Neurol. praxi. 2011;12(4):225-229

Dětská mozková obrna z pohledu neonatologa

doc.MUDr.Petr Zoban, CSc.
Novorozenecké oddělení s JIRP, Gynekologicko-porodnická klinika, 2. LF UK v Praze a FN Motol, Praha

Článek poskytuje některé poznatky týkající se DMO a perinatálního období. DMO je nejčastější formou trvalého postižení pohybových

funkcí v časném dětském věku. Prevalence se pohybuje mezi 1,7–2,1/1 000 živě narozených dětí a stoupá se snižující se porodní hmotností

a gestačním stářím. Etiologie je multifaktoriální, zahrnující faktory prenatální, peri- i neonatální. Diagnostika je především klinická, speciální

vyšetření a testy přicházejí v úvahu při nejisté anamnéze a nespecifických klinických projevech. Zobrazovací metody pomohou prokázat

mozkovou lézi a její topografii. DMO se často kombinuje s dalšími deficity (mentálními, epilepsií, senzorickými a verbálními poruchami).

Klasifikace spočívá jak v hodnocení tonusu a dominující pohybové abnormity, tak funkčního postižení. Kauzální léčba není možná, preventivní

strategie se zaměřují zejména na snižování těžké prematurity, růstové retardace plodu, perinatální hypoxie a infekcí.

Klíčová slova: dětská mozková obrna (DMO), prevalence, rizikové faktory, diagnostika, asociované deficity, klasifikace

Cerebral palsy - a view of neonatologist

The article deals with the causal association between cerebral palsy (CP) and peri-/neonatal morbidity. CP is the most common and significant

motor impairment in childhood. Prevalence ranges from 1,7–2,1/1 000 live births, and increases with decreasing birth weight and

gestational age. The etiology is multifactorial, including prenatal, peri- and neonatal factors. Diagnosis is mainly clinical, special exams

and tests are under consideration for the uncertain history and nonspecific clinical manifestations. Imaging methods will help establish

a brain lesion and its topography. CP often combines with other deficits (i. e. mental, epilepsy, sensory, speech etc.). Its classification

is based both on the assessment of the tone with dominating physical abnormalities and functional disability. Causal treatment is not

possible, so preventive strategies focus mainly on reducing prematurity, fetal growth retardation, perinatal hypoxia and infections.

Keywords: cerebral palsy (CP), prevalence, risk factors, diagnosis, associated deficits, classification

