Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN

Neurol. praxi. 2019;20(2):83  

Cestovní a migrační neurologie – úvod

prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc., prof. MUDr. Egon Kurča, PhD.

Neurol. praxi. 2019;20(2):89 | DOI: 10.36290/neu.2019.007  

Tuberkulóza – aktuálny problém aj v novom miléniu

Tuberculosis – a current issue in the new millennium

doc. MUDr. Ivan Solovič, CSc.

Neurol. praxi. 2019;20(2):91-97 | DOI: 10.36290/neu.2018.063  

Tuberkulóza je stará ako ľudstvo samo. Prvé správy o tuberkulóze pochádzajú z čias, keď ľudia začali vytvárať väčšie sociálne celky. Nálezy kostier z mladšej doby kamennej potvrdzujú existenciu kostnej formy tuberkulózy. Už Avicenna konštatoval, že choroba je prenosná a na jej rozvoj vplýva externé prostredie. Tuberkulóza je liečiteľné ochorenie, ale ak sa na chorobu nemyslí a pacienti prídu neskoro s ťažkými postihnutiami pľúc alebo iných orgánov, môžu aj zomrieť. Postihnutie nervového systému nie je časté, ale o to zložitejšia je tak diagnostika, ako aj liečba. Choroba patrí podobne ako chrípka medzi kvapôčkové nákazy. Je liečiteľná, aj keď narastá...

Neurologické prejavy vybraných opomínaných tropických ochorení

Neurological manifestations in selected neglected tropical diseases

prof. MUDr. Egon Kurča, PhD.

Neurol. praxi. 2019;20(2):98-101 | DOI: 10.36290/neu.2019.020  

Práca uvádza prehľad a stručnú epidemiologicko-klinicko-terapeutickú charakteristiku vybraných opomínaných tropických ochorení,ktoré sa preukázateľne môžu manifestovať neurologickými príznakmi a syndrómami. V podmienkach Českej a Slovenskejrepubliky ide väčšinovo o exotické diagnózy a málo známe až neznáme etiologické agens. Uvedené informácie prinášajú praktickýmneurológom základnú orientáciu v problematike, ktorá sa v dnešnej dobe charakterizovanej širokoplošným celosvetovýmpracovným aj poznávacím cestovaním ako aj stúpajúcou migráciou obyvateľstva stáva pomerne aktuálnou.

Neurologické komplikace malárie

Neurological complications in malaria

MUDr. RNDr. František Stejskal, Ph.D.

Neurol. praxi. 2019;20(2):102-106 | DOI: 10.36290/neu.2019.023  

Malárie se vyskytuje ve většině tropických a subtropických oblastí s největším rizikem v subsaharské Africe. Infekce P. falciparum představuje u neimunních cestovatelů bez léčby smrtelnou infekci. Tato skutečnost je často opomíjena a přibývá turistů i českých pracovníků, kteří vyjíždí do vysoce rizikových oblastí bez řádné antimalarické profylaxe a bez dostatečných informací o závažnosti, klinických projevech, diagnostice a léčbě malárie. Infekce P. falciparum se může projevit i déle než jeden měsíc po návratu z rizikové oblasti, relapsy P. vivax a P. ovale i za řadu měsíců a let. Při horečnatém onemocnění během pobytu nebo po návratu z malarické oblasti...

Neurologické poruchy cestovatelů
Díl. 1. Neurologické poruchy způsobené jedovatými živočichy

Neurological disorders in travellers

prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc., doc. MUDr. Kateřina Menšíková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2019;20(2):107-114 | DOI: 10.36290/neu.2019.016  

Cestování do vzdálených zemí s sebou přináší četná rizika, včetně zdravotních. Kromě infekčních nemocí, alimentárních nákaza úrazů jsou jedním z hlavních zdravotních rizik komplikace, vzniklé na základě „konfliktního kontaktu“ s jedovatých živočichemči jedovatými rostlinami. V první části našeho přehledu se zabýváme neurologickými komplikacemi stavů, které vzniknou přikontaktu s jedem některého z jedovatých živočichů.

Chronická migréna

Chronic migraine

MUDr. Tomáš Nežádal, Ph.D.

Neurol. praxi. 2019;20(2):115-120 | DOI: 10.36290/neu.2019.013  

Chronická migréna je velmi častým neurologickým onemocněním, již prevalence v populaci a zdravotní omezení řadí na třetímísto za cerebrovaskulární příhody a těsně za demence. Podle nejnovější Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy (ICHD-3) je zařazenajako samostatný podtyp migrény a je definována nejméně 15 dny s bolestí hlavy v měsíci, z nichž v 8 a více má charaktermigrény. Onemocnění je často farmakorezistentní a provázené terapeutickým nihilizmem. V současné době však může správnádiagnostika vést k novým možnostem terapie, jako jsou CGRP protilátky nebo neurostimulační metody.

Současný pohled na diagnostiku a léčbu pacientů s pineální cystou

A current perspective on diagnosing and treating patients with a pineal cyst

MUDr. Martin Májovský, Ph.D., doc. MUDr. David Netuka, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc.

Neurol. praxi. 2019;20(2):121-126 | DOI: 10.36290/neu.2019.099  

Pineální cysty jsou benigní afekce šišinky, jejichž prevalence v populaci dosahuje až 1 %. Pineální cysta bývá nejčastěji diagnostikovánana magnetické rezonanci jako sférický cystický útvar dorzálně od třetí komory nad mezencefalem. Klinický přístup k pacientůms pineální cystou je velmi kontroverzní, zejména pokud přichází s nespecifickými potížemi. U všech pacientů považujeme za důležitéujištění o benigní povaze pineálních cyst a o příznivé prognóze. Léčebnou modalitou je na prvním místě observace, dále paksymptomatická terapie. U malé části nemocných lze zvažovat chirurgickou léčbu, ovšem indikační kritéria nejsou jasně definována.

