Vysoká mortalita a morbidita činí cévní mozkové příhody (CMP) jedny z nejzávažnějších onemocnění vůbec. Tradičně byly vnímány jako velmi špatně léčitelné, protože neexistovala žádná možnost významného ovlivnění průběhu onemocnění. Tato skutečnost se radikálně změnila. Toto jsou ústřední body nejvýznamnějších změn seřazených chronologicky:

Hlavním cílem trombolytické te­rapie (TL) je dosáhnout rekanalizace mozkové tepny uzavřené trombem nebo embolem. Standardní terapií akutního mozkového infarktu se stala intravenózní trombolýza v časovém okně do tří hodin. Zaváděny jsou nové postupy, jejichž cílem je zvýšit procento rekanalizací a prodloužit terapeutické okno. Přehled těchto metod a dosavadní výsledky proběhlých studií jsou náplní tohoto textu.

Významný rozvoj medicínské techniky, především v oblasti zobrazovacích metod, umožňuje v současné době zkvalitnění terapie cévních mozkových příhod. Intracerebrální krvácení je emergentní stav, který bezpodmínečně vyžaduje co nejrychlejší hospitalizaci nemocného na jednotce neurointenzívní péče, provedení urgentní diagnostiky a okamžité zahájení adekvátní terapie podle individuálního plánu. Pokrok v terapii spočívá především v poskytnutí komplexní intenzívní péče, v rasantnějším snižování vysokého krevního tlaku v akutní fázi onemocnění a hlavně v přímém zásahu do hemokoagulačních mechanismů, kde velmi slibnou možností zamezení progrese hematomu představuje léčba rekombinantním aktivovaným VII plazmatickým faktorem (rFVIIa). Léčba antiedémová i chirurgické intervence zatím nesplňují očekávání na ně kladená.

Cílem léčby chronické bolesti opiody je zmírnění bolesti se zlepšením funkčního stavu a zlepšení celkové kvality života pacientů. O úspěšné analgetické léčbě lze hovořit pouze tehdy, pokud úleva od chronické bolesti jednoznačně převyšuje závažnost nežádoucích vedlejších účinků, jejichž nezvládnutí se mnohdy stává bariérou této léčby. Vedlejší nežádoucí účinky opioidů nejsou důvodem k přerušení léčby, ale k řešení těchto reakcí. Velice důležitá je pak prevence vzniku těchto nežádoucích vedlejších účinků léčby (prevence zvracení, obstipace, sedace, delirantních stavů či dechového útlumu).

Objem amygdaly a neuropsychiatrické příznaky u Alzheimerovy choroby: MRI volumometrická analýza Amygdalar volume and psychiatric symptoms in Alzheimer´s disease: an MRI analysis Horinek D, Petrovicky P, Hort J, Krasensky J, Brabec J, Bojar M, Vaneckova M, Seidl Z. Testovali jsme hypotézu, že pokles objemu amygdaly odpovídá za behaviorální a psychotické příznaky u Alzheimerovy choroby (ACH)...

V červnu 2006 se konalo opět ve Zlíně v Academia centru Univerzity T. Bati neurovaskulární sympozium, které se s ročními přestávkami (alternace se slovenskou stranou) pořádá ve Zlíně od r. 1996.

Za posledních 15 let bylo v epileptologii do klinické praxe zavedeno mnoho „nových antiepileptik“. Některé z těchto léků se používají pouze ve velmi omezených indikacích, zejména z důvodů nežádoucích účinků (felbamát a vigabatrin). V současné době je v České republice registrováno 6 „nových antiepileptik“, která v epileptologii nalezla širšího využití. Jedná se o lamotrigin, gabapentin, topiramát, tiagabin, levetiracetam a pregabalin. Některé z těchto nových antiepileptik jsou již registrována v České republice i pro další „neepileptologické“ a dokonce „neneurologické“ indikace, jako například lamotrigin v léčbě bipolární poruchy, topiramát v prevenci migrény, gabapentin a pregabalin v léčbě neuropatické bolesti. Článek podává přehled o indikacích zmíněných antiepileptik v epileptologii.

S postižením srdce a dysrytmií se setkáváme u řady neurologických chorob. V rámci  ischemického iktu jde o vztah kauzální, kdy právě arytmie vyvolá cerebrovaskulární konflikt. Na druhé straně mohou být arytmie vyvolány postižením srdce vzniklým na základě stávajícího neurologického onemocnění nebo s neurologickou lézí souvisejících humorálních změn. Kardiální patologie a arytmie nezřídka zvyšuje morbiditu a mortalitu základní neurologické choroby. Přehled nejčastějších nozologických jednotek, ať již vyvolaných či asociovaných s postižením srdce, přináší následující text s důrazem na klinický obraz kardiální patologie.

Hemoblastóza je maligní onemocnění hematopoetických kmenových buněk. Neurologické komplikace hemoblastóz jsou způsobeny infiltrací nádorovými buňkami nejčastěji v oblasti leptomeningeální a epidurální, infekčními komlikacemi při oslabení imunity v rámci základního onemocnění a nebo jeho léčby, trombofilními stavy nebo sklonem k hemoragiím. Dalším typem komplikací jsou paraneoplastické projevy a neurologické komplikacemi onkologické terapie hemoblastóz.

