Neurol. pro Praxi, 2003; 6: 324-328

Etiopatogenéza zajakavosti vo svetle nových poznatkov

prof. PhDr. Viktor Lechta PhD
Katedra logopédie PdF UK, Centrum pre dysfluencie SZU, Bratislava

Zveřejněno: 31. prosinec 2003  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Lechta V. Etiopatogenéza zajakavosti vo svetle nových poznatkov. Neurol. praxi. 2003;4(6):324-328.

Zajakavosťou sa dnes zaoberá toľko odborov, že sa dokonca začína používať termín balbutológia ako spoločný termín, vyjadrujúci vzájomný prienik poznatkov z disciplín zacielených na tento problém. Pokiaľ ide o etiológiu vzhľadom na jej možné orgánové pozadie, najnovšie poznatky prinášajú viacero informácií, potvrdzujúcich pravdepodobnú dyskoordináciu mozgových hemisfér. Patogenéza zajakavosti prebieha pravdepodobne v troch fázach (incipientná, fixovaná chronická zajakavosť), pričom v každej z nich má prienik nadmernej námahy, psychickej tenzie a dysfluencie svoje výrazné špecifiká. Ak má byť terapia úspešná, musí tieto špecifiká zohľadniť.

Kľúčové slová

zajakavosť, príčiny zajakavosti, patogenéza zajakavosti.

Stáhnout citaci

Reference

  1. Böhme G. Sprach-, Sprech-, Stimm- un Schluckstörungen. Stuttgart: G.Fischer 1997.
  2. Cooper EB, Cooper CS. Assessment for Stuttering Syndromes for Children, San Antonio: Harcourt Brace 1995.
  3. Conture G. a kol. Stottern in Theorie und Forschung: Träume der Theorienbildung treffen auf die empirische Wirklichkeit des Forschungsalltagen. SpracheStimme- Gehör, 2001; 25, 1: 1-9. Přejít k původnímu zdroji...
  4. De Nil LF. Stuttering. A Neurophysiological Perspective. In: Bernstein R.E.Healey, E. CH. a kol.: Stuttering Research and Practice: Bridging the Gap. London: Mahwah 1999: 85-102.
  5. Drayna D. Genetic research on Stuttering. SFA Newsletter, 2000: 7.
  6. Guitar B. Stuttering: an integrated approach to its nature and treatment. Baltimore: Williams&Wilkins 1998.
  7. Gillam RB. Fluency Disorders. In: Gillam RB, a kol. Communication Sciences and Disorders. Delmar: Singular Publishing 2000: 313-340.
  8. Ingham RJ. PET Functional-Lesion Investigation of Stuttering. J. of Speech Hearing Res., 1996; 39: 1208-1215. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Johansen HS. Der Einfluß von Alter, Geschlecht, Symptomatologie, Heredität und Händigkeit auf dem Verlauf des Stotterns im Kindesalter. Sprache - StimmeGehör, 2001; 25, 1: 14-19. Přejít k původnímu zdroji...
  10. Kehoe T D. Stuttering: Science, Therapy & Practice. http://casafuturatech.com.
  11. Kroll RM, De Nil LF. Neural Bases of Stuttering and its Treament. SFA Newsletter, 2000: 2-3.
  12. Kuwata H, Hiroshima SM. Kuwara K. Funktional Mri Study of Developmental Stuttering. J.Fluency Disord. 2000; 25: 256. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Lechta V, a kol. Diagnostika narušenej komunikačnej schopnosti. Martin: Osveta 1995.
  14. Lechta V, a kol. Terapia narušenej komunikačnej schopnosti. Martin: Osveta 2002.
  15. Logan R. The Three Dimensions of Stuttering: Neurology, Behaviour and Emotion. London, Whurr 1999.
  16. Mannig WH. Clinical Decision Making in Fluency Disorders. Vancouver: Singular 2001.
  17. Ostatníková D. Anatómia, fyziológia a patofyziológia reči. Bratislava: Asklepios 2003.
  18. Sandrieser P, Schneider P. Stottern im Kindesalter. Stuttgart-New York: Thieme 2001.
  19. Seeman M. Poruchy dětské řeči. Praha: SZN 1955.
  20. Sovák M. Logopedie. Praha: SPN 1981.
  21. Van Riper Ch. The Nature of Stuttering. London: Prentice-Hall 1971.
  22. Wirth G. Sprachstörungen, Sprechstörungen, kindliche Hörstörungen. Köln: DAV 1990.




Neurologie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.