Když jsem byla požádána o napsání zprávy o 38. dnech dětské neurologie, zjistila jsem, že je velmi obtížné napsat něco o akci, na jejímž organizování se podílíme. Koncentrace lze dosáhnout jen stěží a objektivity tím méně.

Hlavní témata byla mezioborová a mezioborové bylo též zastoupení přednášejících - byli mezi nimi onkologové, neurochirurgové, lékaři z chirurgických JIP i lékaři zabývající se přednostně metabolickými onemocněními či genetikou.

Prvním tématickým okruhem byla akutně či intermitentně probíhající neurometabolická onemocnění. Více než jinde zde platí, že prvním stupněm k diagnóze je vůbec pomyšlení na ni a naše znalost základních vyšetřovacích schémat především v akutním stavu je nezbytná (viz přehledné přednášky dr. Ošlejškové či Košťálové, cíleně pak např. dr. Novák nebo dr. Klement).

Poranění nervového systému a především jejich následky bylo tématem, na němž se společně podíleli neurochirurgové, intenzivisté i neurologové celkem z osmi pracovišť, a bohatá diskuze svědčila o tom, že postupy zdaleka nejsou jednoznačné. Kraniocerebrální traumata byla tedy pojednána způsobem vyčerpávajícím a lze jen litovat, že se žádný autor blíže nezabýval poraněními periferního nervového systému, jež mívají často závažné a celoživotní následky.

V bloku zabývajícím se mozkovými expanzemi jsme si znovu ověřili obtížnost diagnózy mozkových tumorů (Kunčíková, Homolková), ale též užitečnost metod při stanovení cílené léčby (Cháňová, Zitterbart) či při léčbě samotné (Malinová). Perfektně dokumentované přednášky neurochirurgů byly pro nás neurology, kteří jsme odkázáni na představivost z anatomických atlasů či snímků, skutečně požitkem.

Role dětského neurologa je víceznačná - od diagnostiky syndromologické (Hadač, Komárek) či jednotlivých nosologických jednotek (Sýkora, Zumrová, Lazarová), přes účast v léčebném týmu u úrazů či expanzí, až po jeho roli preventivní - kdy se sice stále snažíme dohnat libovolně se rozvíjející nemoc, nicméně jsme aspoň schopni předvídat její nebezpečí (malignizaci u fakomatóz - Petrák, Medřická, nebo genetických syndromů - Seeman).

Program byl bohatý, pestrý a dobře dokumentovaný a nebyl problém si najít to, co každého zajímalo, není však účelem tohoto sdělení se blíže zabývat jednotlivými přednáškami. Doufám, že účastníci byli osvěženi i příjemným lázeňským prostředím a setkáním s přáteli. Za rok se pak setkáme ve Vysokých Tatrách, kde tyto dny pořádá košická dětská neurologie.