NEUROLOGIE PRO PRAXI / Neurol. Praxi. 2024;25(2):135-145 / www.neurologiepropraxi.cz 136 Z POMEZÍ NEUROLOGIE Serotoninový syndrom a léčba bolesti ván pouze v enterochromafinních buňkách ve střevě. Serotonin neprochází hematoencefalickou bariérou (HEB), působí v centrálním i v periferním nervovém systému. V CNS mají serotoninové receptory důležité funkce v regulaci nálady, bdělosti, chování, regulaci spánku a termoregulaci. V periferním nervovém systému stimuluje gastrointestinální motilitu, vazokonstrikci, bronchokonstrikci, děložní kontrakce a agregaci trombocytů. Nízká hladina serotoninu v CNS může přispívat ke vzniku deprese, úzkostným poruchám, agresi, poruchám usínání nebo k anorexii (Mohr, 2001; Jones et Story, 2005; Francescangeli et al., 2019; Vaněk, 2022; Baldo, 2018). Existuje asi 15 subtypů serotoninových receptorů sdružených do 7 „rodin“ (5-TH1 až 5-TH7) nacházejících se v celém těle a účastnících se různých tělesných pochodů uvedených výše. Na rozvoji serotoninového syndromu se nejvíce podílí subtypy 5-HT2A a 5-HT1A, nicméně je nejspíše potřeba součinnosti s dalšími neuromediátory (noradrenalinem, NMDA, GABA, glutamátem a dopaminem). Serotonin reguluje celou řadu fyziologických i patofyziologických procesů v celém těle a hraje důležitou roli při imunitních a zánětlivých procesech. Serotoninové receptory (Obr. 1) všech subtypů se totiž nacházejí též na různých imunitních buňkách (monocyty, makrofágy, mikroglie, trombocyty, neutrofily, bazofily, mastocyty, eozinofily, B- i T‑lymfocyty, NK buňky, endoteliální buňky i buňky hladké svaloviny cév). V periferii je serotonin důležitý nejen pro správnou imunitní odpověď při infekci a sepsi u kriticky nemocných pacientů, má i svůj význam při různých zánětlivých onemocněních, včetně střevních zánětů, revmatoidní artritidy nebo alergických dispozic dýchacích cest. Hraje velkou roli též při procesech adaptační imunity (Boyer et Shannon, 2005; Kanová et Kohout, 2021). V patofyziologii vzniku serotoninového syndromu musí být nějakým způsobem alterována serotoninergní transmise: buď (I) vlivem vrozených faktorů (např. snížená aktivita MAO), (II) vlivem získaných faktorů (jaterní onemocnění, abúzus alkoholu, plicní onemocnění, kouření, kardiovaskulární choroby) nebo (III) vlivem iatrogenních faktorů (léčba pomocí antidepresiv – inhibitorů MAO, SSRI, SNRI, TCA). U takto predisponovaných jedinců může poté dalším iatrogenním stimulem (podání dalších serotoninergních látek) dojít k hyperstimulaci serotoninového systému a rozvoji serotoninového syndromu. Obecným mechanismem vzniku serotoninového syndromu je tedy zvýšená aktivace serotoninergních receptorů, k čemuž může dojít různými cestami: 1. zvýšenou syntézou serotoninu z L‑tryptofanu, 2. zvýšeným uvolňováním serotoninu, 3. přímým agonismem 5-HT receptoru, 4. inhibicí zpětného vychytávání serotoninu a 5. sníženým metabolismem serotoninu (Vaněk, 2022; Tormoehlen et Rusyniak, 2018). Genotyp tzv. pomalých metabolizátorů léků v rámci izoenzymů cytochromu P450, zejména CYP2D6 a CYP2C19, může vést ke kumulaci serotoninergních léčiv, které se tímto způsobem metabolizují, čímž se může navýšit riziko vzniku serotoninového syndromu (Mohr, 2001; Prokeš et Suchopár, 2014) (viz též Tab. 1). Určitý význam bude mít nejspíš i přímá aktivace receptoru podtypů 5-HT2A a 5-HT1A některými opioidy bez ovlivnění transportu serotoninu na tomto receptoru, kdy u vulnerabilních pacientů podání dalších serotoninergních léků může vyvolat serotoninový syn- (1) zvýšení hladiny L-tryptofanu; (2) zvýšená presynaptická koncentrace 5-HT inhibicí metabolismu serotoninu působením IMAO; (3) zvýšené uvolňování 5-HT z presynaptického neuronu; (4) přímá nebo nepřímá aktivace postsynaptického receptoru 5-HT1A nebo 5-HT2A ; (5) přímá nebo nepřímá antagonizace postsynaptického receptoru 5-HT2A zvyšuje stimulaci receptoru 5-HT1A serotoninem; (6) inhibice zpětného vychytávání 5-HT do presynaptického neuronu IMAO – inhibitory monoaminooxidázy; 5-HT – 5-hydroxy-tryptamin (serotonin); SERT – transportní protein zpětného vychytávání serotoninu; 5-HIAA – kyselina 5-hydroxyindoloctová (metabolit serotoninu) Obr. 1. Serotoninový receptor a mechanismus vzniku serotoninového syndromu (podle Scotton et al., 2019) Postsynaptický neuron Hyperstimulace postsynaptického receptoru 5-HT způsobí serotoninový syndrom Inhibice receptoru 5-HT2A (antagonisté) Aktivace Inhibice zpětného vychytávání synaptického 5-HT IMAO presynaptického 5-HT TPH2 5-HT 5-HT1A agonisté 5-HT2A antagonisté Inhibice zpětného vychytávání 5-HT L-tryptophan 5-HT 5-HIAA 5-HT2A 5-HT1A Presynaptický neuron Aktivace receptoru 5-HT1A (agonisté) uvolňování 5-HT MAO SERT 1 2 3 4 5 6
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=