Neurol. praxi. 2018;19(2):114-122 | DOI: 10.36290/neu.2019.031

Výskyt deprese u roztroušené sklerózy

prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc.1, PhDr. Alena Javůrková, Ph.D.2, 3, PhDr. Jaroslava Raudenská, Ph.D.3, 4
1 Neurologická klinika, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a FNKV, Praha
2 Oddělení klinické psychologie, FNKV, Praha
3 Ústav ošetřovatelství 2. LF UK a FNM, Praha
4 Oddělení klinické psychologie FNM, Praha

Deprese se u roztroušené sklerózy (RS) vyskytuje v poměrně vysokém procentu. Je třeba ji včas rozpoznat a léčit. Vhodně zvolenou léčbou se významně zvyšuje kvalita života nemocného i průběh jeho základního onemocnění. Z hlediska etiologického zatím není příliš jasné, proč deprese u roztroušené sklerózy vzniká tak často. Na jejím rozvoji se podílí řada biologických, psychologických i sociálních faktorů; podíl má i vlastní léčba roztroušené sklerózy (kortikoidy, interferony). Mezi hlavní klinické příznaky deprese obecně patří poruchy nálady, myšlení, vnímání a poruchy psychomotorického tempa. V klinické praxi začínáme vyšetření deprese u RS strukturovaným rozhovorem s využitím různých dotazníkových metod. Základní metodou léčby deprese je podávání antidepresivních léků a psychoterapie. U pacientů s RS se nejvíce používá kognitivně-behaviorální terapie. Léky první volby v rámci farmakoterapie jsou antidepresiva typu SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu) – citalopram, escitalopram, sertralin, která mají velmi dobrý bezpečnostní profil. Léčebný efekt ve vztahu k hlavním symptomům deprese se po nasazení antidepresiv projeví většinou do 6–8 týdnů od začátku léčby.

Klíčová slova: roztroušená skleróza, deprese, biologická léčba, psychoterapie, antidepresiva

Depression in multiple sclerosis

Major depression has a relatively high incidence in patients with multiple sclerosis (MS). It needs to be recognized and treatedin a timely manner, as it significantly improves the quality of life and the course of the main disease. From an etiological point ofview, it is not yet clear why major depression in MS occurs so often. Biological, psychological and social factors are involved in itsdevelopment, but it is also influenced by MS treatment itself (corticoids, interferons). Major clinical signs of depression includedisturbances of mood, thinking, perception, and psychomotor impairment. In clinical practice we usually start with structuredinterview along with specialized questionnaire for depression. The basic methods of treatment of depression in MS includepharmacotherapy with antidepressive drugs and psychotherapy. Cognitive behavioral therapy is usually used in MS patients. Thefirst choice of pharmacotherapy is selective serotonine reuptake inhibitors – citalopram, escitalopram, sertraline, that have a verygood safety profile. The therapeutic effect in relation to the main symptoms of depression is usually after 6–8 weeks of treatment.

Keywords: multiple sclerosis, major depression, biological treatment, psychotherapy, antidepressants

