Poruchy chůze a náhlé, nečekané pády jsou nejčastější příčinou invalidizace staré populace. Pád ve vyšším věku je téměř vždy příčinou fraktury některé z částí skeletu, a následné upoutání na lůžko je potom u seniorů příčinou řady dalších komplikací, z nichž mnohé mohou být fatální. Je prokázáno, že porucha chůze se zhoršuje a frekvence náhlých, nečekaných pádů se zvyšuje se stoupajícím věkem.

Neurologických příčin poruch chůze a pádů ve stáří je celá řada. Jedná se prakticky o všechny neurologické nemoci, které postihují buď motorický systém jako takový, nebo které postihující systémy, bez jejichž fungování se normální motorika neobejde. Nejčastěji se mohou objevit poruchy chůze a pády ve stáří jako následek neurodegenerativních onemocnění, cévních onemocnění mozku a míchy, a polyneuropatií. Všechna zmíněná onemocnění jsou charakteristická tím, že jejich incidence se zvyšuje s věkem a významně narůstá po dosažení věku 65 let. Proto při vážnější poruše chůze nebo významnější četnosti pádů, které pacienta ohrožují, je na místě změna charakteru mobility a předpis pojízdného křesla.

Open full article

References