Systémová nádorová onemocnění nezřídka způsobují postižení nervového systému. Někdy mohou být právě neurologické příznaky první manifestací nádoru či prvním projevem jeho rekurence. Z těchto důvodů je pečlivý rozbor a časná diagnostika neurologických projevů těchto onemocnění rozhodující pro další léčbu a prognózu pacienta.

V práci je prezentována nová metoda grafického zpracování EEG záznamu vhodná pro sledování časového průběhu přítomnosti jednotlivých spektrálních pásem EEG signálu a jejich vzájemných poměrů. Jádrem metody je algoritmus úpravy vykreslovaných časových řad, který sestává z postupu pro odstranění krátkodobých artefaktů z původní časové řady přítomnosti spektrálních pásem a z následného vyhlazení takto upravené časové řady metodou klouzavých průměrů. K použití metody postačuje záznam z jediného EEG kanálu a lze ji použít nejen pro následnou analýzu EEG signálu, ale i v reálném čase. Z těchto důvodů se popisovaná metoda může stát velmi dobrým nástrojem k monitoraci změn vědomí pacienta zejména na anesteticko-resuscitačních jednotkách a v operačních sálech při operacích v celkové narkóze.

Použití silných opioidů k léčbě chronické nenádorové bolesti je v české medicíně stále poměrně netradiční a mnohdy bohužel i nestandardní metodou, často opomíjenou a opředenou mnoha mýty a polopravdami. Cílem článku je přiblížení těchto analgetik široké neurologické veřejnosti. V první části se autoři pokusí objasnit některé mýty a pověry týkající se léčby opioidy, ve druhé části se stručně zmíníme o klinickém sledování FEN-PAIN-I, jehož cílem bylo ověřit účinnost a bezpečnost podání TTS fentanylu v přípravku Durogesic pacientům s chronickou nenádorovou bolestí. Nakonec uvádíme kazuistiku reálného pacienta naší ambulance.

V přehledném článku jsou charakterizovány možné vztahy epilepsie, fyziologického spánku a poruch spánku z pohledu klinického, i některých elektrofyziologických projevů. Ovlivnění epilepsie a spánku je možné z řady pohledů, vliv spánku na epilepsii a epilepsie na spánek, vliv spánku na elektroencefalografické projevy epilepsie v interiktálním a iktálním období, vztah některých epileptických záchvatů a některých parasomnií. V následujícím textu jsou uvedeny některé z těchto vztahů, na které je dobré v každodenní práci s pacienty s epilepsií pamatovat.

Lidské tělo, především pak jeho řídící orgán - mozek, nás snad stále více fascinuje svou složitostí. Čím více lidský mozek poznáváme, tím víc chápeme, že mozek je umělým způsobem nesestrojitelná jedinečnost. Jsme jen schopni identifikovat různé děje, jež se odehrávají v mozku, ale i svalu apod., avšak identifikujeme je pouze nepřímo díky tomu, že činnost je provázena bioelektrickou aktivitou. Naučili jsme se podle druhu a charakteru této aktivity celkem správně odhadnout, jaké děje se ve sledované tkáni odehrávají. Uvědomujeme si však, že nám je takto předložena jen jakási nová realita, pro niž jsme sice vytvořili kompletní jazyk, ale přesto to nic nemění na věci, že celý tento jazyk vznikl na základě jakéhosi komplexního artefaktu při snímání biosignálu z daného elektrického pole, tedy lidského těla. Vytvoření takového artefaktu je záležitostí nesmírně složitou, neboť se při ní člověk snaží využít všech svých nově nabytých schopností a vědomostí.

Poranění krční páteře patří mezi nejzávažnější úrazy vůbec. Spektrum klinických projevů je široké, od bezvýznamné bolesti krční páteře až po kvadruplegii nebo úmrtí. Následky jsou závažné nejen pro nemocného, ale i pro rodinu, pojišťovnu, stát. Málokterý úraz nebo onemocnění působí tak rychlou a kompletní devastaci organizmu jako kvadruplegie. Pro správné pochopení diagnostického a terapeutického postupu je nutné se seznámit se základy biomechaniky páteře. Otázka stability páteře je jedním z nejdiskutovanějších problémů spondylochirurgie. Existuje několik názorů a každý autor definuje, resp. chápe stabilitu a nestabilitu páteře poněkud odlišně. Vymezení pojmu stability páteře je velmi obtížné a žádná z definic neřeší tento problém vyčerpávajícím způsobem. Pro zhodnocení poranění střední krční páteře a cervikotorakálního přechodu lze vzhledem k anatomické obdobnosti využít klasifikace používané pro poranění torakolumbální páteře. Bez kvalitního rtg vyšetření není možné správné stanovení diagnózy, tedy ani správné zařazení do klasifikace a následné adekvátní léčení. Rtg vyšetření je tedy, když pomineme anamnézu a klinické vyšetření, základním stavebním kamenem vyšetřovacího algoritmu, na němž závisí další postoj k poranění. Obdobně jako v oblasti torakolumbální páteře konzervativní léčbu volíme pro pacienty s poraněním bez neurologické léze a bez instability. Ke každému pacientovi přistupujeme z hlediska indikace individuálně. Indikace k operační terapii dělíme na absolutní a relativní. Absolutní indikací k operaci je pro nás jakékoliv neurologické postižení a otevřené poranění. Za relativní indikaci považujeme ligamentózní instabilitu, kyfózu nad 20 stupňů, stenózu kanálu páteřního nad 50 %, snížení přední hrany těla obratle nad 50 % a mnohočetné kompresivní zlomeniny.