Neurol. praxi. 2021;22(2):121-127 | DOI: 10.36290/neu.2020.109

Naše skúsenosti s myasténiou gravis s autoprotilátkami proti MuSK

doc. MUDr. Peter Špalek, PhD.1, MUDr. Ivan Martinka, PhD.1, MUDr. Štefan Kečkeš2
1 Centrum pre neuromuskulárne ochorenia, Národné expertízne centrum pre zriedkavé neuromuskulárne ochorenia, Neurologická klinika SZU a UNB, Nemocnica Ružinov, Bratislava
2 Oddelenie hematológie a transfuziológie OÚSA a Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, Bratislava

Myasténia gravis (MG) je autoimunitne podmienené ochorenie nervovosvalovej platničky, ktoré sa prejavuje patologickou unaviteľnosťou a fluktuujúcou slabosťou priečne pruhovaných svalov. MG je heterogénne ochorenie. Najčastejšie sa vyskytuje forma s autoprotilátkami proti acetylcholínovým receptorom (AChR). Ďalšie podtypy sú vzácne, odlišujú sa imunopatogenetickými mechanizmami, vekom pri vzniku, rozdielnym zastúpením pohlaví a do určitej miery aj responzivitou na liečbu. Anti-MuSK pozitívna MG je jedným zo zriedkavým podtypov MG, tvorí 2-4 % z celkového počtu všetkých foriem MG. Imunopatogenetickým podkladom anti-MuSK pozitívnej MG je tvorba autoprotilátok proti svalovo špecifickej kináze (muscle specific kinase - MuSK). V dôsledku tvorby anti-MuSK autoprotilátok dochádza k poruche regenerácie neuromuskulárnej junkcie (NMJ), zníženiu denzity acetylcholínových receptorov (AChR), narušeniu ich rozmiestnenia v postsynaptickej membráne NMJ a k vzniku poruchy neuromuskulárnej transmisie. Anti-MuSK MG vzniká vo veku mladšom ako 50 rokov. Častejšie postihuje ženy ako mužov (3 : 1). Vzhľadom na generalizovanú symptomatológiu a často akútny niekedy až fulminantný začiatok ochorenia je u všetkých pacientov v úvode indikovaná intenzívna imunosupresívna liečba, niekedy aj intervenčná imunoterapia (plazmaferéza a/alebo IVIG). Malá časť pacientov reaguje nedostatočne na uvedené formy imunoterapie. Pri refraktérnych formách je liekom voľby rituximab. Týmus je pri anti-MuSK MG involvovaný. V imunopatogenéze anti-MuSK sa uplatňujú extratýmusové autoimunitné mechanizmy, preto je tymektómia neúčinná a nebýva indikovaná. Prognóza pacientov s anti-MuSK MG je pomerne dobrá, najmä ak je ochorenie včas diagnostikované a hneď v úvode ochorenia je ordinovaná intenzívna imunosupresívna liečba. Cieľom našej práce je prezentovať súčasné poznatky o etiopatogenéze, klinickom obraze, diagnostike a liečbe ochorenia. V článku informujeme aj o našich skúsenostiach s 39 pacientmi s anti-MuSK MG v Slovenskej republike.

Klíčová slova: anti-MuSK pozitívna MG, imunopatogenéza, generalizovaná myastenická symptomatológia, diagnóza, liečba.

MuSK antibody positive myasthenia gravis - our experience

Myasthenia gravis (MG) is a rare autoimmune disease of the neuromuscular junction manifested by pathological fatigue and muscle weakness of fluctuating intensity. MG is a heterogeneous disease. The MG subtypes are very rare, differ in their etiopathogenetic mechanism, age at onset and responsiveness to treatment. Anti-MuSK positive MG is a rare MG subtype with 2-4 % ratio of all MG forms. The etiopathogenetic basis of anti-MuSK positive MG is the production of antibodies against muscle-specific kinase (MuSK). As a result of anti-MuSK autobodies production the neuromuscular junction (NMJ) regeneration is impaired, acetylcholine receptor (AChR) density is reduced, their distribution at the NMJ postsynaptic membrane is altered and leading to an impairment of neuromuscular transmission. Anti-MuSK MG develops mainly at younger age < 50 years, affects more often females than males (3 : 1) and usually manifests with acute generalized myasthenic symptoms. Due to generalized symptoms and relatively frequent fulminant onset, intensive immunosuppressive therapy, usually including interventional immunotherapy (plasmapheresis and/or IVIG), are immediately indicated. Anti-MuSK positive MG has an extrathymic immunopathogenesis, thymus is involved and thymectomy is not indicated. The prognosis of anti-MuSK MG patients is relatively good if the disease is diagnosed early and intensive immunosuppressive treatment is indicated at the beginning of the disease. A small proportion of patients do not respond well to treatment, the drug of choice in refractory cases is rituximab. We also report our experiences with a cohort of 39 anti-MuSK MG patients in Slovak Republic.

