Neurol. praxi. 2026;27(4):321-326

Nejslavnější moravský neurovědec, psychiatr a neuropatolog: Arnold Pick (1851-1924)

prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc., FEAN1, prof. MUDr. Kateřina Menšíková, Ph.D., MBA,FEAN1, MUDr. Lucie Tučková1, 2, prof. MUDr. Radoslav Matěj, Ph.D.3, 4
1 Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, LF UP a FN, Olomouc
2 Ústav klinické a molekulární patologie, LF UP a FN, Olomouc
3 Ústav patologie, 3. LF UK a FNKV, Praha
4 Ústav patologie a molekulární medicíny, 3. LF UK a FTN, Praha

Arnold Pick se narodil v roce 1851 do rodiny obchodníka ve Velkém Meziříčí v moravské části Českomoravské vysočiny. Po maturitě na jihlavském gymnáziu studoval lékařskou fakultu ve Vídni, kde byli jeho učiteli Meynert, von Brücke, Rokitanský, Škoda, Billroth, von Hebra a další slavní lékaři vídeňské školy. Po promoci krátce působil na Westphalově klinice v Berlíně a dva roky pracoval jako ústavní lékař ústavu choromyslných ve Wehnenu. V roce 1877 přechází na německou psychiatrickou kliniku do Prahy, která byla umístěna v budovách v Kateřinské ulici. V roce 1880 mu bylo nabídnuto místo v nově otevřeném ústavu pro choromyslné v Dobřanech u Plzně. Pick zde pracoval šest let, z toho čtyři roky jako ředitel. V roce 1866 byl jmenován řádným profesorem neuropatologie a vrátil se do Prahy, kde převzal německou neuropsychiatrickou kliniku. Během svého působení přebudoval "tradiční" ústav na moderní kliniku s přesahem do klinické neurologie, patologie (zejména neuropatologie) a posléze psychologie a psychoterapie. Jeho hlavním zájmem ale doopravdy byla klinická neurologie, věnoval se zejména pacientům s poruchami symbolických funkcí. V roce 1892 uveřejnil kazuistiku pacienta, který onemocněl chorobou, která byla o třicet let později nazvána právě podle Picka; dnes je pojem "Pickova nemoc" používán jako zastřešující termín pro všechny fenotypy frontotemporální demence. Pick vedl kliniku třicet pět let, až do roku 1921, kdy odešel do výslužby. Zemřel v roce 1924 na sepsi po urologické operaci, pochován je na Novém židovském hřbitově v Praze.

Klíčová slova: Arnold Pick, historie, Pickova nemoc, frontotemporální demence.

Moravia's most famous neuroscientist, psychiatrist, and neuropathologist: Arnold Pick (1851-1924)

Arnold Pick was born in 1851 into a merchant family in Velké Meziříčí, in the Moravian part of the Bohemian-Moravian Highlands. After completing secondary school in Jihlava, he studied at medical school in Vienna, where his teachers included Meynert, von Brücke, Rokitanský, Škoda, Billroth, von Heber, and other renowned physicians of the Vienna School. After graduation, he worked briefly at the Westphal Clinic in Berlin, and spent two years as a staff physician at the mental health facility in Wehnen. In 1877, he moved to a German psychiatric clinic in Prague, which was located in buildings in Kateřinská Street. In 1880, he was offered a position at a newly opened mental hospital in Dobřany, near Pilsen. Pick worked there for six years, four of which as director. In 1866, he was appointed full professor of neuropathology and returned to Prague, where he took over the German neuropsychiatric clinic. During his tenure, he transformed the "traditional" institute into a modern clinic with expertise reaching into clinical neurology, pathology (particularly neuropathology), and later psychology and psychotherapy. However, his main interest was clinical neurology, particularly focusing on patients with disorders of symbolic functions. In 1892, he published a case report of a patient who had developed a disease that, thirty years later, would be named after Pick; today, the term "Pick's disease" is used as an umbrella term for all phenotypes of frontotemporal dementia. Pick ran the clinic for thirty-five years, until 1921, when he retired. He died in 1924 of sepsis after urological surgery and is buried at the New Jewish Cemetery in Prague.

Keywords: Arnold Pick, history, Pick's disease, frontotemporal dementia.

