Neurol. praxi. 2019;20(6):439-442
Sekundárně progresivní roztroušená skleróza: terapeutický nihilismus nebo aktivní přístup?
- MS centrum při Neurologickém oddělení KZ, a. s. – Nemocnice Teplice, o. z., Teplice
U sekundárně progresivní roztroušené sklerózy (SPRS) nelze dosáhnou tak přesvědčivých léčebných úspěchů jako u relabující formy
onemocnění. Rychlé zahájení účinné léčby v časných fázích onemocnění však nepochybně zpomaluje rozvoj sekundární progrese.
U aktivní SPRS je možné využít imunosupresivní potenciál mitoxantronu, cyklofosfamidu event. vysokých dávek methylprednisolonu
a intravenózního imunoglobulinu. Prvním schváleným lékem, v indikaci SPRS, u kterého bylo prokázáno zpomalení klinicky
potvrzené progrese, je siponimod. Ve stadiu klinických zkoušek jsou další léky s převážně neuroprotektivním efektem.
Klíčová slova: sekundárně progresivní roztroušená skleróza, terapie, siponimod, neuroprotekce.
Secondary progressive multiple sclerosis: therapeutic nihilism or active approach?
In secondary progressive multiple sclerosis (SPRS), such convincing therapeutic successes cannot be achieved as in relapsing disease. However, rapid initiation of effective treatment in the early stages of the disease slows the development of secondary progression. In active SPRS we use the immunosuppressive potential of mitoxantrone, cyclophosphamide eventually high doses of methylprednisolone and intravenous immunoglobulin. Siponimod is the first approved drug in the SPRS indication, which has been shown to slow clinically confirmed progression. At the stage of clinical trials, other drugs are predominantly neuroprotective.
Keywords: secondary progressive multiple sclerosis, therapy, siponimod, neuroprotection
Zveřejněno: 1. prosinec 2019 Zobrazit citaci
