Neurol. praxi. 2021;22(6):507-512 | DOI: 10.36290/neu.2021.107

Antidepresiva v prevenci a léčbě deprese po cévní mozkové příhodě

MUDr. Tomáš Novák, Ph.D.
Národní ústav duševního zdraví, Klecany a 3. lékařská fakulta UK, Praha

U třetiny pacientů přeživších cévní mozkovou příhodu se rozvine deprese (post-stroke depression, PSD), která má negativní dopad na mortalitu, míru postižení a celkovou prognózu. Časné zahájení podávání antidepresiv (AD) by tak mohlo předejít rozvoji deprese, a tím (či současně) zlepšit prognózu pacientů i v dalších oblastech postižení. Série recentních multicentrických studií s fluoxetinem však neukazují účinnost ani v předcházení deprese, ani dalších klinických ukazatelích. Profylaktické podávání antidepresiv se tak v současnosti jeví jako neodůvodněné. V léčbě již rozvinuté deprese je i nadále podávání AD (SSRI jako první volba) indikováno a dosavadní studie ukazují středně významný účinek, velké a dlouhodobé studie jasně dokládající účinnost a bezpečnost AD nicméně dosud chybí. Souběžně rostoucí zájem o neurostimulační a psychosociální intervence tak naznačují trend k multimodální léčbě PSD.

Klíčová slova: cévní mozková příhoda, deprese, antidepresiva, prevence, SSRI, fluoxetin.

Antidepressants for prophylaxis and treatment of post-stroke depression

One-third of stroke survivors develop post-stroke depression (PSD), which has a negative impact on mortality, degree of disability, and overall prognosis. Hence, early initiation of antidepressants (ADs) could prevent the development of depression and (or at the same time) improve the post-stroke recovery. However, a series of recent multicenter studies do not demonstrate the efficacy of fluoxetine either in preventing depression or in other clinical indicators. Thus, the prophylactic indication of antidepressants currently lacks evidence. In the treatment of post-stroke depression, ADs (SSRI as the first choice) are still indicated, and studies to date have shown a moderate effect. However, large and long-term studies clearly demonstrating the efficacy and safety of ADs are still lacking. In addition, the growing interest in neurostimulation and psychosocial interventions indicates a trend toward a multimodal approach to PSD treatment.

Keywords: stroke, post-stroke depression, depression, antidepressants, prophylaxis, SSRIs, fluoxetine.

Zveřejněno: 9. prosinec 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Novák T. Antidepresiva v prevenci a léčbě deprese po cévní mozkové příhodě. Neurol. praxi. 2021;22(6):507-512. doi: 10.36290/neu.2021.107.
Stáhnout citaci