Keywords: anti-MuSK positive MG, immunopathogenesis, generalized myasthenic manifestation, diagnosis, treatment.

Vloženo: 29. říjen 2020; Revidováno: 2. listopad 2020; Přijato: 2. listopad 2020; Zveřejněno online: 2. listopad 2020; Zveřejněno: 30. duben 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Špalek P, Martinka I, Kečkeš Š. Naše skúsenosti s myasténiou gravis s autoprotilátkami proti MuSK. Neurol. praxi. 2021;22(2):121-127. doi: 10.36290/neu.2020.109.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Beecher G, Anderson D, Siddiqi ZA. Rituximab in refractory myasthenia gravis: extended prospective study results. Muscle Nerve 2018; 58: 452-455. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Borges LS, Richman DP. Muscle-Specific Kinase Myasthenia Gravis. Front Immunol. 2020; 11: 707 https://doi.org/10.3389/fimmu.2020.00707. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Bpuwyn JP, Magnier P, Bédat-Millet AL, Athoy P, Maltete D, Lefaucheur. Anti-MusK myasthenia gravis with prolonged remission. Neuromusc Dis. 2016; 26: 453-454. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Burden SJ, Huijbers MG, Remedio L. Fundamental Molecules and Mechanisms for Forming and Maintaining Neuromuscular Synapses. Int J Mol Sci. 2018; 19: 490. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Cao M, Vincent A. Autoantibody Testing in the Diagnosis and Management of Autoimmune Disorders of Neuromuscular Transmission and Related Diseases. In: Myasthenia Gravis and Related Disorders. Kaminski HJ, Kusner LL. (eds). Washington: Humana Press 2018: 143-157. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Ehler E, Piťha J. Myastenia gravis s protilátkami proti MuSK. Neurol praxi. 2017; 18: 272-274. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Engel AG, et al. Myasthenia gravis and myasthenic disorders. Contemporary Neurology Series. Ed AG Engel. Oxford University Press 2012: 304 s. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Evoli A, Alboini PE, Damato V, Iorio R, Provenzano C, Barticcioni E, et al. Myasthenia gravis with antibodies to MuSK: an update. Ann NY Acad Sci. 2018; 1412: 82-89. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Farrugia ME, Robson MD, Clover L, Anslow P, Newsom Davis H, Kennet R et al. MRI and Clinical Studies of Facial and Bulbar Muscle Involvement in MuSK Antibody-associated Myasthenia Gravis. Brain 2006; 129: 1481-1492. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Geiger CD, Katirji B. Electrodiagnosis of Neuromuscular Junction Disorders. In: Myasthenia Gravis and Related Disorders. Kaminski HJ, Kusner LL. (eds). Washington: Humana Press 2018: 131-152. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Gilhus NE, Verschuuren J. Myasthenia gravis: subgroup classification and therapeutic strategies. Lancet Neurology 2015; 14: 1023-1026. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Guptill JT, Sanders DB, Evoli A. Anti-MuSK antibody myasthenia gravis: clinical findings and response to treatment in two large cohorts. Muscle Nerve 2011; 44: 36-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Hehir MK, Hobson-Webb LD, Benatar M, Barnett C, Silvestri NJ, Howard jr JF, et al. Rituximab as Treatment for Anti-MuSK Myasthenia Gravis: Multicenter Blinded Prospective Review. Neurology 2017; 89: 1069-1077. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Hoch W, McConville J, Helms S, Newsom Davis J, Melms A, Vincent A. Auto-antibodies to the Receptor Tyrosine Kinase MuSK in Patients with Myasthenia Gravis without Acetylcholine Receptor Antibodies. Nat Med. 2001; 7: 365-368. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Inoue KI, Tsugawa J, Fukae J, Fukuhara K, Kawano H, Fujioka S, et al. Myasthenia Gravis with Anti-Muscle Specific Tyrosine Kinase Antibody during Pregnancy and Risk of Neonatal Myasthenia Gravis: A case Report and the Review of Literature. Case Rep Neurol. 2020; 12: 114-120. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Ishii W, Matsuda M, Okamoto N, Shimojima Y, Ayzaki M, Motomura M, et al. Myasthenia Gravis with anti-MuSK Antibody, Showing Progressive Muscular Atrophy without Blepharoptosis. Intern Med. 2005; 44: 671-672. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Jakubíková M, Piťha J. Současný pohled na imunopatogenezi myasthenia gravis. Cesk Slov Neurol Neurochir. 2015; 78/111: 649-654.
