Neurologie pro praxi, 2008, číslo 5
Slovo úvodem
ÚVODNÍK
prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Neurol. praxi. 2008;9(5):275 
Vážené kolegyně, kolegové, v devadesátých letech probíhala spolupráce mezi Brnem, holandským Utrechtem a nikaragujským Leonem. Stručně ji lze charakterizovat tak, že Brňáci za peníze Utrechtu měli pomáhat v Leonu. Utrechťané z toho měli nejspíše příjemné pocity, Leonští peníze, Brňáci byli jaksi navíc. Kolegové kardiologové, kteří tam byli rok přede mnou, si pochvalovali příjemnou společnost místních, auto měli k dispozici, vulkány a černý písek na plážích, jen v nemocnici je příliš rádi neviděli. Navíc tam v té době nebyla specializace neurologie. Na místě jsem si ověřil, že skutečně není zbytečná – to však není dnešní téma.
Hlavní téma
Poruchy pohybu a chování ve spánku
prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc.
Neurol. praxi. 2008;9(5):282
Spánek je obdobím motorického klidu. Ustává volní pohyb a významně se redukují mimovolní pohyby kosterního svalstva s výjimkou dýchacích svalů. Člověk během spánku mění občas polohu těla a končetin a od určitého věku je schopen jednoduchých cílených pohybů jako je např. úprava přikrývky. Změna polohy nemusí být provázena probuzením nebo probouzecí reakcí, ale více pohybů zejm. cílených se vyskytuje při probuzení anebo při povrchním spánku NREM. Přitom přiměřeně časté změny polohy těla při spánku jsou pro kvalitní spánek nezbytné. Naopak větší množství pohybů během spánku naznačuje buď jeho nedostatečnou kvalitu (např. různé typy nespavosti), anebo...
Non-REM parasomnie
MUDr. Vilém Novák, MUDr. Jana Slonková
Neurol. praxi. 2008;9(5):284-286
Parasomnie jsou definovány jako abnormní projevy spojené se spánkem, určitým spánkovým stadiem nebo s vazbou na usínání anebo probouzení. Předpokládaným patofyziologickým mechanizmem parasomnií vázaných na non-REM spánek je narušení probouzecích mechanizmů – tzv. disociované probuzení. Patogenetický význam mají vlivy genetické, psychogenní (stres), iniciačním faktorem může být také syndrom spánkové apnoe. Diferenciálně-diagnostickým problémem je odlišení epilepsií s nočními záchvaty. U dětí považujeme non-REM parasomnie v mírné formě za benigní projev ontogeneze spánku. Mezi non-REM vázané parasomnie řadíme: 1. probuzení se zmateností, 2. somnambulizmus,...
Prebudenie so zmätenosťou
MUDr. Mária Tormašiová, PhD., MUDr. Eva Feketeová, PhD.
Neurol. praxi. 2008;9(5):287-289
Prebudenia so zmätenosťou sa môžu vyskytovať ako samostatná parasomnia viazaná na NREM spánok, môžu byť súčasťou iných porúch spánku, neurologických a psychických ochorení, alebo môžu byť navodené užívaním niektorých liekov a drog. Autori opierajúc sa o Medzinárodnú klasifikáciu porúch spánku (ICSD2) uvádzajú diagnostické kritéria, klinický obraz, diferenciálnu diagnostiku a možnosti terapeutického ovplyvnenia nočnej zmätenosti.
Periodické pohyby končetinami ve spánku
MUDr. David Kemlink, Ph.D.
Neurol. praxi. 2008;9(5):290-292
Periodické pohyby končetinami společně se syndromem neklidných nohou jsou přítomny až u 25 % všech pacientů s poruchou spánku. Ve většině případů jsou spojeny s obtížemi s usínáním nebo s častým nočním probouzením. Obecně se jedná o onemocnění, která jsou v klinické praxi často nedostatečně diagnostikována, společně se vyskytují přibližně v 80 % případů. Obě tato onemocnění mohou být jednak primární a jednak sekundární. Standardní metodou pro diagnostiku periodických pohybů končetinami ve spánku je polysomnografie, alternativně je lze hodnotit pomocí aktigrafů s vysokou snímací frekvencí. Aktuálně jsou v léčbě periodických pohybů končetinami...