Zveřejněno: 29. červenec 2011  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Zoban P. Dětská mozková obrna z pohledu neonatologa. Neurol. praxi. 2011;12(4):225-229.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Andersen GL, Irgens LM, Haagaas I, Skranes JS, Megery AE, Vik T. Cerebral palsy in Norway: prevalence, subtypes and severity. Eur J Pediatr Neurol. 2008; 12(1): 4-13. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Ashwal S, Russman BS, Blasco PA, Miller G, Sander A, Shevell M, Stevenson R. Practice Parameter: Diagnostic assessment of the child with cerebral palsy. Report of the Quality Standards Subcommittee of the American Academy of Neurology and the Practice Committee of the Child Neurology Society. Neurology 2004; 62: 851-863. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Baird G, Allen E, Scrutton D, Knight A, McNee A, Will E, Elbourne D. Mortality from 1 to 16-18 years in bilateral cerebral palsy. Arch Dis Child (2010). doi.10.1136/adc.2009.172841. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Delhusen Carnahan K, Arner M, Hagglund G. Association between gross motor function (GMFCS) and manual ability (MACS) in children with cerebral palsy. A population-based study of 359 children. BMC Musculoskeletal Disorders 2007; 8: 50 doi.10.1186/1471-2474-8-50. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Dolk H, Pattenden S, Bonellie S, Colver A, King A, Kurinczuk JJ, Parkes J, Platt MJ, Surman G. Socio-economic inequalities in cerebral palsy prevalence in the United Kingdom: a register-based study. Pediatr Perinat Epidemiol. 2010; 24(2): 149-155. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Edwards AD, Brocklehurst P, Gunn AJ, Halliday H, Juszczak E, Levene M, Strohm B, Thoresen M, Whitelaw A, Azzopardi D. Neurological outcome at 18 months of age after moderate hypothermia for perinatal hypoxic ischaemic encephalopathy: synthesi and meta-analysis of trial data. BMJ 2010; 34D: c363 doi: 10.1136/bmj.c363. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Hermansen MC. Perinatal cause of cerebral palsy (preface). Clin Perinatol. 2006; 33(2): xv-xvi. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Himmelmann K, Hagberg G, Uvebrant P. The changing panorama of cerebral palsy in Sweden. X. Prevalence and origin in birth-year period 1999-2002. Acta Pediatr. 2010; 99(9): 1337-1343. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Himpens E, Van den Broeck C, Oostra A, Calders P, Vanhaesebrouck P. Prevalence, type, distribution, and Severiny of cerebral palsy in relation to gestational age: a meta-analytic review. Dev Med Child Neurol. 2008; 50(5): 334-340. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Himpens E, Oostra A, Franki I, Calders P, Vanhaesebrouck P, Van den Broeck C. Predictability of cerebral palsy in high-risk NICU population. Early Hum Dev. 2010; 86(7): 413-417. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Hoon AH, Stashinko EE, Nagae LM, Lin DDM, Keller J, Bastian A, Campbell ML, Levey E, Mori S, Johnston MV. Sensory and motor deficits in children with cerebral palsy born preterm correlate with diffusin tensor imaging abnormalitites in thalamocortical pathways. Dev Med Child Neurol 2009; 51(9): 697-704. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Hvidtj?rn D, Grove J, Schendel DE, Vaeth M, Ernst E, Nielsen LF, Thorsen P. Cerebral palsy among children born after in vitro fertilization: the role of preterm delivery - a population based, cohor study. Pediatrics 2006; 118(2): 475-482. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Krägeloh-Mann I, Cans C. Cerebral palsy update. Brain Dev. 2009; 31(7): 537-544. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Longo M, Hankins GD. Defining cerebral palsy: pathogenesis, pathophysiology and new intervention. Minerva Ginecol. 2009; 61(5): 421-429. Přejít na PubMed...
    15. Moster D, Wilcox AJ, Vollset SE, Markestad T, Lie RT. Cerebral palsy among term and postterm births. JAMA. 2010; 304(9): 976-982. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Nuysink J, van Haasert IC, Takken T, Helders PJM. Symptomatic asymmetry in the first six months of life: differential diagnosis. Eur J Pediatr. 2008; 167: 613-619. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Odding E, Roebroeck ME, Stam HJ. The epidemiology of cerebral palsy: incidence, impairments and risk factors. Disabil Rehabil. 2006; 28(4): 183-191. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. O'Shea TM. Diagnosis, treatment, and prevention of cerebral palsy. Clin Obstet Gynecol. 2008; 51(4): 816-828. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Peet DS. Retrospective review of the epidemiology of epilepsy ni speciál schools for children wih cerebral palsy, learning difficulties, and language and communicative difficulties. McGill J Med. 2006; 9(1): 19-23. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Peralta-Carcelen M, Mores M, Adam-Chapman I, Gantz M, Vohr BR, for the NICHD Neonatal Research Network. Stability of neuromotor outcomes at 18 and 30 months of age after extremely low birth weight status. Pediatrics 2009; 123(5): e887-e895. doi: 10.1542/peds.2008-0135. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Platt MJ, Cans C, Johnson A, Surman G, Topp M, Torrioli MG, Krageloh-Mann I. Trends in cerebral palsy among infant sof very low birthweight (1 500 g) or born prematurely (32 weeks) in 16 European centres: a database study. The Lancet. 2007; 369(6): 43-50. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Polin RA, Spitzer AR. Fetal and Neonatal Secrets. Second edition. Mosby 2007: 362.
    23. Russman BS, Ashwal S. Evaluation of the child with cerebral palsy. Semin Pediatr Neurol. 2004; 11(1): 47-57. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Sellier E, Surman G, Himmelmann K, Andersen G, Colver A, Krägeloh-Mann I, De-la-Cruz J, Cans C. Trend in prevalence of cerebral palsy in children born with a birthweight of 2 500 g or over in Europe from 1980 to 1998. Eur J Epidemiol. 2010; 25(9): 635-642. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Shatrov JG, Birch SC, Lam LT, Quinlivan JA, McIntyre S, Mendz GL. Chorioamnionitis and cerebral palsy: a meta-analysis. Obstet Gynecol. 2010; 116(2 Pt 1): 387-392. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Surman G, Hemming K, Platt MJ, Parkes J, Green A, Hutton J, Kurinczak JJ. Children with cerebral palsy: severity and trends over time. Pediatr Perinat Epidemiol. 2009; 23(6): 513-521. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Thorngren-Jerneck K, Herbst A. Perinatal factors associated with cerebral palsy in children born in Sweden. Obstet Gynecol. 2006; 108(6): 1499-1505. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Van Lersel PA, Bakker SC, Jonker AL, Hadders-Algra M. Does perinatal asphyxia contribute to neurological dysfunction in preterm infants? Early Hum Dev. 2010; 86(7): 457-461. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Zoban P, Borek I, Budošová H, Dortová E, Hálek J, Hitka P, Kubinová H, Píšová M, Podešvová H, Pudíková R, Tesařová B, Zlatohlávková B. Změny incidence postižení vývoje u dětí s velmi nízkou a extrémně nízkou porodní hmotností ve 24 měsících korigovaného věku, narozených v letech 1997-2007. Čes. Gynek. 2010; 75(5): 455-461.

    Zpět na obsah


    Neurologie pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.