www.neurologiepropraxi.cz / Neurol. praxi. 2023;24(4):258-262 / NEUROLOGIE PRO PRAXI 259 HLAVNÍ TÉMA Alternující hemiplegie dětského věku p. Gly947Arg mají nejlepší prognózu – příznaky začínají později a intelektové postižení je mírné (Sasaki et al., 2014; Cordani et al., 2021). Gen ATP1A3 kóduje α3 podjednotku Na+/K+-ATPázy, která je specifická pro nervový systém a vyskytuje se zejména v bazálních gangliích, hippokampu a mozečku. Porucha Na+/K+-ATPázy vede ke zvýšené neuronální excitabilitě, narušení GABA‑ergní inhibice a dysfunkci neuronálních okruhů (Helseth et al., 2018). Vzhledem k významu Na+/K+-ATPázy v udržování membránového potenciálu řadí někteří autoři AHC do skupiny onemocnění označovaných jako „kanálopatie“. Jakým způsobem přesně dochází k postižení nervového systému, není jasné. Studie na podkladě PET zaznamenaly u pacientů s AHC různé odchylky – snížený metabolismus glukózy během ataky nad postiženými hemisférami včetně bazálních ganglií, thalamu a obou mozečkových hemisfér (Nevšímalová et al., 2005) a hypometabolismus glukózy interiktálně ve frontálních lalocích a putamen (Sasaki et al., 2009). Na základě elektrofyziologické studie bylo vysloveno také podezření na kmenovou dysfunkci během ataky (Rinalduzzi et al., 2006). Vzhledem k vlivu spánku na příznaky onemocnění (viz níže) byly zkoumány jeho možné odchylky. Nebyly zaznamenány změny v zastoupení spánkových stadií, ale byla zjištěna častější probouzení a výskyt komorbidních poruch spánku (spánková apnoe a insomnie) (Kansagra et al., 2019; Poole et al., 2022). Mutace ATP1A3 genu byla ještě před objevením souvislosti s AHC identifikována jako příčina dystonie/parkinsonismu s rychlým nástupem (DYT12), vzácného dominantně dědičného onemocnění (de Carvalho et al., 2004). V současné době bylo popsáno několik onemocnění vyskytujících se v důsledku postižení ATP1A3 genu, takže se hovoří o skupině neurologických onemocnění spojených s ATP1A3 genem. Mezi tato onemocnění patří cerebellární ataxie, areflexie, pes cavus, optická atrofie a senzorická ztráta sluchu (CAPOS), časná infantilní epilepsie s encefalopatií (EIEE), rekurentní encefalopatie s cerebellární ataxií (RECA), dětská ataxie s rychlým nástupem (CROA) a další (Pavone et al., 2022). U pacientů s AHC byly zjištěny také mutace SLC2A1, CACNA1A a dalších genů. Mutace v genu CACNA1A jsou podobně jako mutace ATP1A2 popsány v souvislosti s familiární hemiplegickou migrénou (FHM) – mutace CACNA1A se nacházejí u FHM 1. typu a mutace ATP1A2 u FHM 2. typu. Mutace v genu pro SLC2A1 jsou příčinou syndromu deficience glukózového transportéru typu 1 (GLUT-1) (Rotstein et al., 2009; Pavone et al., 2022). Klinické příznaky Diagnostická kritéria onemocnění označovaná jako Aicardiho kritéria byla definována poprvé v roce 1993 (Bourgeois et al., 1993). Jejich poslední revize zohledňující nové poznatky, především výsledky genetického vyšetření, proběhla v roce 2021 (Mikati et al., 2021). Vzhledem k tomu, že původní kritéria jsou pro klinickou praxi jednodušší, uvádíme oboje (Tab. 1, 2). Onemocnění začíná do 18. měsíce věku. Prvními, obtížně zařaditelnými příznaky, které se obvykle objevují mezi 3. až 6. měsícem, jsou záchvatovité oční symptomy, tonické a dystonické ataky. Vyskytují se u většiny pacientů (Sweney et al., 2009; Panagiotakaki et al., 2015). Oční projevy zahrnují nystagmus, často unilaterální, strabismus, poruchy konjugovaného pohledu, okulární bobbing nebo flutter. Dystonie a tonické záchvaty se projevují nejčastěji na horní končetině, ale mohou být na polovině těla nebo generalizované. U některých pacientů je přítomna autonomní symptomatika – dyspnoe, změny kožního prokrvení – zrudnutí nebo bledost, jednostranná nebo oboustranná mydriáza. Pro tyto nejasné stavy je dítě obvykle podrobně vyšetřováno (viz diagnostika). Později (mezi 6.–18. měsícem) navazují typické příznaky ve formě atak hemiparézy nebo hemiplegie, střídající strany, a kvadruplegie, Tab. 1. Aicardiho kritéria pro diagnostiku AHC (Bourgeois et al., 1993) Začátek symptomů před 18. měsícem Opakované epizody hemiplegie, střídající strany Epizody bilaterální hemiplegie nebo kvadruplegie, která se objevuje jako generalizace hemiplegické epizody nebo je oboustranná od počátku Ústup potíží během spánku a jejich návrat do 10–20 minut po probuzení Další paroxyzmální projevy: tonické a dystonické epizody, abnormní oční pohyby (nystagmus, strabismus), dyspnoe nebo jiné autonomní příznaky vyskytující se v souvislosti s hemiplegií nebo samostatně Přítomnost vývojového opoždění, přítomnost neurologických příznaků jako choreoatetóza, dystonie nebo ataxie, mentální postižení Tab. 2. Diagnostická kritéria AHC – poslední revize (Mikati et al., 2021) 1. Základní kritéria 1. Paroxyzmální výskyt hemiplegie, která se vyskytuje střídavě na obou stranách a/nebo kvadruplegie 2. Abnormální psychomotorický vývoj 2. Velká kritéria 1. Začátek před 18. měsícem 2. Epizody dystonie 3. Různé typy abnormních epizod, které se objevují nezávisle nebo současně, kdy se příznaky v průběhu jedné epizody různě mění a vyvíjejí 4. Paroxyzmální epizody abnormních očních pohybů, jako je nystagmus, zejména monokulární nystagmus 5. ATP1A3 mutace 6. Plegie se zlepšuje v závislosti na spánku 3. Malá kritéria 1. Epileptické záchvaty – samostatně nebo v kombinaci s jinými paroxyzmálními příznaky 2. Epizody alterovaného vědomí neepileptického původu samostatně nebo v kombinaci s ostatními paroxyzmálními příznaky 3. Hybné odchylky – změny svalového napětí (zvláště hypotonie nebo dystonie, které se mohou vyskytovat společně), ataxie, choreoatetóza nebo poruchy orofaciální motoriky 4. Epizody autonomní dysfunkce Pacienti splňují diagnózu, pokud mají k oběma základním kritériím 3 velká kritéria nebo 2 velká a 3 malá kritéria. Ob. 1., Obr. 2. Ataka pravostranné hemiplegie u batolete s AHC (kazuistika 1) 1 2
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=