Vloženo: 10. duben 2026; Přijato: 28. duben 2026; Zveřejněno online: 28. duben 2026; Zveřejněno: 2. říjen 2026  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kaňovský P, Menšíková K, Tučková L, Matěj R. Nejslavnější moravský neurovědec, psychiatr a neuropatolog: Arnold Pick (1851-1924). Neurol. praxi. 2026;27(4):321-326.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Alzheimer A. Über eine eigenartige Erkrankung der Hirnrinde. Allg Z Psychiat. 1907;64:146-8.
  2. Alzheimer A. Über eigenartige Krankheitsfälle des späteren Alters. Z ges Neurol Psychiat. 1911;4:356-85. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Boeve BF, Boxer AL, Kumfor F, et al. Advances and controversies in frontotemporal dementia: diagnosis, biomarkers, and therapeutic considerations. Lancet Neurol. 2022;21:258-272. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Brun A. Frontal lobe degeneration of non-Alzheimer type. I. Neuropathology. Arch Gerontolo Geriatr. 1987;6:193-208. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Brun A, Eglund B, Gustafson L, et al. Clinical and neuropathological criteria for frontotemporal dementia. The Lund Manchester Groups. J Neurol Neurosurg Psychiatr. 1994;57:416-418. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Cheslow D. The jewish history of Pick Salami, Hungary´s most iconic pork product. Tablet Magazine. 2014;6:34.
  7. Conca F, Esposito V, Giusto G, et al. Characterization of the logopenic variant of Primary Progressive Aphasia: A systematic review and meta-analysis. Ageing Res Rev. 2022;82:101760. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Cordonier N, Piguet O. Social cognition in the nonfluent and logopenic variants of primary progressive aphasia: a review of variant-specific profiles. Cortex. 2025;193:171-190. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Fischer O. Miliare nekrosen mit drusigen wucherungen der neurofibrillen, eine regelmässige verä nderung der hirnrinde bei seniler demenz. Monatsschr Psychiat Neurol. 1907;22:361-72.
  10. Fischer O. Ein weiterer Beitrag zur Klinik und Pathologie der presbyophrenen Demenz. Z Ges Neurol Psychiat. 1912;12:99-135. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Flanderková E, Mertins B. Historie lingvistické afaziologie. Studie z aplikované lingvistiky. 2014;2(24):7-47.
  12. Gans A. Betrachtungen über art und ausbreitung des krankhaften prozesses in einem fall von Pickscher atrophie des stirnhirns. Ztschr Ges Neurol Psychiat. 1922;80:10-28. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Geschwind N. Carl Wernicke, the Breslau School and the history of aphasia. In: Carterette EC, ed. Brain Function. Berkeley: University of California Press. 1963;3:1-16. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Goedert M. Oskar Fischer and the study of dementia. Brain. 2009;132:1102-11. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Gorno-Tempini ML, Hillis AE, Weintraub S, et al. Classification of primary progressive aphasia and its variants. Neurology. 2011;76(11):1006-1014. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Gustafson L. Frontal lobe degeneration of non-Alzheimer type. II. Clinical picture and differential diagnosis. Arch Gerontol Geriatr. 1987;6:209-223. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Harris JM, Saxon JA, Jones M, et al. Neuropsychological differentiation of progressive aphasic disorders. J Neuropsychol. 2019;13:214-239. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Hodges JR, Davies R, Xuereb J, et al. Survival in frontotemporal dementia. Neurology. 2003;61:349-354. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Irwin DJ, Brettschneider J, McMillan CT, et al. Deep clinical and neuropathological phenotyping of Pick disease. Ann Neurol. 2016;79:272-278. Přejít k původnímu zdroji...
  20. Jellinger KA. Depression and apathy in frontotemporal dementia: a short assessment of facts and outlook. J Neural Transm. 2026; doi: 10.1007/s00702-025-03101-z. Epub ahead of print. Přejít k původnímu zdroji...
  21. Kamath V, Sutherland ER, Chaney GA. A meta-analysis of neuropsychological functioning in the logopenic variant of primary progressive aphasia: comparison with the semantic and non-fluent variants. J Int Neuropsychol Soc. 2020;26:322-330. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Kertesz A, Kalvach P. Arnold Pick and German neuropsychiatry in Prague. Arch Neurol. 1996;53:935-938. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Kraepelin E. Psychiatrie. Ein Lehrbuch für Studierende und Ärzte, 8. Auflage, Band II: Klinische Psychiatrie. Leipzig: Barth; 1910.
  24. Krishnadas N, Chew M, Sutherland A, et al. Frontotemporal dementia differential diagnosis in clinical practice: a single-center retrospective review of frontal behavioral referrals. Neurol Clin Pract. 2025;15:e200360. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Mackenzie IRA, Neumann M, Baborie A, et al. A harmonized classification systém for FTLD - TDP pathology. Acta Neuropathol. 2011;122:111-113. Přejít k původnímu zdroji...
