Neuroonkologie jako vědní disciplína má stále významnější postavení. Důvodem je jednak rostoucí počet nádorových onemocnění, jednak nové možnosti terapie těchto onemocnění. Kolektivním úsilím neurologa, radiologa, neurochirurga, onkologa a neuropatologa můžeme dospět k úspěšnému léčení neuroonkologických pacientů. Velká pozornost je upřena k diagnostice a terapii primárních mozkových a míšních nádorů a také metastáz na podkladě vyšetření zobrazovacími metodami a histologickým vyše­třením, se stále se zdokonalujícími technikami imunohistochemické typizace nádorů. Stanovení typingu (základní histologické typizace), stagingu (stupeň pokročilosti růstu nádoru histologickým a radiologickým vyšetřením) a gradingu (stanovení diferenciace nádorů) je nezbytné u každého onkologického onemocnění. Světová zdravotnická organizace (WHO) vypracovala v roce 1979 mezinárodní histologickou klasifikaci tumorů CNS, kterou v roce 1990 modifikovala (uvádíme zkrácenou verzi, tabulka 1). Tato podrobná klasifikace přinášení třídění nádorů CNS celkem do deseti tříd a je základním kamenem v klasifikaci nádorů. Intrakraniální nádory tvoří až 9 % všech primárních nádorových onemocnění, a proto včasná a přesná diagnóza je základem úspěšné terapie. V diagnostice CNS nádorů využíváme taky vyšetření mozkomíšního moku (CSF), a to jak cytologického a imunohistochemického vyšetření buněk CSF, tak základního biochemického vyšetření a řadu speciálních metod (např. cytometrické třídění) k diferenciaci potenciálních maligních buněk CSF...

Zobrazit celý článek