Syndrom spánkové apnoe a pohybová aktivita ve spánku
MUDr. Miroslav Moráň
Neurol. praxi. 2008;9(5):294-296
V práci uvádím stručnou charakteristiku syndromu spánkové apnoe, charakteristiku dýchání u spánkové apnoe, okolím nejčastěji sledované pohyby a chování, které jsou pro pacienty se spánkovou apnoí typické a souvislost s ostatními pohybovými poruchami ve spánku, které mohou být spánkovou apnoí provokovány nebo potencovány.
Porucha chování v REM spánku
prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc.
Neurol. praxi. 2008;9(5):297-299
RBD je charakterizována abnormálním chováním během REM spánku, které je spojeno s výraznou snovou produkcí a způsobuje zranění nebo přerušování spánku. Při RBD je nedostatečná svalová atonie nebo záškuby a pohyby. Sny jsou většinou nepříjemné. RBD může být idiopatická anebo sekundární. Sekundární RBD souvisí nejčastěji s medikací nebo alkoholovým abstinenčním syndromem, či s neurologickými chorobami zejména s Parkinsonovou nemocí, demencí s Lewyho tělísky a multisystémovou atrofií.
Přehledové články
Neurologické projevy u mnohočetného myelomu
prof. MUDr. Zdeněk Ambler, DrSc.
Neurol. praxi. 2008;9(5):300-304
Neurologická symptomatika při diagnostice myelomu bývá nejčastěji míšní nebo radikulární v důsledku komprese z vertebrálních lézí. Častější komplikace jsou až v průběhu léčby. Nežádoucí neurologické projevy po transplantaci krvetvorných buněk nejsou příliš časté, může vzniknout metabolická encefalopatie, ale i různé infekce nebo cerebrovaskulární komplikace. Polyneuropatie v přímé souvislosti s myelomem jsou vzácné a často multifaktoriální. Závažné jsou toxické polyneuropatie po thalidomidu a bortezomibu. Jsou převážně senzitivní, s častými neuropatickými bolestmi. Základem je časná detekce a podle kvantifikace případné snížení dávek event. i přerušení...
Neuropsychologické a kognitivní vlivy hluboké mozkové stimulace subtalamického jádra u pacientů s Parkinsonovou nemocí
MUDr. Marek Baláž, prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Neurol. praxi. 2008;9(5):305-307
Hluboká mozková stimulace subtalamického jádra je chirurgickou metodou léčby pozdních hybných komplikací Parkinsonovy nemoci. V posledních letech se zaměřuje pozornost na možné kognitivní a neuropsychiatrické efekty. V naší práci přinášíme přehled prací zaměřených na nemotorické efekty DBS STN. DBS STN je, při správné indikaci pacientů, bezpečnou a účinnou terapií pozdních hybných komplikací PN.
Z pomezí neurologie
Léčba dle McKenzieho v terapii vertebrogenních poruch – úvod
MUDr. Marie Tinková
Neurol. praxi. 2008;9(5):316-319
MDT – mechanická diagnostika a terapie – je metodický postup užívaný v terapii algických vertebrogenních poruch vypracovaný Robinem McKenziem. Základem je klasifikace bolestivých stavů do 4 skupin (derangement, dysfunkce, posturální syndrom, jiné), ze kterých vychází terapie. Robin McKenzie vyšel ze svých zkušeností s vyšetřováním bederní páteře, tentýž klasifikační systém aplikoval na krční a hrudní páteř a nakonec i na vyšetření periferních kloubů. Toto sdělení je úvodem do problematiky bolestí vycházejících z bederní páteře, jednotlivé syndromy budou podrobněji vysvětleny v následujících číslech.
