NEUROLOGIE PRO PRAXI / Neurol. Praxi. 2024;25(2):146-150 / www.neurologiepropraxi.cz 150 Z POMEZÍ NEUROLOGIE Centrální poiktový bolestivý syndrom Ve většině studií se uvádí, že opakovaná transkraniální magnetická stimulace (rTMS), která působí v primární motorické kůře, může snížit bolest v CPSP (Goto et al., 2008). Mechanismus rTMS při neuropatické bolesti je spojen s aktivací projekce inhibice motorické kůry k senzorickému jádru v thalamu. MCS je invazivní neuromodulační technika. V obecném principu vyvolává stimulace kůry mozkové hyperpolarizaci, tedy lokální inhibici postsynaptických membrán přes GABA‑B receptory, tudíž je i patofyziologickými principy stejná jako ostatní neuromodulace (Mc Donnell, 2006). Stimulace nepůsobí pouze lokální změny, ale vstupuje do nich aktivace mnoha oblastí, například snížení aktivity oblasti hipokampu a zároveň zvýšení aktivity nefrontální kůry (Lindenberg, 2013). To by vysvětlovalo změnu psychického vnímání bolesti po kortikální stimulaci. K analgetickému efektu je nutná intaktní kortikospinální dráha a u pacientů s motorickým postižením středně těžkého až těžkého stupně je její použití omezené (Widyadharma, 2021). Hluboká mozková stimulace (DBS) je neuromodulační metoda se zavedením elektrod do cílové oblasti v mozku; oblast periventrikulární šedi, periakveduktální šeď a oblasti jádra ventroposterolaterálního (VPL) thalamu. Analgetický efekt metody může být i jen dočasný a metoda vyžaduje také dalšího zkoumání (Widyadharma, 2021). Metody transkutánní stimulace elektrických nervů (TENS) a akupunktura mohou dočasně snížit bolest u pacientů s CPSP, ale k jednoznačnému závěru je třeba dalších studií (Singer et al., 2017). Zrcadlová terapie potlačuje i proprioceptivní vstupy indukováním plasticity senzorických motorických neuronů a vizuálních informací. Pacient si uvědomuje zrcadlo, které může odrážet zdravou končetinu tak, že dává dojem, že postižená končetina vypadá zdravě. Zrcadlová terapie byla poprvé zavedena v roce 1995 ve studii, která uváděla snížení fantomových pocitů v amputované paži. Předpokládá se, že použití zrcadlové terapie zmírní intenzitu bolesti změnou pacientova vnímání bolesti (Corbetta et al., 2018). Důležitou součástí léčby je časná rehabilitace, psychoterapie a režimová opatření, která zapojují pacienta aktivně do léčby (Tab. 2). Závěr Centrální poiktový syndrom je složitý bolestivý stav, který vyžaduje multidisciplinární přístup. Součástí léčebného managementu je analgetická, rehabilitační a intervenční léčba. Důraz je kladen na psychoterapii a aktivní zapojení pacienta do léčebného procesu. LITERATURA 1. Cesaro P, Mann MW, Moretti JL, et al. Central pain and thalamic hyperactivity:a SPECT study. Pain. 1991;47(3):329-336. 2. Corbetta D, Sarasso E, Agosta F, et al. Mirror therapy for an adult with central post‑stroke pain: a case report. Arch Physiother. 2018;8(1):4-9. 3. Frese A, Husstedt IW, Ringelstein EB, et al. Pharmacologic treatment of central poststroke pain. Clin J Pain. 2006;22:252 4. Fricová J, Hakl M. Metodické pokyny pro farmakoterapii bolesti – speciální část. Bolest. 2017;20(suppl 1):7. 5. Fung S, Kang C. Management of central neuropathic pain involves many drugs but few have proven efficacy. Drugs a Therapy Perspectives. 2023;39:1-7. 6. Garza I. Central neuropathic facial pain. Feb 2023. [cit. 19. 3. 2023]. Dostupné na: https://www.uptodate.com/contents/central‑neuropathic‑facial‑pain?search=central%20 post%20stroke%20pain%20syndrome & source=search_ result & selectedTitle=2~12 & usage_type=default & display_rank=2. 