841. doi:10.3389/fneur.2018.00841. 27. Saiz A, Blanco Y, Sabater L, et al. Spectrum of neurological syndromes associated with glutamic acid decarboxylase antibodies: diagnostic clues for this association. Brain. 2008;131(Pt 10):2553-2563. doi:10.1093/ brain/awn183. 28. Sonderen A van, Thijs RD, Coenders EC, et al. Anti‑LGI1 encephalitis. Neurology. 2016;87(14):1449-1456. doi:10.1212/ wnl.0000000000003173. 29. Storstein A, Monstad SE, Haugen M, et al. Onconeural antibodies: Improved detection and clinical correlations. J Neuroimmunol. 2011;232(1-2):166-170. doi:10.1016/j.jneuroim.2010. 10. 009.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=