Riziko vzniku nádorů při moderní léčbě roztroušené sklerózy – přehled literatury

The risk of developing malignant tumors in the modern treatment of multiple sclerosis: a review of the literature

MUDr. Dagmar Brančíková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2019;20(2):127-130 | DOI: 10.36290/neu.2019.100  

Léčba roztroušené sklerózy léky nové generace je léčbou dlouhodobou, a tím vzniká i riziko vzniku tak závažných pozdních nežádoucích účinků, jako je vznik sekundárních (léčbou indukovaných) zhoubných nádorů. Zvýšené riziko vzniku malignit při imunosupresivní léčbě bylo prokázánu u pacientů léčených cytostatiky jako mitoxantron, methotrexát a cyklofosfamid, u imunosupresiv jako azathioprin, u modernější léčby však tento předpoklad nebyl zatím potvrzen. Uvádíme přehled známých dat o kladribinu, alemtuzumabu a teriflunomidu, kde nejsou zatím důkazy, které by jednoznačně podezření na tento nežádoucí účinek potvrdily nebo vyvrátily. Trvá proto nutnost pečlivých...

Možnosti ovlivnění syndromu „foot drop“ u pacientů s roztroušenou sklerózou: srovnání vlivu funkční elektrické stimulace a peroneální ortézy – výsledky pilotní studie

Possibilities to influence foot drop syndrome in people with multiple sclerosis: comparison of effect of the functional electro stimulation and ankle-foot orthosis

Mgr. Klára Novotná, Mgr. Romana Konvalinková, MUDr. Jana Lízrová Preningerová,, prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc.

Neurol. praxi. 2019;20(2):138-144 | DOI: 10.36290/neu.2019.102  

Cílem této pilotní práce je srovnání vlivu funkční elektrické stimulace (FES) nervus peroneus communis (nervus fibularis communis) a individuálně zhotovené peroneální ortézy na chůzi u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS). Soubor byl tvořen 15 pacienty s RS, u kterých byla přítomna porucha chůze dominantně způsobená nedostatečnou dorzální flexí v hlezenním kloubu ve švihové fázi kroku (syndrom foot drop). U všech probandů byly hodnoceny funkční testy chůze, kvantitativní časoprostorové parametry chůze a subjektivně vnímaný efekt pomůcky na chůzi. Oba typy pomůcek prokázaly pozitivní ovlivnění subjektivních i objektivních parametrů chůze, je však...

Teriflunomid u léčby klinicky izolovaného syndromu

Teriflunomide in treating clinically isolated syndrome

MUDr. Radek Ampapa

Neurol. praxi. 2019;20(2):131-135 | DOI: 10.36290/neu.2019.101  

Teriflunomid je jediný perorální lék, kterým je možné zahájit léčbu pacientů již po první demyelinizační příhodě. Klinické hodnocení TOPIC bylo zaměřeno právě na nemocné s klinicky izolovaným syndromem. Primárním cílem studie byla doba do vzniku druhého relapsu, který zároveň znamenal konverzi onemocnění do definitivní roztroušené sklerózy. U skupiny léčených teriflunomidem v dávce 14 mg denně bylo dosaženo v porovnání s placebem snížení rizika dalšího relapsu o 42,6 %. Připojená kazuistika dokumentuje naše zkušenosti s léčbou teriflunomidem u pacientky s klinicky izolovaným syndromem. Pacientka neprodělala po dobu tří let léčby další relaps, nedošlo...

Může být lehké kraniocerebrální poranění příčinou migrény?

MUDr. Filip Růžička, Ph.D., MUDr. Andrea Bártková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2019;20(2):145-148  

Mechanismy účinku antiepileptik a jejich význam v klinické praxi

prof. MUDr. Petr Marusič, Ph.D., MUDr. Jana Zárubová

Neurol. praxi. 2019;20(2):150-152  

Neuro-dermatologické syndrómy

Neurodermatological syndromes

prof. MUDr. Peter Kukumberg, PhD., MUDr. Tomáš Dianiška, MPH

Neurol. praxi. 2019;20(2):153-155  

Rôznorodý „kožný“ kryt živočíšnych tvorov tvorí navonok nielen chrániacu bariéru. Je súčasťou Krebsovho cyklu, t. j. fungovaniaľudského metabolizmu s akcentom na nervový systém. Koža všetky poruchy, často patogeneticko-etiologicky (viac empiricky),odhaľuje špecifickými či nešpecifickými zmenami vrátane samostatných ochorení kože. Rozoberajú sa mnohoraké chorobnéstavy (častý príklad – diabetes mellitus) telesných systémov až po pribúdajúce traumatické poškodenia. Venuje sa pozornosťtoxickým léziám, zvyšujúcej sa alergizácii (medikácia – interakcie). Globálne sa podáva reálny náčrt diagnostiky, liečby, prevencie.

Právní poradna

JUDr. Šárka Špeciánová

Neurol. praxi. 2019;20(2):149  

Jubileum Ireny Rektorové

Josef Bednařík

Neurol. praxi. 2019;20(2):156-157  

doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D., padesátiletý

Ivan Rektor

Neurol. praxi. 2019;20(2):158