7. Goto T, Saitoh Y, Hashimoto N, et al. Diffusion tensor fiber tracking in patients with central post‑stroke pain; correlation with efficacy of repetitive transcranial magnetic stimulation. Pain. 2008;140(3):509-18. 8. Harriott AM, Karakaya F, Ayata C. Headache after ischemic stroke: a systematic review and meta‑analysis. Neurology. 2020;94(1):e75-e86; doi: 10.1212/WNL.0000000000008591. 9. Headache Classification Committee of the IHS The International Classification of Headache Disorders, 3rd edition. Cephalalgia. 2018;38:1 10. Janeczková A. Neurorehabilitace nemocných po CMP ve vertebrobazilárním povodí. Bakalářská práce 2016. Univerzita Palackého Olomouc, Fakulta zdravotnických věd – Ústav fyzioterapie. 11. Jost WH, Hefter H, Reissig A, et al. Efficacy and safety of botulinum toxin type A for the treatment of post‑stroke arm spasticity:result of the German‑Austrian open‑label post‑marketing surveillance prospective study. J Neurol Sci. 2014;337(1-2):86-90. 12. Krause T, Brunecker P, Pittl S, et al. Thalamic sensory strokes with and without pai:differences in lesion patterns in the ventral posterior thalamus. J Neurol Neurosurg Psychiatry. 2012;83(8):776-784. 13. Lejčko J, Kozák J, Fricová J, et al. Metodické pokyny pro farmakoterapii bolesti. Bolest. 2016;19(suppl 1). 14. Lindenberg R, Nachtigall L, Meinzer M, et al. Defferential effects of dual and unihemispheric motor cortex stimulation in older adults. J Neurosci. 2013;33(21):9176-9183. 15. McDonnell MN, Orekhov Y, Ziemann U. The role of GABAB receptors in intracortical inhibition in the human motor cortex. Exp Brain Res. 2006;173(1):86-93. 16. O’Donnell MJ, Diener HC, Sacco RL, et al. Chronic pain syndrome after ischemic stroke: PRoFESS trial. Stroke. 2013;44(5):1238-1243. 17. Sheldon BL, Olmsted ZT, Sabourin S, et al. Review of the treatments for central neuropathic pain. Brain Sci. 2022;12(12):1727. https://doi.org/10.3390/brainsci12121727. 18. Singer J, Conigliaro A, Spina E, et al. Central poststroke pain: a systematic review. Int J Stroke. 2017;12(4):343-355. 19. Státní agentura pro konopí pro léčebné použití. [cit. 19. 3. 2023]. Available from: https://www.sakl.cz/home/ kontakty. 20. Štětkářová I. Centrální poiktová bolest. Neurol. praxi. 2020;21(5):364-366. 21. Treister AK, MD, Hatch MN, Cramer SC, et al. Demystifying post‑stroke pain: from etiology to treatment. PMR. 2017;9(1):63-75. 22. Willoch F, Schindler F, Wester HJ, et al. Central poststroke pain syndrome and reduced opioid receptor binding within pain processing circuitries. Pain. 2004;108(3):213-220. 23. Widyadharma E, Tertia C, Sri Wijayanti IA, et al. Central post stroke pain: What are the new insights? Ro J Neurol. 2021;20(1). DOI: 10.37897/RJN.2021. 1. 4. Tab. 2. Nefarmakologická léčba CPSP (upraveno dle citované literatury) Intervenční metody Stimulace motorického kortexu (MCS) Hluboká mozková stimulace (DBS) Fyzioterapie Jednoduché sestavy Teplé zábaly Cvičení se svalovými spazmy Relaxační metody a psychoterapie Metoda mindfulness Kognitivně-behaviorální terapie Jóga, meditace Hypnóza Režimová opaření Vyhýbat se horké koupeli Vyhýbat se tlaku a nenosit těsný oděv na postižené straně Podpora ramene při chůzi na postižené straně Dbát na polohu ramene postižené strany v poloze vleže a vsedě Ostatní Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) Neinvazivní centrální stimulace Zrcadlová léčba TENS Akupunktura
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=