Vážené kolegyně, kolegové,
- I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny Brno
Jižní Morava – kolébka technologického rozvoje? Prostor, který udává tón inovacím na světové úrovni? Myslíte, že přeháním? Nebo sci-fi? Nikoliv, popisuji fakta, byť stará 25 tisíc let. Pod Pálavou, tam kde dnes stojí Dolní Věstonice a Pavlov, vymodeloval tehdy kdosi sošku oblé dámy. Říkáme ji Venuše. Ideál dobře vyvinuté ženy nebyl moravským unikátem. Podobně vyhlíží Wilendorfská Venuše, nalezena v nedalekém rakouském údolí Wachau na Dunaji. Je vyřezána, přibližně ve stejné době, z vápence. Věstonická Venuše je vypálená z hlíny. To pravěcí lovci a sběrači zpod Pálavy učinili objev, jehož význam si dnes neumíme ani představit. Vynález keramiky zcela změnil představu světa, jako teorie relativity. Lidé zjistili, že mohou vytvářet nový materiál, ne pouze opracovávat ten, který nacházeli v přírodě. Ne tedy výroba z kamene, kostí, dřeva, ale z hmoty, kterou stvořil člověk. Příprava keramiky se v mnohém podobá přípravě chleba – hlína i těsto se míchají, hnětou, pak v žáru vypalují či pečou. Náš konvenční pohled na kauzalitu dějin a lidského chování napovídá, že se člověk poté, co se nasytil, mohl se věnovat tomu, co je „navíc“, abstraktnímu myšlení, náboženství, magii, či dokonce kráse… ať už oblé tvary Venuše znamenaly jedno či druhé, nebo to všechno dohromady. Omyl. Věstonická Venuše povstala z popele o deset tisíc let dříve, než byl z obilí upečen první chleba. Vypálena byla o osm tisíc let dříve než první nádoba. Člověk objevil keramiku, aby mohl stvořit sochu, aby sloužila jeho emocím, intelektu, estetickému cítění. Neboť nejen chlebem živ je člověk…
Zveřejněno: 1. listopad 2008 Zobrazit citaci
