Neurol. praxi. 2024;25(6):482-484 | DOI: 10.36290/neu.2024.041

Nadměrná spavost vyvolaná léky

MUDr. Kateřina Seltenreichová, Ph.D.
Centrum pro poruchy spánku, Nemocnice Na Homolce, Praha

Nadměrná denní spavost (EDS - excessive daytime sleepiness) představuje závažný problém, mezi jehož nejtragičtější možné důsledky patří dopravní a jiné nehody. Tento přehledový článek je věnován zejména EDS vyvolané léky, kterou nelze vysvětlit negativním ovlivněním kvality a architektury nočního spánku až navozením noční insomnie, resp. výskytu parasomnie. Soustředí se na EDS, kterou léky vyvolávají "samy o sobě", nicméně hranice mezi různými farmakogenními příčinami EDS nebývá vždy ostrá. Budeme se v něm tedy zabývat především protizáchvatovými léčivy, anxiolytiky, antipsychotiky, antidepresivy, antiparkinsoniky, myorelaxancii, antihistaminiky, opioidy a koanalgetiky. Stručně se dotkneme také otázky, jak EDS vzniklou vlivem léčiva řešit.

Klíčová slova: nadměrná denní spavost (EDS - excessive daytime sleepiness), kompletní polysomnografie, GABA receptory, histaminové receptory, deprese, schizofrenie.

Drug-induced excessive sleepiness

Excessive daytime sleepiness (EDS) is a serious issue, with one of the most tragic potential consequences being traffic and other accidents. This review article particularly deals with drug-induced EDS that cannot be explained by negative effects on nocturnal sleep quality and architecture or by inducing nocturnal insomnia and/or the occurrence of parasomnia. It is focused on EDS induced by drugs in themselves; however, the distinction between various pharmacogenetic causes of EDS is not always clear cut. The main emphasis is placed on anti-seizure medications, anxiolytics, antipsychotic drugs, antidepressants, antiparkinsonian drugs, muscle relaxants, antihistamines, opioids, and coanalgesics. The paper also briefly outlines how to manage drug-induced EDS.

Keywords: excessive daytime sleepiness, complete polysomnography, GABA receptors, histamine receptors, depression, schizophrenia.

Vloženo: 14. květen 2024; Revidováno: 3. červen 2024; Přijato: 3. červen 2024; Zveřejněno online: 3. červen 2024; Zveřejněno: 31. prosinec 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Seltenreichová K. Nadměrná spavost vyvolaná léky. Neurol. praxi. 2024;25(6):482-484. doi: 10.36290/neu.2024.041.
Stáhnout citaci
PDF bude odemčeno 31.12.2025

Reference

  1. Cai K, Nanga RP, Lamprou L, et al. The Impact of Gabapentin Administration on Brain GABA and Glutamate Concentrations: A 7 T 1H­‑MRS Study. Neuropsychopharmacology. 2012;37:2764-2771. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Chaneva O. Effects of levetiracetam on sleep architecture and daytime sleepiness. Folia Med Plovdiv. 2021;63(5):631-636. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Cooper JA, Tucker VL, Papakostas VI. Resolution of sleepiness and fatigue: A comparison of bupropion and selective serotonin reuptake inhibitors in subjects with major depressive disorder achieving remission at doses approved in the European Union. J Psychopharmacol. 2014;28(2):118-24. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. de Baurepaire R. A Review of the Potential Mechanisms of Action of Baclofen in Alcohol Use Disorder. Front. Psychiatry, 2018. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Ferri R, Mogavero MP, Bruni O, et al. Periodic leg movements during sleep associated with antidepressants: A meta­‑analysis. Neurosci Biobehav Rev. 2023;148:105126. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Franzen PL, Buysse DJ. Sleep disturbances and depression: risk relationships for subsequent depression and therapeutic implications. Dialogues Clin Neurosci. 2008;10(4):473-481. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Freeman D, Taylor KM, Molodynski A, Waite F. Treatable clinical intervention targets for patients with schizophrenia. Schizophr Res. 2019;211:44-50. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Heydari M, Isfeedvajani MS. Zolpidem dependence, abuse and withdrawal: A case report. J Res Med Sci. 2013;18(11):1006-1007.
  9. Homann CN, Wenzel K, Suppan K, et al. Sleep attacks in patients taking dopamine agonists: review. BMJ. 2002;324(7352):1483-1487. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Kolla BP, Jian­‑Ping He, Kansukhani MP, et al. Excessive Sleepiness and Associated Symptoms in the US adult Population: Prevalence, Correlates and Comorbidity. Sleep Health. 2020;6(1):79-87 (published online 2019). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Kraepelin E. Dementia Praecox and Paraphrenia, 1919. In: Textbook of Psychiatry, 8th ed. Barclay, E.S., Translated, Livingston, Edinburgh.
  12. Kuba R. Antiepileptika a jejich klinické použití v epileptologii. Prakt. lékáren. 2010;6(2):62-66.
  13. Kubo N, Shirakawa O, Kuno T, et al. Antimuscarinic effects of antihistamines: Quantitative evaluation by receptor­‑binding assay. Japan J Pharmacol. 1987;43;277-282. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Leurs R. Church MK, Taglialatela M. H1-antihistamines: inverse agonism, anti­‑inflammatory actions and cardiac effects. Clin Exp Allergy. 2002;32(4):489-98. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Littner MR, Kushida C, Wise M, et al. Practice parameters for clinical use of the multiple sleep latency test and the maintenance of wakefulness test. Sleep. 2005;28(1):113-21. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Onakpoya IJ, Thomas ET, Lee JJ, et al. Benefits and harms of pregabalin in the management of neuropathic pain: a rapid review and meta­‑analysis of randomised clinical trials. BMJ Open. 2019;9(1). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Razieh R, Shafiei A, Firouzabadi FD, et al. Evaluation of the efficacy and tolerability of levetiracetam as add­‑on therapy in intractable epilepsy of children. Iran J Child Neurol. 2022;16(2):77-84.
  18. Rosen IM, MD, Aurora RN, MD, Kirsch DB, et al. Chronic Opioid Therapy and Sleep: An American Academy of Sleep Medicine Position Statement. J Clin Sleep Med. 2019;15(11):1671-1673. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Snowman AM, Snyder SH. Cetirizine: Actions on neurotransmitter receptors. J Allergy Clin Imunol. 1990;86:025-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Tvete IF, Bjørner T, Skomedal T. A 5-year follow­‑up study of users of benzodiazepine: starting with diazepam versus oxazepam. Br J Gen Pract. 2016;66(645):e241-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Wadzinski J, Franks R, Roane D, et al. Valproate­‑associated hyperammonemic encephalopathy. J Am Board Fam Med. 2007;20(5):499-502. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Neurologie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.