www.neurologiepropraxi.cz 258 FIREMNÍ INFORMACE Léčba hypomagnezemie jako možné příčiny některých symptomů neurologických poruch NEUROLOGIE PRO PRAXI / Neurol. praxi. 2025;26(3):258-262 / Léčba hypomagnezemie jako možné příčiny některých symptomů neurologických poruch MUDr. Jiří Havel, MSc. Healthcare Consulting Magnezium hraje vý znamnou roli v mnoha biochemický ch procesech v organismu. V energetickém metabolismu je nezbytný k aktivaci mnoha různých enzymů, ovlivňuje hladinu glukózy v krvi, zároveň se podílí na přenosu signálů z nervů do svalů a na svalové kontrakci. Podporuje zdravý imunitní systém, je důležitý i v biochemickém procesu mineralizace kostí. Nedostatek hořčíku může mimo jiné způsobit třes, křeče, zmatenost, srdeční arytmii, snížit sekreci inzulinu, zvyšovat krevní tlak a negativně ovlivňovat stav kostí, až do fáze osteoporózy (www.nzip.cz/ clanek/1148-horcik). Využití magnezia v některých oborech medicíny přináší tabulka 1 (Grodza, 2012). Magnezium není všelék, ve všech výše uvedený ch medicínský ch oborech je celá ř ada jiný ch př íčin vzniku jednotlivých onemocnění, než je deficit hořčíku. Jen je dobré myslet i na možnost deficitu hořčíku v organismu, když se př íčina onemocnění nedá vysvě tlit jinak. Role suplementace hořčíku v léčbě neurologických poruch V oboru neurologie je substituce hořčíkem nezbytná pro prevenci a léčbu téměř většiny neurologických poruch. Hořčík má z neurologického hlediska zcela zásadní roli při vedení nervového vzruchu a v nervosvalovém vedení. Má také ochrannou roli proti nadměrné excitaci, která může vést ke smrti neuronových buněk (excitotoxicita). Využití hořčíku v neurologii je proto zejména u stavů se zvýšenou nervosvalovou dráždivostí s doprovodnými svalovými křečemi, třesem, brněním, necitlivostí a tiky. Zároveň se mohou přidat také problémy s dýcháním (hyperventilace) nebo bolest na hrudi. Tyto stavy bývají často důsledkem dlouhodobého působení stresu. Stres způsobuje ztráty hořčíku, dochází k jeho deficitu v těle, což následně zvyšuje sníženou odolnost organismu na stres se všemi negativními patofyziologickými důsledky, čímž se vytváří jakýsi bludný kruh, který dlouhodobě vede k rozmanitým potížím pacienta, u nichž často nelze najít zdů vodně ní v objektivním ná lezu i ve vý sledcích pomocný ch vyšetření. Tyto stavy ale pacienty subjektivně velmi zatěžují, i když při nich nedochá zí k přímému ohrož ení života. Souhrnně je někdy označujeme diagnostickým termínem tetanický syndrom nebo latentní tetanie či syndrom zvýšené neuromuskulární dráždivosti (Steidl, 2002). Tetanický syndrom (latentní tetanie, syndrom zvýšené neuromuskulární dráždivosti) je nejčastější indikací k léčbě hořčíkem v neurologické praxi. Incidence těchto stavů je značná , tito pacienti jsou ve velké míře v péči praktických lékařů, ale také interních, neurologický ch, psychiatrický ch a i jiný ch ambulancí, podle povahy obtíží. Příznaky tetanického syndromu jsou typicky příznaky zvýšené neuromuskulární dráždivosti, parestezie a svalové spazmy, objevují se i příznaky velmi podobné panické poruše či jiným úzkostným poruchám. Tetanický syndrom se může projevovat ve formě typických záchvatů nebo trvalými obtížemi s měnící se intenzitou v době záchvatu a mezizáchvatového období (Grófik et Mináriková, 2023). Akutní tetanický záchvat vzniká náhle, většinou na základě stresového podnětu, projevuje se jako nespecifický pocit nevolnosti či úzkosti až strachu (z kolapsu, mrtvice, infarktu nebo i smrti), objevuje se brnění či mravenčení v okrajových částech těla (prsty na rukou a nohou, ve tváři, rty, jazyk). V další fázi mohou vzácně následovat karpopedální spazmy – křečovité ohnutí v zápěstí a lokti, extenze a addukce prstů a extenzní tonická křeč v dolních konč etiná ch, zvláště v koleně a kotníku. Častější jsou náznaky těchto spazmů, jako křeč kolem úst, tzv. rybí ústa, nebo křeč v masterech, což vyvolává potíže při mluvení nebo kousání stravy, typická je hyperventilace. V období mezi záchvaty mezi klinickými příznaky dominují neuromuskulární symptomy, jako jsou svalové škubání, tiky, parestezie, křeče, často bolestivé tonické křeč e v lý tká ch zvláště v noci (Steidl, 2002; Grófik, 2023). Suplementace hořčíkem je v léčbě těchto stavů preferovanou terapeutickou možností, protože nemá ž á dné závažné vedlejší účinky. Hořčík jako důležitý biologický makroprvek má řadu dalších pozitivních účinků na vitálně dů ležité systémy (kardiovaskulá rní a nervový ) (Steidl, 2002). Jak ukazují některá klinická data, má dlouhodobá suplementace hořčíkem pozitivní vliv na zvládání stresu tím, že koriguje hormonální rovnováhu a imunoendokrinní funkci, zejméTab. 1. Využití magnezia v některých oborech medicíny (Grodza, 2012) Neurologie zlepšuje stavy u nervosvalový ch poruch, k léčbě a prevenci migré ny, léčba chronické ú navy, stresových stavů, kolapsových stavů, nespavosti, zvyšuje efekt analgetik a opiá tů Osteologie doplň ková lé č ba osteoporó zy Kardiologie pů sobí antiarytmicky, antiischemicky, zmenšuje rozsah oblasti postižené AIM Angiologie pů sobí antispasticky a antiskleroticky, preventuje tranzitorní ischemické ataky Gynekologie zlepšuje premenstruá lní syndrom, zlepšuje toleranci hormoná lní kontracepce, v graviditě mnohoná sobně sniž uje vý skyt spontá nního abortu, prevence eklampsie a preeklampsie Gastroenterologie zlepšuje stav při dráždivé m trač níku, pů sobí antacidně u vředové choroby, laxativně , ochraň uje buň ku při jaterní cirhó ze Urologie suveré nní léčba oxalá tové nefrolitiá zy Hematologie mírný antiagregační účinek
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=