  26. Macoir J, Lavoie M, Duboisdindien G, et al. Rethinking the diagnosis of primary progressive aphasia: current challenges and future directions. Front Aging Neurosci. 2025;17:1736855. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Menšíková K, Tučková L, Kaňovský P. Atypický parkinsonizmus a frontotemporální demence - klinické, patologické a genetické aspekty. Čes Slov Neurol Neurochir. 2016;79/112:275-286. Přejít k původnímu zdroji...
  28. Menšíková K, Matěj R, Colosimo C, et al. Lewy body disease or diseases with Lewy bodies? NPJ Parkinsons Dis. 2022;8(1):3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Mikol J. History of Pick´s disease. Rev Neurol. 2018;174:740-741. Přejít k původnímu zdroji...
  30. Neary D, Snowden JS, Bowen DM, et al. Cerebral biopsy in the investigation of presenile dementia due to cerebral atrophy. J Neurol Neurosurg Psychiatr. 1986;49:157-162. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Onari K, Spatz H. Anatomische Beitrage zur Lehre von der Pickschen umschriebenen Grosshirnrindenatrophie (Picksche Krankheit). Ztschr Ges Neurol Psychiat. 1926;101: 570-511. Přejít k původnímu zdroji...
  32. Page J, Pontone GM, Davydow DS. Neuropsychiatric symptoms in behavioral variant frontotemporal dementia: a narrative review. Int Rev Psychiatry. 2025;37:760-771. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Piguet O, Clarke AJ, Foxe D, et al. Fourteen years later: Reviewing the diagnostic criteria for behavioral-variant frontotemporal dementia. Alzheimers Dement. 2025;21:e70604. Přejít k původnímu zdroji...
  34. Pick A. Ueber die Beziehungen der senilen Hirnatrophie zur Aphasia. Prag Med Wochenschr. 1892;17:165-167.
  35. Pick A. Senile hirnatrophie als grundlage von Herderscheinungen. Wien Klin Wschr. 1901;14:403-4.
  36. Pick A. Zur symptomatologie der linksseitigen schläfenlappenatrophie. Monatschr Psychiat Neurol. 1904;16:378-88. (Trans Hist Psychiat. 1997;8:149-59) Přejít k původnímu zdroji...
  37. Pick A. Über einen weiterer symptomenkomplex im rahmen der dementia senilis, bedingt durch umschriebene starkere hirnatrophie. Monatschr Psychiat Neurol. 1906;19:97-108.
  38. Pick A. Ueber Agrammatismus als Folge von Herderkrankung. Z Heilk. 1902;23:82-90.
  39. Pick A. The localizing diagnostic significance of so-called hemianopic hallucinations with remarks on bitemporal scintillating scotomata. Am J Med Sci. 1904;77:82-92. Přejít k původnímu zdroji...
  40. Pick A. Über das Sprachverständnis: Drei Vorträge. Leipzig, Germany: Barth; 1909.
  41. Pick A. On the localisation of agrammatismus. Rev Neurol Psychiatry. 1909;7:757-762.
  42. Pick A. Die agrammatischen Sprachstörungen: Studien zur psychologischen Grundlegung der Aphasielehre. Berlin, Germany: J Springer; 1913. Přejít k původnímu zdroji...
  43. Pick A, Brown JW, trans. Aphasia. Springfield, Ill., Charles C Thomas Publisher; 1973.
  44. Rascovsky K, Hodges JR, Knopman D, et al. Sensitivity of revised diagnostic criteria for the behavioural variant of frontotemporal dementia. Brain. 2011;134:2456-2477. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  45. Rusina R, Cséfalvay Z. Behaviorální a řečové poruchy u primární progresivní afázie. Neurol. praxi. 2018;19:411-416. Přejít k původnímu zdroji...
  46. Rusina R, Matěj R, Cséfalvay Z, et al. Frontotemporální demence. Čes Slov Neurol Neurochir. 2021;84/117:9-29. Přejít k původnímu zdroji...
  47. Schneider C. Über Picksche Krankheit. Monatschr Psychiat Neurol. 1927;65:230-75.
  48. Schneider C. Weitere Beitrage zur Lehre von der Pickschen Krankheit. Ztschr Ges Neurol Psychiat. 1929;120:340-84. Přejít k původnímu zdroji...
  49. Snowden J. Changing perspectives in frontotemporal dementia: a review. J Neuropsychol. 2023;17:211-234. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  50. Tartaglia MC, Mackenzie IRA. Recent Advances in Frontotemporal Dementia. Can J Neurol Sci. 2023;50:485-494. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  51. Triarhou L. Brain masters of Vienna: psychology and neuroscience pioneers around the secession up to the anschluss. Wien: Springer; 2022. Přejít k původnímu zdroji...
  52. Urso D, Giannoni-Luza S, Brayne C, et al. Incidence and prevalence of frontotemporal dementia: a systematic review and meta-analysis. JAMA Neurol. 2025;82:1144-1152. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  53. Vöglein J, Arzberger T, Ebner I, et al. Accuracy of clinical diagnosis in neurodegenerative diseases - a study of 455 autopsy cases. J Neurol. 2026;273(2):156. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  54. Yiannopoulou KG, Papatriantafyllou JD, Ghika A, et al. Defining Neuropsychiatric Inventory Scale differences across frontotemporal dementia syndromes. Psychogeriatrics. 2019;19:32-37. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Neurologie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.