NEUROLOGIE PRO PRAXI / Neurol. praxi. 2023;24(5):374-378 / www.neurologiepropraxi.cz 374 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Problematika řízení motorových vozidel u pacientů s Parkinsonovou nemocí https://doi.org/10.36290/neu.2023.023 Problematika řízení motorových vozidel u pacientů s Parkinsonovou nemocí MUDr. Petr Hollý1, 2 1 Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 2 Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Parkinsonova nemoc (PN) je velmi častým progresivním onemocněním a řízení motorového vozidla je náročná a komplexní činnost, která vyžaduje souhru kognitivních a psychomotorických funkcí, správné plánování, dobrou paměť, pozornost a koordinaci oko‑ruka‑noha. Rozhodnutí o nezpůsobilosti řídit motorové vozidlo má pro pacienta zásadní význam, mějme ale na paměti i bezpečnost silničního provozu. Pacienti s PN mají vyšší výskyt kognitivních poruch a na řízení se rovněž podílí postižení hybnosti. Dalším problémem je výskyt nadměrné denní spavosti, která může být potencována medikací. Měli bychom se cíleně na denní spavost ptát. V současnosti neexistují jednotná právní kritéria, kterými bychom se mohli řídit. Klíčová slova: Parkinsonova nemoc, nadměrná denní spavost, řízení motorových vozidel. Fitness to drive in Parkinson's disease: current issues Parkinson‘s disease (PD) is a very common progressive disease and driving is a demanding and complex activity that requires the interplay of cognitive and psychomotor functions, good planning, memory, attention and eye-hand-foot coordination. The decision to be unable to drive is of paramount importance to the patient, but we must also keep road safety in mind. Patients with PD have a higher incidence of cognitive impairment and impaired mobility is also involved in driving problems. In addition, the incidence of excessive daytime sleepiness, which can be potentiated by medication, is a problem. Daytime sleepiness should be specifically asked about. At present, there are no uniform legal criteria to follow. Key words: Parkinson’s disease, excessive daytime sleepiness, driving. Úvod Řízení motorového vozidla je náročná a komplexní činnost, která vyžaduje souhru smyslového vnímání, motoriky a kognitivních funkcí. Jde o důležitou součást života pro velkou část dospělé populace. Rozhodnutí o schopnosti či neschopnosti řídit dál motorové vozidlo má pro nemocného člověka zásadní význam, protože pro pacienty se zdravotními problémy, zejména hybnými potížemi, může jít o jedinou možnost, jak si udržet nezávislost a soběstačnost. Musíme mít ale na paměti i bezpečnost silničního provozu, která nesmí být rizikovým řidičem ohrožena. Parkinsonova nemoc (PN) je druhým nejčastějším neurodegenerativním onemocněním s prevalencí 35,5/100 000 u žen a 61,2/100 000 u mužů po 40. roce věku (Hirsch et al., 2016). Vzhledem k tomu, že PN je progresivní onemocnění, které je obvykle spojeno s fyzickým (motorické postižení) a psychickým (kognitivní poruchy, případně i psychotické projevy) postižením, je nasnadě se zaměřit na otázku způsobilosti k řízení motorových vozidel. V české literatuře je velmi málo zmínek o této problematice a dva přehledové články, které se zabývaly řízením motorových vozidel u pacientů s PN, jsou z roku 2004 (Bareš, 2004) a 2010 (Svátová, 2010). Klinické projevy Klinické projevy PN lze rozdělit do dvou základních skupin – motorických a non ‑motorických, které se objevují již v premotorickém období a některé příznaky jako MUDr. Petr Hollý Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze petr.holly@vfn.cz Cit. zkr: Neurol. praxi. 2023;24(5):374-378 Článek přijat redakcí: 3. 3. 2023 Článek přijat k publikaci: 27. 4. 2023
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=