www.neurologiepropraxi.cz / Neurol. praxi. 2024;25(3):177-181 / NEUROLOGIE PRO PRAXI 181 HLAVNÍ TÉMA Konvulzivní status epilepticus a jeho časná léčba Další alternativy v terapii rozvinutého SE Alternativním lékem zejména v dětském věku je fenobarbital – nasycovací dávka 15 mg/kg. V současnosti jsou k dispozici dva další i. v. přípravky – lakosamid (Strzelczyk et al., 2017) a brivaracetam (Orlandi et al., 2021). Lakosamid působí jako blokátor Na+ kanálu. Meta-analýza z roku 2017 udává jeho dobrý efekt v případě přídatné terapie, kdy došlo k ukončení SE v 57 % (Strzelczyk et al., 2017; Byun, 2023). Brivaracetam se váže, stejně jako levetiracetam, na receptory pro synaptický vezikulární protein 2A (SV2A), afinita je však vyšší než u levetiracetamu. Retrospektivní studie ukázaly, že u více než poloviny pacientů vedlo podání brivaracetamu v dávce 100 mg (medián) k ukončení CSE. Část pacientů byla v této studii léčena levetiracetamem, i v rámci této podskupiny byl brivaracetam efektivní (Orlandi et al., 2021; Byun, 2023). Závěr Konvulzivní status epilepticus představuje urgentní neurologický stav s významnou morbiditou a mortalitou. Klíčové je odhalení příčiny CSE, jejíž ovlivnění může být pro další průběh zásadní. V první fázi jsou k zastavení záchvatové aktivity indikovány benozodiazepiny, následně intravenózní protizáchvatové léky. V případě jejich selhání jde již o refrakterní status epilepticus (RSE), jemuž se věnuje jedna z následujících prací tohoto tématu. LITERATURA 1. Alldredge BK, Gelb AM, Isaacs SM, et al. A com‑ parison of lorazepam, diazepam, and placebo for the treatment of out-of-hospital status epilepti‑ cus. The New England Journal of Medicine. 2001;345(9): 631-637. doi: 10.1056/NEJMoa002141. 2. Asnis-alibozek A, Detyniecki K. The unmet need for rapid epileptic seizure termination (REST). Epilepsy & Behavior Reports. 2021;15. doi: 10.1016/j.ebr.2020.100409. 3. Boucher BA. Fosphenytoin: a novel phenytoin prodrug. Pharmacotherapy. 1996;16:5:777-791. 4. Brophy GM, et al. Guidelines for the evaluation and management of status epilepticus. Neurocritical Care. 2012;17(1): 3-23. doi: 10.1007/s12028-012-9695-z. 5. Byun J. Management of convulsive status epilepticus: re‑ cent updates. Encephalitis (Seoul, Korea). 2012;3(2):39-43. doi: 10.47936/encephalitis.2022.00087. 6. Cockcroft DW, Gault MH. Prediction of creatinine clea‑ rance from serum creatinine. Nephron. 1976;16(1):31-41. doi: 10.1159/000180580. 7. French J, Biton V, Dave H, et al. A randomized phase 2b effi‑ cacy study in patients with seizure episodes with a predictab‑ le pattern using Staccato® alprazolam for rapid seizure termi‑ nation. Epilepsia. 2023;64(2):374-385. doi: 10.1111/epi.17441. 8. Glauser T, Shinnar S, Gloss D, et al. Evidence-Based Gui‑ deline: Treatment of Convulsive Status Epilepticus in Chil‑ dren and Adults: Report of the Guideline Committee of the American Epilepsy Society. Epilepsy Currents. 2016;16:1:48-61. doi: 10.5698/1535-7597-16.1.48. 9. Guldiken B, Rémi J., Noachtar S. Cardiovascular adver‑ se effects of phenytoin. Journal of Neurology. 2016;263(5): 861-870. doi: 10.1007/s00415-015-7967-1. 10. Chamberlain JM, Kapur J, Shinnar S, et al. Efficacy of leve‑ tiracetam, fosphenytoin, and valproate for established status epilepticus by age group (ESETT): a double-blind, responsive-a‑ daptive, randomised controlled trial. Lancet (London, England). 2020;395(10231):1217-1224. doi: 10.1016/S0140-6736(20)30611-5. 11. Lattanzi S, Trinka E, Brigo F, et al. Clinical scores and clusters for prediction of outcomes in status epilepticus. Epilepsy & Behavior: E&B. 2023;140(109110). doi: 10.1016/j.yebeh.2023.109110. 12. Li ZR, Wang CH, Zhu X, et al. Population Pharmacokinetics of Levetiracetam: A Systematic Review. Clinical Pharmacoki‑ netics. 2021; 60(3):305-318. doi: 10.1007/s40262-020-00963-2. 13. Maier S, et al. Recognition and treatment of status epilepti‑ cus in the prehospital setting. Seizure. 2021;86:1-5. doi: 10.1016/j. seizure.2020.12.014. 14. Meierkord H, et al. EFNS guideline on the management of status epilepticus in adults. European Journal of Neurology. 2010;17(3):348-355. doi: 10.1111/j.1468-1331.2009.02917.x. 15. Migdady I, Rosenthal ES, Cock HR. Management of status epilepticus: a narrative review. Anaesthesia. 2022;77(1):78-91. doi: 10.1111/anae.15606. 16. Neligan A, Noyce AJ, Gosavi TD, et al. Change in Morta‑ lity of Generalized Convulsive Status Epilepticus in High-In‑ come Countries Over Time: A Systematic Review and Meta‑ -analysis. JAMA Neurology. 2019;76(8):897-905. doi: 10.1001/ja‑ maneurol.2019.1268. 17. Olanow CW, Finn AL. Phenytoin: pharmacokinetics and clinical therapeutics. Neurosurgery. 1981;8(1):112-117. doi: 10.1227/00006123-198101000-00022. 18. Orlandi N, Bartolini E, Audenino D, et al. Intravenous brivaracetam in status epilepticus: A multicentric retro‑ spective study in Italy. Seizure – European Journal of Epilepsy. 2021;86:70-76. doi: 10.1016/j.seizure.2021.01.014. 19. Sennesael AL, et al. The Impact of Strong Inducers on Direct Oral Anticoagulant Levels. The American Journal of Medicine. 2021;134(10):1295-1299. doi: 10.1016/j.am‑ jmed.2021.06.003. 20. Scheffer IE, Berkovic S, Capovilla G, et al. ILAE classi‑ fication of the epilepsies: Position paper of the ILAE Commission for Classification and Terminology. Epilepsia. 2017;58(4):512-521. doi: 10.1111/epi.13709. 21. Strzelczyk A, Zöllner JP, Willems LM, et al. Lacosamide in status epilepticus: Systematic review of current eviden‑ ce. 2017;58(6):933-950. doi: 10.1111/epi.13716. 22. Sztajnkrycer MD. Valproic acid toxicity: overview and management. Journal of Toxicology. Clinical Toxicology. 2002;40(6):789-801. doi: 10.1081/clt-120014645. 23. Trinka E, Cock H, Hesdorffer D, et al. A definition and classification of status epilepticus – report of the ILAE Task Force on Classification of Status Epilepticus. Epilepsia. 2015;56(10):1515-1523. doi: 10.1111/epi.13121. Využíváme systém CrossRef. S články můžete snadno pracovat díky jednoznačnému identi kátoru DOI. S NÁMI SE NEZTRATÍTE Časopis je indexován v databázi EBSCO
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=