Reference

  1. AFFINITY Trial Collaboration. Safety and efficacy of fluoxetine on functional outcome after acute stroke (AFFINITY): a randomised, double-blind, placebo-controlled trial. Lancet Neurol. 2020; 19(8): 651-660. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Allida S, Cox KL, Hsieh C-F, House A, Hackett ML. Pharmacological, psychological and non-invasive brain stimulation interventions for preventing depression after stroke. Cochrane Database of Systematic Reviews 2020; 5. Art. No.: CD003689. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Angermann CE, Gelbrich G, Störk S, et al. Effect of Escitalopram on All-Cause Mortality and Hospitalization in Patients With Heart Failure and Depression: The MOOD-HF Randomized Clinical Trial. JAMA. 2016; 315(24): 2683-2693. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Cai W, Mueller C, Li YJ, Shen WD, Stewart R. Post stroke depression and risk of stroke recurrence and mortality: A systematic review and meta-analysis. Ageing Res Rev. 2019; 50: 102-109. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Chen Y, Guo JJ, Zhan S, Patel NC. Treatment effects of antidepressants in patients with post-stroke depression: a meta-analysis. Ann Pharmacother. 2006; 40(12): 2115-22. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Chen Y, Patel NC, Guo JJ, Zhan S. Antidepressant prophylaxis for poststroke depression: a meta-analysis. Int Clin Psychopharmacol. 2007; 22(3): 159-66. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Chollet F, Tardy J, Albucher JF, et al. Fluoxetine for motor recovery after acute ischaemic stroke (FLAME): a randomised placebo-controlled trial. Lancet Neurol 2011; 10: 123-30. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Deng, L., Sun, X., Qiu, S. et al. Interventions for management of post-stroke depression: A Bayesian network meta-analysis of 23 randomized controlled trials. Sci Rep 2017; 7: 16466. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. EFFECTS Trial Collaboration. Safety and efficacy of fluoxetine on functional recovery after acute stroke (EFFECTS): a randomised, double-blind, placebo-controlled trial. Lancet Neurol. 2020; 19(8): 661-669. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. FOCUS Trial Collaboration. Effects of fluoxetine on functional outcomes after acute stroke (FOCUS): a pragmatic, double-blind, randomised, controlled trial. Lancet. 2019; 393(10168): 265-274. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Hackett ML, Pickles K: Part I: frequency of depression after stroke: an updated systematic review and meta-analysis of observational studies. Int J Stroke 2014; 9: 1017-1025. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Jorge RE, Acion L, Moser D, Adams HP Jr, Robinson RG. Escitalopram and enhancement of cognitive recovery following stroke. Arch Gen Psychiatry. 2010; 67(2): 187-96. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Jørgensen TSH, Wium-Andersen IK, Wium-Andersen MK, et al. Incidence of Depression After Stroke, and Associated Risk Factors and Mortality Outcomes, in a Large Cohort of Danish Patients. JAMA Psychiatry. 2016; 73(10): 1032-1040. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Juang HT, Chen PC, Chien KL. Using antidepressants and the risk of stroke recurrence: report from a national representative cohort study. BMC Neurol. 2015; 15: 86. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Kim JS, Lee EJ, Chang DI, Park JH, Ahn SH, Cha JK, Heo JH, Sohn SI, Lee BC, Kim DE, Kim HY, Kim S, Kwon DY, Kim J, Seo WK, Lee J, Park SW, Koh SH, Kim JY, Choi-Kwon S; EMOTION investigators. Efficacy of early administration of escitalopram on depressive and emotional symptoms and neurological dysfunction after stroke: a multicentre, double-blind, randomised, placebo-controlled study. Lancet Psychiatry. 2017; 4(1): 33-41. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Kubiszewski P, Sugita L, Kourkoulis C, et al. Association of Selective Serotonin Reuptake Inhibitor Use After Intracerebral Hemorrhage With Hemorrhage Recurrence and Depression Severity. JAMA Neurol. 2021; 78(1): 61-67. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Legg LA, Tilney R, Hsieh CF, Wu S, Lundström E, Rudberg AS, Kutlubaev MA, Dennis M, Soleimani B, Barugh A, Hackett ML, Hankey GJ, Mead GE. Selective serotonin reuptake inhibitors (SSRIs) for stroke recovery. Cochrane Database of Systematic Reviews 2019; 11. Art. No.: CD009286. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Mead GE, Hsieh CF, Lee R, Kutlubaev M, Claxton A, Hankey GJ, Hackett M. Selective serotonin reuptake inhibitors for stroke recovery: a systematic review and meta-analysis. Stroke. 