  18. Kaminski HJ. Treatment of Myasthenia Gravis. In: Myasthenia gravis and related disorders. In: Myasthenia Gravis and Related Disorders. Kaminski HJ, Kusner LL. (eds). Washington: Humana Press 2018: 169-188. Přejít k původnímu zdroji...
  19. Kostera-Pruszcyk A, Kaminska A, Dutkiewicz M, Emeryk-Szajewska B, Strugalska-Cynowska MH, Vincent A, et al. MuSK-positive myasthenia gravis is rare in the Polish population. Eur J Neurol. 2008; 15: 720-724. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Kuks JBM. Clinical presentation and epidemiology of myasthenia gravis. In: Myasthenia gravis and related disorders. Kaminski HJ, Kusner LL. (eds). Washington: Humana Press 2018: 85-100. Přejít k původnímu zdroji...
  21. Lazaridis K, Tzartos SJ. Autoantibody specificities in myasthenia gravis; implication for improved diagnostics and therapeutics. Front Immunol. 11:212. Doi:10.3389/fimmu.2020.00212. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Lu Y, Ran H, Yang W, Ma Q, QiuL, Ou C et al. AChR myasthenia gravis switching to MuSK or double antibody positive myasthenia gravis in two children and literature review. Neuromusc Dis. 2020; 30: 534-538. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Martinka I, Fulova M, Spalekova M, Spalek P. Epidemiology of Myasthenia Gravis in Slovakia in the Years 1977-2015. Neuroepidemiology 2018; 50: 153-159. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Niks EH, Verrips A, Semmekrot BA, Prick MJJ, Vincent A, van Tol MJD, et al. A transient neonatal myasthenic syndrome with anti-musk antibodies. Neurology 2008; 70: 1215-1216. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Piťha J a kol. 2010. Myasthenia gravis a ostatní poruchy nervosvalového prenosu. 1. vyd. Praha: Maxdorf 2010: 367 s.
  26. Piťha J. Klinické aspekty při léčbě myasthenia gravis. Neurol praxi. 2016; 17: 158-162. Přejít k původnímu zdroji...
  27. Piťha J. Refraktérní myastenia gravis - klinická charakteristika a možnosti biologické léčby. Cesk Slov Neurol N. 2019; 82/115: 490-495. Přejít k původnímu zdroji...
  28. Piťha J. Osobná komunikácia 2020.
  29. Roda RH, Doherty L, Corse AM. Stopping oral steroid-sparing agents at initiation of rituximab in myasthenia gravis. Neuromusc Dis. 2019; 2019: 554-561. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Shibata-Hamaguchi A, Samuraki M, Fururi E, Iwasa K, Yoskikawa H, Hayashi S, et al. Long-term effect of intravenous immunoglobulin on anti-MuSK antibody-positive myasthenia gravis. Acta Neurol Scand. 2007; 116(6): 406-408. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Sirin G, Yilmaz V, Parman Y, Serdaroglu-Oflazer, Suruhan-Direskeneli, Deymeer F. Anti-MuSK antibodies are not associated with prolonged pure ocular symptoms. Neuromusc Dis. 2018; 18: 749-750. Přejít k původnímu zdroji...
  32. Stickler, Massey JM, Sanders DB. MuSk antibody positive myasthenia gravis: clinical and electrodiagnostic patterns. Clin Neurophysiol. 2005; 116: 2065-206 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Špalek P. Myasténia gravis - minimonografia. Cesk Slov Neurol Neurochir. 2008; 71/104: 7-24.
  34. Špalek P. Myasténia gravis - autoimunitné spektrum a imunopatogenetická klasifikácia. Neurológia 2009; 4: 10-14.
  35. Spalek P, Fulova M, Martinka I, Spalekova M, Soskova M, Urminska I. Very late-onset myasthenia gravis in Slovakia: Epidemiology and clinical characteristics. Neuromusc Dis 2015; 25 (Suppl 2): 208-209. Přejít k původnímu zdroji...
  36. Špalek P. Intravenózny imunoglobulín v liečbe myasténie gravis. Neurológia 2018; 13: 53-58.
  37. Zhang B, Shen Ch, Bealmear B, Ragheb S, Xiong W-Ch, Lewis RA, et al. Autoantibodies to Agrin in Myasthenia Gravis Patients. PLoS ONE 2014; 9(3): e91816.doi10-1371/journal.pone.0091816. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Zisimopoulou P, Evangelakou P, Tzartos J, et al. A Comprehensive Analysis of The Epidemiology and Clinical Characteristics of Anti-LRP4 in Myasthenia Gravis. J Autoimm. 2014; 52: 139-145. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Neurologie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.