www.neurologiepropraxi.cz / Neurol. praxi. 2023;24(3):206-211 / NEUROLOGIE PRO PRAXI 211 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Dlouhodobá účinnost a bezpečnost siponimodu u pacientů se sekundárně progresivní roztroušenou sklerózou: analýza základních dat studie EXPAND a její extenze cest či horních dýchacích cest. V OLE fázi studie EXPAND byl zaznamenán vyšší výskyt bazaliomu. Dlouhodobá léčba siponimodem nevedla k vyššímu riziku hypertenze, bradyarytmie či infekce VZV (varicella‑zoster virus). Nebyl zaznamenán případ PML (progresivní multifokální leukoencefalopatie), avšak byl hlášen jeden případ kryptokokové meningitidy. Závěr Trvalá a konzistentní účinnost podporuje důležitou roli siponimodu v dlouhodobé léčbě SP RS. Analýza základní studie EXPAND a její extenze prokázala setrvalou účinnost siponimodu po dobu více než 5 let (rozmezí: 0,2–5,1 měsíce) na všechny požadované klinické výstupy a výsledky magnetické rezonance. Ve skupině s časnou iniciací siponimodu se příznivý vliv na celkový objem mozku a objem thalamu, na nárůst objemu lézí T2 a aktivitu nových/zvětšujících se lézí T2 dokonce zvyšoval v průběhu OLE fáze. Při srovnání CORE fáze studie a její extenze docházelo v průběhu OLE fáze u pacientů s pozdní iniciací siponimodu ke snížení ztráty objemu mozku a thalamu (58–85% snížení). Roční průměr celkového objemu T2 lézí a kumulativního počtu nových/ zvětšených T2 lézí byl redukován o 94 % a 73 %. Léčba siponimodem byla obecně dobře tolerována, i s relativně starší a více postiženou populací hodnocenou v této studii ve srovnání se studiemi jiných modulátorů receptoru S1P u pacientů s relabující RS. Přetrvávající rozdíly ve výsledcích studie (jak z hlediska klinických, tak paraklinických parametrů) ukazují na význam časného zahájení léčby siponimodem, a tedy nutnost časné a správné diagnostiky SP RS. Grantová podpora: Práce byla částečně podpořena granty FN HK 00179906 a výzkumným projektem PROGRES Q40/15. LITERATURA 1. Beiske AG, Naess H, Aarseth JH, et al. Nordic SPMS study group. Health‑related quality of life in secondary progressive multiple sclerosis. Mult Scler. 2007;13(3):386-92. 2. Behrangi N, Fischbach F, Kipp M. Mechanism of Siponimod: Anti‑Inflammatory and Neuroprotective Mode of Action. Cells. 2019;8(1):24. 3. Correale J, Gaitan MI, Ysrraelit MC, Fiol MP. Progressive multiple sclerosis: from pathogenic mechanisms to treatment. Brain. 2017;140(3):527-546. 4. Cree BA, Arnold DL, Fox RJ, et al. Long‑term efficacy and safety of siponimod in patients with secondary progressive multiple sclerosis: Analysis of EXPAND core and extension data up to >5 years. Mult Scler. 2022;28(10):1591-1605. 5. Gross HJ, Watson C. Characteristics, burden of illness, and physical functioning of patients with relapsing‑remitting and secondary progressive multiple sclerosis: a cross‑sectional US survey. Neuropsychiatr Dis Treat. 2017;13:1349-1357. 6. Chun J, Goetzl EJ, Hla T, et al. XXXIV. Lysophospholipid receptor nomenclature. Pharmacol Rev. 2002;54(2):265-9. 7. Kappos L, Bar‑Or A, Cree BAC, et al.; EXPAND Clinical Investigators. Siponimod versus placebo in secondary progressive multiple sclerosis (EXPAND): a double‑blind, randomised, phase 3 study. Lancet. 2018;391(10127):1263-1273. 8. Krejsek J, Kopecký O, Taláb R. Imunopatogeneze roztroušené sklerózy. Neurol. praxi. 2002;3(5):236-24. 9. Lassmann H. Multiple sclerosis: lessons from molecular neuropathology. Exp Neurol. 2014;262(pt A):2-7 10. Lassmann H. Pathogenic mechanisms associated with different clinical courses of multiple sclerosis. Front Immunol. 2018;9:3116. 11. Mahad DH, Trapp BD, Lassmann H. Pathological mechanisms in progressive multiple sclerosis. Lancet Neurol. 2015;14(2):183-193. 12. Papathanasiou A, Messinis L, Georgiou VL, Papathanasopoulos P. Cognitive impairment in relapsing remitting and secondary progressive multiple sclerosis patients: efficacy of a computerized cognitive screening battery. ISRN Neurol. 2014;2014:151379. 13. Scalfari A, Neuhaus A, Daumer M, et al. Onset of secondary progressive phase and long‑term evolution of multiple sclerosis. J Neurol Neurosurg Psychiatry. 2014;85(1):67-75. 14. Strub GM, Maceyka M, Hait NC, et al. Extracellular and intracellular actions of sphingosine-1-phosphate. Adv Exp Med Biol. 2010;688:141-55. 15. Tintoré M. Rationale for early intervention with immunomodulatory treatments. J Neurol. 2008;255(Suppl. 1):37-43. 16. Witte ME, Mahad DJ, Lassmann H, van Horssen J. Mitochondrial dysfunction contributes to neurodegeneration in multiple sclerosis. Trends Mol Med. 2014;20(3):179-187. Placebo → siponimod (core fáze + extenze studie) (N = 546) Placebo (core fáze) (n = 399) Placebo → siponimod (extenze studie) (n = 399) Siponimod (core fáze) (n = 821) Siponimod (extenze studie) (n = 821) Siponimod kontinuálně (core fáze + extenze studie) (N = 1099) 0,05 (0,04; 0,064) Porovnání mezi skupinami Porovnání v rámci skupin 62,7% snížení RR (95 % Cl): 0,37 (0,24–0,58); p<0,0001 52% snížení RR (95 % Cl): 0,48 (0,37–0,62); p<0,0001 42,1% snížení RR (95 % Cl): 0,58 (0,44–0,77); p = 0,0001 0,11 (0,082; 0,137) 0,13 (0,100; 0,180) 0,05 (0,034; 0,074) 0,04 (0,033; 0,052) 0,07 (0,056; 0,090) 0,16 0,14 0,12 0,10 0,08 0,06 0,04 0,02 0,00 0,16 0,14 0,12 0,10 0,08 0,06 0,04 0,02 0,00 Adjustovaný ARRa Adjustovaný ARRb Obr. 5. Vyšší profit v parametru ARR byl zaznamenán u pacientů, kterým byla terapie SP RS zahájena již v CORE fázi siponimodem 29. 11. – 1. 12. 2023 Aldis Hradec Králové česKý A slovensKý neurologicKý sjezd 36. www.mhconsulting.cz
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=