www.neurologiepropraxi.cz / Neurol. praxi. 2024;25(2):108-115 / NEUROLOGIE PRO PRAXI 109 HLAVNÍ TÉMA Markery nejčastějších degenerativních demencí: Přínos zobrazovacích a neurofyziologických metod vzácnějších variant Alzheimerovy nemoci. Zobrazovací metody v případě Alzheimerovy nemoci nebo nemocí s Lewyho tělísky hodnotí buďto charakteristické změny na molekulární úrovni (například SPECT mozku zobrazující dopaminergní transportéry a amyloidový PET mozku), nebo míru a lokalizaci neurodegenerace mozku (fluorodeoxyglukózový PET, strukturální MRI) nebo mikrostrukturální změny šedé a bílé hmoty (difuzní MRI). Zatímco pro skupinová data je nález na zobrazovacích metodách charakteristický pro daný typ nebo variantu demence, u jednotlivců může hrát významnou roli jejich kognitivní rezerva (Ossenkoppele et al., 2020). Tak například může dojít k tomu, že u některých osob vidíme na MRI pokročilou korovou i podkorovou atrofii, a přesto může mít jedinec ještě dobrý kognitivní výkon a normálně fungovat ve svém prostředí. Platí to i naopak, někdy drobné změny na strukturálním MRI mohou být příčinou již poměrně významných změn v kognici a/nebo chování. V následujícím textu se nebudeme věnovat cévním ischemickým změnám, které se zobrazují jako léze bílé hmoty (hyperintenzity) a jsou běžně vidět u starších lidí i bez jakýchkoliv kognitivních projevů. Ve vyšší míře a zejména parietálně mohou být přítomny hlavně v pokročilejších stadiích AD, ale u všech typů demencí také jako změny při současné hypertenzní arteriopatii nebo přítomnosti dalších cévních rizikových faktorů, jako je diabetes nebo kouření. Lze je nejlépe hodnotit na běžně používaných T2 vážených obrazech nebo na FLAIR MRI sekvencích. K orientačnímu kvantitativnímu hodnocení na úrovni jednotlivců lze použít škály, např. Fazekasovu škálu (Laczó et al., 2021; Fazekas et al., 1988). Hluboké mozkové mikrohemoragie se hodnotí na sekvencích senzitivních na železo a hemosiderin (tj. T2* gradientních sekvencích nebo na SWI MRI). Strukturální MRI mozku Jedná se o relativně levné, široce dostupné, neinvazivní a časově nepříliš zatěžující vyšetření, které proto indikujeme jako první v rámci všech zobrazovacích metod (samozřejmě nejedná‑li se o akutní vyšetření mozku po úrazu mozku nebo v rámci cerebrovaskulárního programu, kdy volíme CT). Strukturální MRI mozku hodnotí mozkovou atrofii a přináší informaci o tíži neurodegenerace mozku (Jack et al., 2018). Hodnotíme celkovou mozkovou atrofii – zda je více kortikální nebo subkortikální, zda je lateralizovaná (například v rámci primárních progresivních afázií; PPA nebo syndromu kortikobazální degenerace), a zejména sledujeme, zda některé oblasti mozku nevykazují ohraničenou atrofii, která je charakteristická pro diagnostiku určitého typu degenerativní demence (např. typická AD, atypické varianty AD, varianty PPA). V rámci diferenciální diagnostiky se zaměříme na ložiskové nálezy, které mohou být příčinou kognitivního deficitu, jako např. nádor, strategicky umístěná ischemie nebo hemoragie, normotenzní hydrocefalus (Pyrgelis et al., 2023) apod. U jednotlivců s AD vidíme většinou atrofii hippocampů (Obr. 3D), která je víceméně symetrická, v pokročilejších stadiích demence také obraz povšechné kortiko‑subkortikální atrofie, často se spoluúčastí cévních změn. Nezapomínejme však na varianty AD s „ušetřením“ hippocampů, kdy typickým nálezem je subkortikální a kortikální atrofie bez současné atrofie v oblasti hippocampů, nebo asymetrická (levostranná) atrofie zadní perisylvické oblasti/parietálního laloku v případě logopenické varianty PPA nebo zadní okcipito‑parieto‑temporální atrofie v případě zadní kortikální atrofie (PCA z anglického posterior cortical atrophy) (Ferreira et al., 2017). Velmi užitečné se jeví škálování ložiskové mozkové atrofie nebo globální atrofie dle publikovaných škál. O tomto pojednává například pěkný článek (Laczó et al., 2021) uveřejněný v Neurologii pro praxi. Tab. 1. Modalita Klinické využití Hodnoticí znaky pro diagnostiku MRI Strukturální MRI široce rozšířeno v klinické praxi typické příznaky pro atypický parkinsonismus, sekundární parkinsonismus, hodnocení atrofie mozku (např. hippocampů u AD) MRI sekvence citlivá na železo T2*, SWI, QSM v klinické praxi zatím nepoužívané T2* a SWI rozšířené v klinické praxi, QSM se nepoužívá kvantifikace depozit železa u Parkinsonovy choroby zhodnocení příznaku „ocasu vlaštovky“ (dichotomní) Neuromelanin senzitivní sekvence nepoužívá se v klinické praxi, není vždy dostupné kvantifikace degenerace locus coeruleus a substancia nigra Difuzní MRI není vždy dostupné, nepoužívá se v klinické praxi pro diagnostické účely hodnocení změn v integritě bílé hmoty/mikrostruktuře šedé hmoty Funkční MRI není vždy dostupné, nepoužívá se v klinické praxi pro diagnostické účely hodnotí funkční konektivitu v klidovém stavu nebo aktivace při úkolu Nukleární medicína DaT-SPECT široce rozšířeno v klinické praxi, v kritériích pro diagnostiku LBD kvantifikace degenerace dopaminergních transportérů FDG-PET dostupné, ale zatím nezavedeno do klinické praxe hodnocení metabolických vzorů MIBG – scintigrafie v klinické praxi se využívá, zejména pro diferenciální diagnostiku kvantifikuje sympatickou denervaci srdce diferenciální diagnostika PD vs. MSA, podpůrné kritérium pro diagnostiku PD, DLB EEG Analýza základní frekvence a její variability široce rozšířeno v klinické praxi změna hodnot dominantní alfa frekvence, změny variability dominantní alfa frekvence EEG mikrostavy nepoužívá se v klinické praxi hodnocení časových a prostorových změn EEG mikrostavů, potenciální biomarker EEG patterns nepoužívá se v klinické praxi analýza hustoty spektrálních kulis
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=