www.neurologiepropraxi.cz / Neurol. praxi. 2023;24(4):243 / NEUROLOGIE PRO PRAXI 243 SLOVO ÚVODEM Vážené kolegyně a vážení kolegové, covidová infekce neskončila, covidová epi‑ demie ano. Tak to bývalo i v minulosti. Epidemie končily po pár letech. Ovšem máme teď, po covidu, válku na Ukrajině. Souvisí snad s epidemií covidu? Nevím, ale podíval jsem se do historie. Epidemie asi začaly v době neolitu, poté, co lidé přestali být pouze lovci a usadili se jako zeměděl‑ ci. Rozšířila se tuberkulóza, mor, neštovice a další nemoci. Starořecký historik Thúkydidés (narozen cca 460 př. n. l.) napsal ve své knížce Peloponéská válka, že epidemie v Aténách – asi tyfus nebo ne‑ štovice – v 5. století před naším letopočtem vedla k útoku Sparty a následné dlouhotrvající válce, protože Sparta epidemií netrpěla a cítila se proto silnější než Atény. Neštovice v polovině 2. století našeho letopočtu vedly v Římské říši ke konci dlou‑ holetého míru zvaného Pax Romana a k velkým nepokojům. Ve 3. století se Římská říše po epidemii zhroutila do nestability a mezi lety 235–284 říše téměř kolabovala. Východořímský císař Justinián se snažil v 6. století dobýt západní provincie, a tak opět sjednotit Římskou říši, ale extrémně silná epide‑ mie (Yersinia pestis) těžce postihla Konstantinopol a expanzi zastavila. Ve středověku byla největší epidemie – zřejmě moru – ve 14. století. Během pěti let zemřela třetina až polovina evropské populace. Anglická královská vláda se snažila poddané dále udržet pod vládou šlechticů, vedlo to však v roce 1381 k povstání, aristokracie musela hledat kompro‑ misy a v 15. století většina zemědělců byla již svo‑ bodná. Anglická společnost se změnila. V 16. století dobyli Španělé Jižní a Střední Ameriku. Armády byly malé, často jen pár stovek vojáků. Jak tedy mohli zvítězit? Díky epidemiím – Španělé nakazili davy Indiánů, asi hlavně neštovicemi. Například když Cortéz dobýval hlavní aztécké město Tenochtitlan (dnes hlavní město Mexika), zvítězil, protože po nájezdu Španělů se rozšířila epidemie neštovic a ve městě zemřela asi polovina obyvatel. Španělé přežili epidemii jako děti, byli tedy odolní. Podobně Pizzaro mohl porazit Inky. Populace Indiánů byla během 16. století epidemiemi redukována, údaj‑ ně ze 60 na 6 milionů lidí. V Severní Americe a na Karibských ostrovech nejdříve pracovali evropští chudáci, kteří tam byli dovezeni na práci, avšak ma‑ lárie je zničila. Proto se začali dovážet afričtí otroci. Afričané na tom byli lépe, kontinent byl propojen s Asií i Evropou, malárie sice zabíjela malé africké děti, ale přeživší byli již odolní. Když se Portugalci pokoušeli dobýt část západní Afriky, malárie padla i na ně a mnozí zemřeli. Avšak po zavedení chininu Evropané koncem 19. století ovládli většinu Afriky. Během Krymské války, při obléhání Sevastopole francouzskou, anglickou, tureckou a piemontskou armádou v letech 1853–1856, zahynuly statisíce vojáků, ale jen asi 10 000 Francouzů padlo v boji, většinu mrtvých skolily epidemie, způsobené ka‑ tastrofálními hygienickými podmínkami. Avšak při obléhání Sevastopolu se zrodilo i moderní ošetřo‑ vatelství, za kterým stála anglická ošetřovatelka Florence Nightingale. Počet mrtvých anglických vojáků se výrazně zmenšil. A také tam začala an‑ estezie. Epidemie tedy nejenom zabíjejí lidi, mají i vliv na politiku, válku… Epidemie mohou ovlivnit myšlení potenciálních útočníků. Nevím, zda covid ovlivnil ruský útok na Ukrajinu, ale při pohledu na historii to vypadá dost pravděpodobně. Izolace špiček ruské vlády mohla vést k nedostatečné infor‑ movanosti. Představa rychlého vítězství mohla být iluzí. Tři měsíce před válkou jsem přednášel v Kyjevě (ukázalo se, že jsem byl jediný cizinec, který přijel osobně a nebyl on‑line), večer jsme se s ukrajinskými profesory bavili rusky. Mnozí Ukrajinci, například z Charkova nebo Oděsy, mluvili hlavně rusky. Po vypuknutí války jsem však zjistil, že jejich rodná ruština pro ně nebyla podstatná, dali jasně najevo oddanost Ukrajině. Na vaše příspěvky se i s redakční radou těší prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN předseda redakční rady HLAVNÍ TÉMA – PAROXYZMÁLNE NEEPILEPTICKÉ STAVY V NEUROLÓGII Paroxyzmálne neepileptické stavy v neurológii Paroxyzmálne dyskinézy Epizodické ataxie Alternující hemiplegie dětského věku PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Zlepšení kognitivních funkcí a zaměstnanosti u pacientů s relabující formou roztroušené sklerózy léčených okrelizumabem Epilepsie po cévní mozkové příhodě Diagnostika roztroušené sklerózy: může docházet k chybám a omylům? Kognitivní deficit u chronických migreniků Novinky v léčbě myasthenia gravis Z POMEZÍ NEUROLOGIE Poruchy stability u pacientů s benigním paroxysmálním polohovým vertigem Současná doporučení pro využití MR u onemocnění roztroušené sklerózy v klinické praxi SDĚLENÍ Z PRAXE Progresivní multifokální leukoencefalopatie jako prvotní oportunní infekce u pacienta s AIDS www.solen.cz | www.neurologiepropraxi.cz | ISSN 1213-1814 | Ročník 24 | 2023 Neurologie pro praxi 2023 www.neurologiepropraxi.cz HLAVNÍ TÉMA – PAROXYZMÁLNE NEEPILEPTICKÉ STAVY V NEUROLÓGII Paroxyzmálne neepileptické stavy v neurológii Paroxyzmálne dyskinézy Epizodické ataxie Alternující hemiplegie dětského věku PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Zlepšení kognitivních funkcí a zaměstnanosti u pacientů s relabující formou roztroušené sklerózy léčených okrelizumabem Epilepsie po cévní mozkové příhodě Diagnostika roztroušené sklerózy: může docházet k chybám a omylům? Kognitivní deficit u chronických migreniků Novinky v léčbě myasthenia gravis Z POMEZÍ NEUROLOGIE Poruchy stability u pacientů s benigním paroxysmálním polohovým vertigem Současná doporučení pro využití MR u onemocnění roztroušené sklerózy v klinické praxi SDĚLENÍ Z PRAXE Progresivní multifokální leukoencefalopatie jako prvotní oportunní infekce u pacienta s AIDS www.solen.cz | www.neurologiepropraxi.cz | ISSN 1213-1814 | Ročník 24 | 2023 Neurologie pro praxi
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=