Vloženo: 3. duben 2019; Přijato: 24. duben 2019; Zveřejněno online: 24. duben 2019; Zveřejněno: 1. květen 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Štětkářová I, Javůrková A, Raudenská J. Výskyt deprese u roztroušené sklerózy. Neurol. praxi. 2018;19(2):114-122. doi: 10.36290/neu.2019.031.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Beck AT, Steer RA, Brown GK. BDI-II: Beck Depression Inventory Manual. 2nd edn. San Antonio, TX: Psychological Corporation, 1996. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Benito-León J, Martínez-Martín P, Frades B, Martínez-Ginés ML, de Andrés C, Meca-Lallana JE, Antigüedad AR, Huete-Antón B, Rodríguez-García E, Ruiz-Martínez J. Impact of fatigue in multiple sclerosis: the Fatigue Impact Scale for Daily Use (D-FIS). Mult Scler. 2007; 5: 645-651. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Butler E, Matcham F, Chalder T. A systematic review of anxiety amongst people with multiple sclerosis. Mult Scler Relat Disord. 2016 Nov; 10: 145-168. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Dell'Osso L, Carmassi C, Mucci F, Marazziti D. Depression, serotonin and tryptophan. Curr Pharm Des 2016; 22(8): 949-954. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Eaton WW, Smith C, Ybarra M, Muntaner C, Tien A. Center for Epidemiologic Studies Depression Scale: review and revision (CESD and CESD-R). In: M.E. Maruish (Ed.) The use of psychological testing for treatment planning and outcomes assessment. instruments for adults. 3. 3rd ed. Lawrence Erlbaum, Mahwah, NJ; 2004: 363-377. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Fakhoury M. New insights into the neurobiological mechanisms of major depressive disorders. Gen Hosp Psychiatry 2015; 37: 172-177. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Feinstein A, Roy P, Lobaugh N, Feinstein K, O'Connor P, Black S. Structural brain abnormalities in multiple sclerosis patients with major depression. Neurology 2004; 62: 586-590. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Giovannoni G, Tomic D, Bright JR, Havrdová E. "No evident disease activity": the use of combined assessments in the management of patients with multiple sclerosis. Mult Scler. 2017; 23(9): 1179-1187. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Görnerová N. Sclerosis multiplex a psychiatrická komorbidita. Psychiatrie 2014; 18(4): 177-185.
    10. Golan D, Doniger GM, Wissemann K, Zarif M, Bumstead B, Buhse M, Fafard L, Lavi I, Wilken J, Gudesblatt M. The impact of subjective cognitive fatigue and depression on cognitive function in patients with multiple sclerosis. Mult Scler. 2017 Feb 1:1352458517695470. [Epub ahead of print]. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Goldman Consensus Group. The Goldman Consensus statement on depression in multiple sclerosis. Mult Scler 2005; 11(3): 328-337. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Hamilton M. A rating scale for depression. J Neurol Neurosurg Psychiatry 1960; 23: 56-62. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Hamilton M. Rating depressive patients. J Clin Psychiatry 1980; 41: 21-24
    14. Havrdova E, Galetta S, Stefoski D, Comi G. Freedom from disease activity in multiple sclerosis. Neurology. 2010 Apr 27; 74(Suppl 3): S3-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Hayes SC. Acceptance and commitment therapy. relational frame theory, and the third wave of behavioral and cognitive therapies. Behavior Therapy 2004; 35: 639-665. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Hind D, Cotter J, Thake A, Bradburn M, Cooper C, Isaac C, House A. Cognitive behavioural therapy for the treatment of depression in people with multiple sclerosis: a systematic review and meta-analysis. BMC Psychiatry. 2014; 14: 5. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Javůrková A, Zimová D, Tomašovičová K, Raudenská J. Cognitive deficits and neuropsychological assessment in multiple sclerosis. In: Gonzalez-Quevedo A. (ed) Trending Topics in Multiple Sclerosis. InTech, 2016: 211-226. ISBN 978-953-51-2656-0. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Javůrková A, Amlerová J, Raudenská J. Dlouhodobé sledování kognitivních, emočních a behaviorálních změn u pacientky s roztroušenou sklerózou - kazuistika. Cesk Slov Neurol N, 2014 77/110; 4: 501-504.
    19. Jeon SW, Kim Y. Neuroinflammation and cytokine abnormality in major depression: cause or consequence in that illness? World J Psychiatry 2016; 6: 283-293. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Kappos L, Polman CH, Freedman MS, Edan G, Hartung HP, Miller DH, Montalban X, Barkhof F, Bauer L, Jakobs P, Pohl C, Sandbrink R. Treatment with interferon beta-1b delays conversion to clinically definite and McDonald MS in patients with clinically isolated syndromes. Neurology 2006; 67: 1242-1249. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Marrie RA, Horwitz R, Cutter G, Tyry T, Campagnolo D, Vollmer T. The burden of mental comorbidity in multiple sclerosis: frequent, underdiagnosed, and undertreated. Mult Sclers. 2009 15; 3: 385-392. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Mohr DC, Hart SL, Goldberg A. Effects of treatment for depression on fatigue in multiple sclerosis. Psychosom Med 2003; 65(4): 542-547. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Mohr DC, Epstein L, Luks TL, Goodkin D, Cox D, Goldberg A, Chin C, Nelson S. Brain lesion volume and neuropsychological function predict efficacy of treatment for depression in multiple sclerosis. J Consult Clin Psychol 2003; 71(6): 1017-1024. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Mohr P, Melicher T, Knytl P. Vortioxetin: přehled nového antidepresiva. Psychiatr. praxi 2016; 17(1): 31-32. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Paparrigopoulos T, Ferentinos P, Kouzoupis A, Koutsis G, Papadimitriou GN. The neuropsychiatry of multiple sclerosis: focus on disorders of mood, affect and behaviour. Int Rev Psychiatry 2010; 22(1): 14-21. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Patten SB, Fridhandler S, Beck CA, Metz LM. Depressive symptoms in a treated multiple sclerosis cohort. Mult Scler. 2003(9); 6: 616-20. Přejít k původnímu zdroji...
    27. Patel VP, Walker LA, Feinstein A. Revisiting cognitive reserve and cognition in multiple sclerosis: a closer look at depression. Mult Scler. 2017 Feb 1:1352458517692887. doi: 10.1177/1352458517692887. [Epub ahead of print]. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Radloff LS. The CES-D scale: A self report depression scale for research in the general population. Applied Psychol Measurement 1977; 1: 385-401. Přejít k původnímu zdroji...
    29. Raimo S, Trojano L, Spitaleri D, Petretta V, Grossi D, Santangelo G. Psychometric properties of the Hamilton Depression Rating Scale in multiple sclerosis. Qual Life Res. 2015 Aug 24; 8: 1973-80. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Rojas JI, Sanchez F, Patrucco L, Miguez J, Besada C, Cristiano E. Brain structural changes in patients in the early stages of multiple sclerosis with depression. Neurol Res. 2017 Mar 1: 1-5. doi: 10.1080/01616412.2017.1298279. Přejít k původnímu zdroji...
    31. Spitzer R., Kroenke, K., Williams, J. (1999). Validation and utility of a self-report Version of PRIME-MD: the PHQ Primary Care Study. J Am Med Assoc, 282, 1737-1744. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Štětkářová I, Horáček J. Deprese u vybraných neurologických onemocnění. Čes Slov Neurol Neurochir, 2016.
    33. Vachová M, Dušánková J, Zámečník L. Symptomatická léčba roztroušené sklerózy. Neurol. praxi, 2008; 9(4): 226-231.
    34. Vickrey BG, Hays RD, Harooni R, Myers LW, Ellison GW. A health-related quality of life measure for multiple sclerosis. Qual Life Res 1995; 3: 187-206. Přejít k původnímu zdroji...
    35. Wallin MT, Wilken JA, Turner AP, Williams RM, Kane R. Depression and multiple sclerosis: Review of a lethal combination. J Rehabil Res Dev 2006; 43(1): 45-62. Přejít k původnímu zdroji...
    36. Zigmond AS, Snaith RP. The hospital anxiety and depression scale. Acta Psychiatr Scand 1983; 67 (6): 361-370. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Zung, WW. A self-rating depression scale. Arch Gen Psychiatry 1965; 12: 63-70. Přejít k původnímu zdroji...

    Zpět na obsah


    Neurologie pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.