NEUROLOGIE PRO PRAXI / Neurol. praxi. 2023;24(6):426-432 / www.neurologiepropraxi.cz 430 HLAVNÍ TÉMA Muskuloskeletální ultrazvuk v neurologické praxi diagnózu neuropatie (Hobson‑Webb, Padua et Martinoli, 2012; Hobson‑Webb et Padua, 2016; Beekman, Visse et Verhagen, 2011). Velmi užitečný může být ultrazvukový nález luxace n. ulnaris v kubitálním kanále při flexi lokte s návratem nervu do kanálu při extenzi, čímž dochází k opakovaným mikrotraumatům nervu, nebo nález trombózy ulnární arterie, která běží spolu s nervem v Guyonově kanále. Neuropatie n. ischiadicus nebo jen n. tibialis (dle variability odstupu) může nastat v podkolenní jamce často v souvislosti s přítomností nebo intervencí Bakerovy cysty – zde si zobrazením anatomických poměrů můžeme ozřejmit anatomické souvislosti a zejména vztah cysty a nervu. Neuropatie n. peroneus nejčastěji nastává kompresivně ischemickým inzultem v oblasti hlavičky fibuly, kde lze nerv ultrazvukem zobrazit. Ultrazvukové vyšetření zde využijeme zejména k vyloučení jiné lokální patologie. Neuropatie n. cutaneus femoris lateralis (meralgia parestetica) nastává nejčastěji při útlaku tohoto nervu v oblasti spina iliaca anterior superior, kde nerv běží v blízkosti inquinálního ligamenta. Ultrazvukové vyšetření nervu provedeme se sondou orientovanou podél inquinálního ligamenta s laterálním pólem sondy u spina iliaca anterior superior, mediální pól sondy směřuje k os pubis. Velmi důležité je zobrazení nervu při provádění lokálního obstřiku z důvodu výrazné anatomické variability průběhu nervu, která vede k selhání „na slepo“ prováděné intervence až v 60 % (Klause et al., 2016). Neuropatie n. tibialis (syndrom tarzálního tunelu) vzniká nejčastější netraumatickým útlakem nervu v oblasti tarzálního tunelu. Příčinou zde jsou ganglia, varikózní vény a talokalkaneární koalice. Ultrazvukové vyšetření n. tibialis v tarzálním tunelu se provádí sondou orientovanou kolmo na nerv mezi vnitřním kotníkem a kostí patní. N. tibialis zde typicky běží podél cév. Studie u pacientů se syndromem tarzálního tunelu prokázala četný výskyt ganglií jako příčiny útlaku nervu a zároveň senzitivita detekce ganglií ultrazvukem byla vyšší než při vyšetření MRI. Nálezy ultrazvukové zde byly plně konzistentní s perioperačním nálezem u všech pacientů (Nagaoka et Matsuzaki, 2005). Mortonova neuralgie vzniká drážděním a až vznikem neuromu na nn. digitales plantares communes (konečné větve n. tibialis) v metatarzálních prostorech, vzhledem k malé velikosti těchto konečných větví a jejich uložení není zobrazení ultrazvukem jednoduché, výrazně se zlepšuje, pokud je na nervu již vytvořen neurom (nejčastěji v oblasti mezi hlavičkami metatarzů). Přímé zobrazení je možné pouze MR nebo UZ metodou (průkaznost 93 % u MR a 90 % u UZ metody) (Xu et al., 2015). Výhodou UZ metody je zde její využití v intervenci – obstřik postižené oblasti pod UZ kontrolou, kdy následné vymizení kliniky diagnózu potvrdí. N. saphenus je zde zmíněn zejména v důsledku možnosti jeho léze při cévně ‑chirurgických výkonech v oblasti žil dolních končetin. Jde o čistě senzitivní větev n. femoralis, která od canalis adductorius běží distálně v těsném sousedství s vena saphena magna. Ultrazvukové zobrazení nervus saphenus a jeho anatomického vztahu k okolí může být při intervenci v oblasti vena spahena magna nápomocné v redukci rizika jeho poškození. U většiny výše zmiňovaných úžinových syndromů, kromě syndromu karpálního tunelu, chybí dostatečně silná data ke stanovení patologických CSA hodnot a musíme si zde vystačit zejména se stranovým srovnáním a hodnotami normálních CSA (Hobson‑Webb, Padua et Martinoli, 2012; Cartwrighr et al., 2008). Hereditární demyelinizační polyneuropatie Vzhledem k difuznosti postižení periferního nervového sytému u těchto onemocnění je výtěžnost ultrazvukového vyšetření menší než elektromyografie. U demyelinizačních forem onemocnění provedené studie ukázaly difuzní rozšíření periferních nervů. Studie u pacientů s nemocí Charcot‑Marie‑Tooth typu 1a prokázala trojnásobné rozšíření n. medianus (s průměrnou hodnotou CSA 18,4 mm2) oproti kontrolám (Hobson‑Webb, Padua et Martinoli, 2012; Martinoli et al., 2002; Zaidman, El‑Lozi et Pestonk, 2009). Axonální formy hereditálních demyelinizačních onemocnění mají výrazně heterogenní ultrazvukový nález. Imunitně podmíněné polyneuropatie Jak u akutní, tak u chronické idiopatické demyelinizační polyneuropatie prokázaly ultrazvukové studie difuzní rozšíření periferních nervů oproti kontrolám. Dat v této oblasti není mnoho, nicméně naznačují možnost využití ultrazvuku zejména v časných stadiích onemocnění, kdy může elektromyografické vyšetření prokazovat ještě normální nebo nespecifický nález (Hobson‑Webb, Padua et Martinoli, 2012; Zaidman, Al‑Lozi et Pestronk, 2009). Traumata periferních nervů U kompletní traumatické léze nervu je charakteristický nález diskontinuity nervu a ev. nález koncového rozšíření (stump neurom). Parciální léze nervu může být zobrazena jako hypoechogenní defekt v části nervu. Obr. 4. N. medianus bifidus (NM) zobrazený – B-obraz, příčný řez
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=