Sdělení z praxe
Juxtafacetární cysty bederní páteře
MUDr. Tomáš Zeman, prof. MUDr. Zdeněk Novák, CSc., MUDr. Jan Chrastina, Ph.D., doc. MUDr. Pavel Cejpek, CSc., MUDr. Eva Zichová, Ph.D., MUDr. Jan Hemza, MUDr. Jaroslav Strnadel
Neurol. praxi. 2008;9(5):308-310
Juxtafacetární cysty bederní páteře jako příčina radikulární symptomatologie bývají diagnostikovány poměrně vzácně. Autoři retrospektivně vyhodnotili soubor 19 pacientů operovaných pro nález 20 symptomatických juxtafacetárních cyst od roku 2000 do současnosti. Nejčastějším příznakem byla radikulární bolest (15 nemocných), izolovaná nebo v kombinaci s lumbalgiemi, u 4 nemocných dominoval obraz spinální stenózy. Principem operační léčby byla dekomprese nervových struktur. U indikovaných nemocných byla provedena stabilizace segmentu. Všichni pacienti udávali v pooperačním průběhu zmírnění radikulárních bolesti. Úplné odeznění radikulárních algií bylo...
NEURENTERICKÁ CYSTA JAKO RARITNÍ PŘÍČINA NEURALGIFORMNÍ PROSOPALGIE
MUDr. Kristýna Zemánková, MUDr. Andrea Ruščanská, MUDr. Josef Machač, MUDr. Bohdan Křupka, Ph.D.
Neurol. praxi. 2008;9(5):311-312
Autoři předkládají kazuistiku pacientky se vzácnou příčinou bolesti v oblasti obličeje. Až pomocí opakovaných vyšetření magnetickou rezonancí a neurochirurgického zákroku s odběrem tkáně na histologický rozbor jsme diagnostikovali intrakraniální neurenterickou cystu lokalizovanou v oblasti levé orbity jako raritní příčinu sekundárních prosopalgií. Článek shrnuje nejčastější příčiny prosopalgií.
Traumata periferních nervů ve světle jednoduché krásy licitovaného mariáše
prof. MUDr. Lubor Stejskal, DrSc.
Neurol. praxi. 2008;9(5):313-315
Diagnostika a léčba poranění centrálního nervového systému obsahuje mnoho nejistot (vlivem edému, jehož vývoj a rozsah nikdy nelze předem dost přesně odhadnout), podobně jako v hazardním pokeru. V mariáši jsou všechny karty ve hře, to znamená, že to není hra hazardní. Koreferát vyjadřuje, že poranění periferních nervů, podobně jako licitovaný mariáš, má svoje pevná jednoduchá pravidla. Je velkou výhodou, když je lékař zná. Samozřejmě pro názornost byla zmíněna jen některá pravidla.
Komentáře
Poznámky ke článku „Léčba dle McKenzieho v terapii vertebrogenních poruch“ autorky MUDr. Marie Tinkové
MUDr. Alois Krobot Ph.D
Neurol. praxi. 2008;9(5):320-321
Autorka ve sdělení „Léčba dle McKenzieho v terapii vertebrogenních poruch“ prezentuje celosvětově známý model fyzioterapie nemocných s bolestmi zad, resp. nemocných s funkčními bolestivými syndromy bederní páteře (dále také LBP). Jako čtenář a současně rehabilitační lékař, dlouhodobě se zabývající také fyzioterapií nemocných s LBP, chci reagovat na obsah i použitou formu sdělení.
Referáty z literatury
Publikujeme v zahraničním tisku
MUDr. Marta Bočková
Neurol. praxi. 2008;9(5):322
Cíl: Účelem této práce bylo zkoumat neurokognitivní síť frontálního a laterálního temporálního kortexu aktivovanou prováděním komplexních kognitivních vizuomotorických úloh zahrnujících psaní písmen.
Informace a komentáře
1st EPODES Course on epilepsy surgery, Brno
MUDr. Patrícia Frimmelová
Neurol. praxi. 2008;9(5):322
18.– 23. marca sa v Brne konal 1st EPODES Course on Epilepsy Surgery – podujatie prvé svojho druhu a výmimočné. EPODES je program zameraný na rozvoj epileptochirurgie a tomu zodpovedalo zloženie účastníkov i obsah prednášok.