2013 ;44(3): 844-50. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Mead GE, Legg L, Tilney R, Hsieh CF, Wu S, Lundström E, Rudberg AS, Kutlubaev M, Dennis MS, Soleimani B, Barugh A, Hackett ML, Hankey GJ. Fluoxetine for stroke recovery: Meta-analysis of randomized controlled trials. Int J Stroke. 2020; 15(4): 365-376. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Medeiros GC, Roy D, Kontos N, Beach SR. Post-stroke depression: A 2020 updated review. Gen Hosp Psychiatry. 2020;66: 70-80. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Mohr P, Melicher T, Knyt P. Vortioxetin: přehled nového antidepresiva. Psychiatr. praxi 2016; 17(1): 31-32. Přejít k původnímu zdroji...
  22. Nickel A, Thomalla G. Post-Stroke Depression: Impact of Lesion Location and Methodological Limitations-A Topical Review. Front Neurol. 2017; 8: 498. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Novák T. Depresivní porucha po cévní mozkové příhodě. Neurol praxi. 2019; 20(5): 377-382.
  24. Paolucci S. Advances in antidepressants for treating post-stroke depression. Expert Opin Pharmacother. 2017; 18(10): 1011-1017. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Qin B, Chen H, Gao W, et al. Efficacy, acceptability, and tolerability of antidepressant treatments for patients with post-stroke depression: a network meta-analysis. Braz J Med Biol Res. 2018; 51(7): e7218. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Robinson RG, Jorge RE, Moser DJ, Acion L, Solodkin A, Small SL, Fonzetti P, Hegel M, Arndt S. Escitalopram and problem-solving therapy for prevention of poststroke depression: a randomized controlled trial. JAMA. 2008; 299(20): 2391-400. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Robinson RG, Jorge RE. Post-stroke depression: a review. Am J Psychiatry 2016; 173: 221-31. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Salter KL, Foley NC, Zhu L, et al. Prevention of poststroke depression: does prophylactic pharmacotherapy work? J Stroke Cerebrovasc Dis. 2013; 22(8): 1243-51. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Shen X, Liu M, Cheng Y, Jia C, Pan X, Gou Q, Liu X, Cao H, Zhang L. Repetitive transcranial magnetic stimulation for the treatment of post-stroke depression: A systematic review and meta-analysis of randomized controlled clinical trials. J Affect Disord. 2017; 211: 65-74. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Shi Y, Yang D, Zeng Y, Wu W. Risk Factors for Post-stroke Depression: A Meta-analysis. Front Aging Neurosci. 2017; 9: 218. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Sun Y, Liang Y, Jiao Y et al. Comparative efficacy and acceptability of antidepressant treatment in poststroke depression: a multiple-treatments meta-analysis. BMJ Open. 2017; 7(8): e016499. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Trajkova S, d'Errico A, Soffietti R, Sacerdote C, Ricceri F: Use of Antidepressants and Risk of Incident Stroke: A Systematic Review and Meta-Analysis. Neuroepidemiology 2019; 53: 142-151. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Tsai CS, Wu CL, Chou SY, Tsang HY, Hung TH, Su JA. Prevention of poststroke depression with milnacipran in patients with acute ischemic stroke: a double-blind randomized placebo-controlled trial. Int Clin Psychopharmacol. 2011; 26(5): 263-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Villa RF, Ferrari F, Moretti A. Post-stroke depression: Mechanisms and pharmacological treatment. Pharmacol Ther. 2018; 184: 131-144. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Wang SB, Wang YY, Zhang QE, Wu SL, Ng CH, Ungvari GS, Chen L, Wang CX, Jia FJ, Xiang YT. Cognitive behavioral therapy for post-stroke depression: A meta-analysis. J Affect Disord. 2018; 235: 589-596. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Wu QE, Zhou AM, Han YP, Liu YM, Yang Y, Wang XM, Shi X. Poststroke depression and risk of recurrent stroke: A meta-analysis of prospective studies. Medicine (Baltimore). 2019; 98(42): e17235. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Xu XM, Zou DZ, Shen LY, Liu Y, Zhou XY, Pu JC, Dong MX, Wei YD. Efficacy and feasibility of antidepressant treatment in patients with post-stroke depression. Medicine (Baltimore). 2016; 95(45): e5349. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Yi ZM, Liu F, Zhai SD. Fluoxetine for the prophylaxis of poststroke depression in patients with stroke: a meta-analysis. Int J Clin Pract. 2010; 64(9):1 310-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Neurologie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.