Za překrásného horkého a slunečného počasí se ve dnech 4.-7. září 2004 konal v Paříži již 8. kongres EFNS, kterého se zúčastnilo na 4000 účastníků. Početná byla i účast z Česka (67). Zasedání se konalo ve velikém Kongresovém paláci - dvě stanice metrem za Vítězným obloukem ve směru na čtvrt La Défense.

Program kongresu se příliš nelišil od schématu posledních kongresů EFNS. První den - sobota 4. 9. - byl věnován teaching kurzům, zasedání některých panelů a konala se schůze národních delegátů EFNS. Na této schůzi bylo zvoleno nové předsednictvo na období dalších dvou let. Dosavadní preziden EFNS prof. H-D. Heiss bude vystřídán prof. J. L. de Reuckem z Gentu (Belgie). Dojde k dalším změnám ve výboru; prof. P. Kalvach byl zvolen jedním ze tří víceprezidentů na další dvouleté období. Vysoce byla hodnocena úroveň i organizace kurzu mladých neurologů ve Starých Splavech (organizována prof. Kalvachem). Jedním ze současných problémů je také nedostatek míst na prestižních neurologických klinikách, které by přijímaly stipendisty EFNS. Pořadatelem kongresu EFNS v roce 2009 byla zvolena Florencie.

Další tři dny kongresu vždy začínaly bloky vybraných přednášek předních odborníků (Main topics), po přestávce následoval blok Short communications (z jednoho podoboru neurologie) a po polední přestávce postery, satelitní sympozia, focused workshops a special sessions.

Movement disorders, Kognitivní a behaviorální aspekty epilepsie a Problémy terapie neuroimunologických poruch - to byla témata main topics druhého dne kongresu. Martino (Itálie) se v perspektivách léčby roztroušené sklerózy věnoval i možnosti non-replikujících virových vektorů k ovlivnění zánětlivé složky, zatímco kmenové buňky by se mohly využít k podpoře reparačních pochodů v převažující degenerativní fázi roztroušené sklerózy. Borg (Švédsko) ve svém referátu o současných možnostech ovlivnění postpoliosyndromu zdůraznil zánětlivý podíl na rozvoji této nemoci. Studoval expresi cytokinů mononuk­leárů v mozkomíšním moku. Zvýšenou hladinu cytokinů bylo možno ovlivnit intravenózně podanými imunoglobuliny, a tím se snížila rychlost rozvoje postpoliomyelitického syndromu (klinická dvojitě slepá studie).

Critical care u iktů, Pokroky v léčbě roztroušené sklerózy a Mitochondriální onemocnění - to byla hlavní témata dalšího dne. J. van Gijn (Nizozemí) didakticky shrnul zásady intenzivní péče o nemocné s akutním SAK. Zdůraznil význam kardiorespiračních komplikací SAK (neurogenní edém plic, arytmie), jinou příčinu vzniku poruchy vědomí u těchto nemocných než právě příčinu cerebrální (hypoxie, metabolické příčiny), mechanickou kompresi kmene velkým hematomem v subarachnoideálních prostorech (u nás velmi zřídka zmíněná informace), nutnost zahájit záhy při recidivě krvácení umělou ventilaci, problémy pozdní ischemie (nimodipin per os, nedořešený efekt léčby pomocí hypervolémie a indukované hypertenze). Schwab (Heidelberg, BRD) referoval o možnosti mírné hypotermie (33°C) v léčbě akutního stadia infarktu mozku (katétr s plošným zařízením k ochlazení krve, či zevní chlazení - nyní vyvinuta specielní -chladící helma-). Možností je rovněž hemikraniektomie či její kombinace s hypotermií. Mendelow (Velká Británie) referoval o výsledcích studie STICH (The international surgical trial in intracerebral haemorrhage). Evakuace hematomu neměla statisticky lepší výsledky léčby než konzervativní postup.

Main topics posledního dne kongresu - Nové perspektivny zobrazení mozku u demence, Aktuální náhled na paraneoplastické neurologické nemoci a Hereditární neuropatie - vhodně doplnily široký rejstřík prezentovaných současných názorů na různé problémy neurologických chorob.

Ze satelitních sympozií, které jsem stačil navštívit (celkem jich bylo 10), bych chtěl vyzdvihnout sympozium o pokrocích v léčbě bolesti a sympozium o neuro-imunologických nemocech. Po dva dny bylo možno procházet posterovou sekci a diskutovat s autory. Celkem bylo přihlášeno 2593 posterů.

Příští EFNS kongres se bude konat ve dnech 17.-20. září 2005 v Aténách.