Vážené kolegyně, vážení kolegové,

hlavní téma tohoto čísla Neurologie pro praxi věnujeme demencím. Poruchy kognitivních funkcí patří ke stáří, alespoň podle všeobecně rozšířené představy. Staří jsou rigidní, neproduktivní, zavazejí. Myslím, že tato věta nenarazí na vážnější odpor, alespoň ne mezi mladšími. Dávno jsou pryč časy, kdy zkušenost a stáří byly předmětem úcty, dávno jsou pryč časy Rad starších. Kdo si dnes vzpomene, že slova senát a senium mají společný základ? To, že Oparinovu medaili vloni získal 77letý Albert Eschenmoser ze výzkum z oblasti vzniku života, který prováděl v posledních letech, lze ještě považovat za výjimku. Avšak časy se mění.

Do důchodového věku nastupuje generace poválečného baby boomu. Ve Francii tvoří lidé narozeni mezi lety 1936 až 1950 kolem 20% populace. Za dvacet let budou tvořit starší 55 let 40% obyvatel. Tato generace se ovšem liší od předchozích, přinejmenším ve vyspělých zemích. Dnešní šedesátiletí jsou zdraví, vitální a mají před sebou v průměru 25-30 let, které může většina z nich prožít aktivně. (Viz také titulek článku z Le Point, 3. 10. 2003, z kterého částečně čerpám: Baby boomers. Une génération inoxydable.) V Evropě, i u nás, to bude podobné. Diskuze o využití obrovského potenciálů těch, kteří jsou zdraví a zůstávají kreativní je v plném proudu v USA, rozbíhá se v Západní Evropě a jistě nemine ani nás.

V USA se vžil výraz -grey power-. Americká asociace důchodců (AARP) má 35 milionů členů, tedy asi tolik, kolik je obyvatel Polska, a rozpočet 650 milionů dolarů. Žádný politik si nedovolí popudit proti sobě 12% voličů. Avšak to, co se bezprostředně týká stárnoucí Evropy, je americký -grey brain drain-. Do USA se přesouvá stále více vysoce výkonných specialistů, především vědců a univerzitních profesorů, které rigidní evropský systém nutí k odchodu do důchodu, bez ohledu na jejich reálný tvůrčí potenciál. Americké instituce získávají velmi levně uznávané odborníky. Někdy je následují i jejich spolupracovníci. Několik příkladů: profesor Luc Montagnier, který se významně podílel na objevu viru HIV, odešel v 65 letech z Paříže do New Yorku, kde již 5 let koncentruje své výzkumné aktivity. Švýcarská vláda se na poslední chvíli pokusila zvláštním zákonem umožnit laureátovi Nobelovy ceny za rok 2002 biofyzikovi Kurtu Wuethrichovi pokračovat v práci po 65 roku. Pozdě, letos odchází do USA. Jak řekl původně jihoafrický molekulární biolog Sydney Brenner (Nobelova cena za medicínu 2002), který v 74 nastoupil na nové místo v Salk Institute v La Jolla: -Nechci jít do důchodu a hrát golf. Pro někoho je věda koníčkem, prací, potěšením.- Do Nového světa proudí ze staré Evropy stále více zkušeností a tvůrčího potenciálu.

Jsou staří, kteří jsou nemocní, jiní jsou unavení, vyhořelí, neproduktivní. Jsou však i jiní, kteří jsou invenční, produktivní, s velkou chutí do práce. Nejde o privilegia, jde o to, aby nebyli diskriminováni, aby měli šanci pracovat. Domnívám se, že stárnoucí Evropa, i naše země, si nebudou moci dovolit plýtvání kreativním potenciálem, ať už jsou jeho nositelé černí, žlutí, šedovlasí, bez vlasů, nebo blondýny.

Na vaše příspěvky se s celou redakční radou těší

right

předseda redakční rady</p></right>

Literatura

1. Sanides S. Senior Scientists Quit Europe. Scientist, 17: 2003, 11, 53-54.