Neurol. praxi. 2008;9(4)
Neurol. praxi. 2008;9(4):203
Jižní Morava – kolébka technologického rozvoje? Prostor, který udává tón inovacím na světové úrovni? Myslíte, že přeháním? Nebo sci-fi? Nikoliv, popisuji fakta, byť stará 25 tisíc let. Pod Pálavou, tam kde dnes stojí Dolní Věstonice a Pavlov, vymodeloval tehdy kdosi sošku oblé dámy. Říkáme ji Venuše. Ideál dobře vyvinuté ženy nebyl moravským unikátem. Podobně vyhlíží Wilendorfská Venuše, nalezena v nedalekém rakouském údolí Wachau na Dunaji. Je vyřezána, přibližně ve stejné době, z vápence. Věstonická Venuše je vypálená z hlíny. To pravěcí lovci a sběrači zpod Pálavy učinili objev, jehož význam si dnes neumíme ani představit. Vynález keramiky...
Neurol. praxi. 2008;9(4):208
Roztroušená skleróza (RS) pozvolna vydává svá tajemství, což má pro lékaře výhodu, že začínají více rozumět tomu, co diagnosticky hledají a terapeuticky používají, a pro pacienty ten přínos, že léčba může být podávána více smysluplně a cíleně.
Neurol. praxi. 2008;9(4):210-214
Vývoj diagnostiky RS s poznáváním imunopatogenních mechanizmů RS ve druhé polovině 20. století formuloval diagnostická kritéria určená pro klinickou praxi a klinický výzkum. V současné době představují základ pro diagnostiku RS v klinické praxi McDonald/Polmanova kritéria publikovaná v roce 2005. Diagnostika RS by měla být jednotná a dostupná pro každého nemocného, u něhož je podezření na demyelinizační onemocnění CNS. Mezi základní požadavky na časnou a rychlou diagnostiku RS řadíme precizní aplikaci aktuální verze diagnostických kritérií, precizní diferenciální diagnostiku vylučující terapeuticky kauzálně řešitelné choroby, jiná zánětlivá a autoimunitní...
Neurol. praxi. 2008;9(4):215-217
RS je chronické autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému, které bez léčby u většiny pacientů vede během 10–20 let k závažné invaliditě. Díky zásadnímu pokroku v diagnostických metodách jsme dnes schopni již zcela na počátku, ve fázi prvního klinicky izolovaného syndromu, vytipovat pacienty ve vysokém riziku vývoje klinicky definitivní RS. U těchto pacientů by měla být zahájena včasná protizánětlivá léčba, která může zásadně změnit nepříznivý průběh onemocnění. Nedílnou spoučástí musí být následný, pečlivý monitoring a u pacientů, kteří neodpovídají na vstupní terapii, je indikováno zesílení či změna protizánětlivé léčby.
Neurol. praxi. 2008;9(4):218-222
Roztroušená skleróza představuje chronické autoimunitní demyelinizační onemocnění centrálního nervového systému a nejčastější příčinu invalidity mladých osob. Onemocnění začíná u 85 % pacientů relaps-remitentním stadiem, kdy se ataky neurologických příznaků střídají s remisí. V této fázi RS se patogeneticky uplatňuje především zánětlivá aktivita imunitního systému a léčebně lze zasáhnout širokou škálou postupů k prevenci trvalého neurologického postižení. V přirozeném průběhu choroby zánět postupně vede k ireverzibilnímu poškození nervových vláken, patogeneticky převažuje neurodegenerace nad zánětem a klinicky narůstá neurologický deficit. V této...
Neurol. praxi. 2008;9(4):223-225
Pro progresivní stadium RS je typické zhoršování neurologického deficitu a malá nebo žádná odpověď na léčbu. Zánět je kompartmentalizován za hematoencefalickou bariéru v CNS a je obtížně ovlivnitelný dostupnou terapií. Převažují neurodegenerativní změny. Rychlost a tíže progrese je individuální, a i přes závažnou prognózu tohoto stadia je třeba využít dostupné léčebné postupy, k nimž patří imunomodulační a imunosupresivní léčba, cytostatické režimy a pulzní podávání metylprednisolonu. Nedílnou součástí léčby v tomto stadiu RS je také symptomatická terapie.
Neurol. praxi. 2008;9(4):226-231
Práce shrnuje možnosti terapeutického ovlivnění jednotlivých symptomů RS. V poslední době bylo provedeno mnoho klinických studií, které umožňují lepší orientaci v možnostech farmakologických i jiných druhů terapeutických postupů, k ovlivnění nejvíce obtěžujících symptomů RS. Jde zejména o léčbu spasticity, únavy a bolesti. Velmi dobře je propracováno komplexní řešení sfinkterových a sexuálních potíží, které upravujeme ve spolupráci s urologem. Stejně tak lze dobře ovlivnit depresi, méně již poruchy kognice, nejlépe ve spolupráci s psychologem.
Neurol. praxi. 2008;9(4):232-235
Rehabilitace u roztroušené sklerózy neslouží zdaleka jen k ovlivnění fyzických schopností, ale je třeba si uvědomit, že by měla postihnout i všechny ostatní složky života pacienta. K jejímu správnému chodu je nutná dobrá koordinace všech členů multidisciplinárního týmu. V našem příspěvku jsme se věnovali především významu aerobní pohybové aktivity a fyzioterapeutickým metodám a postupům využívaných při léčbě pacientů s RS.
Neurol. praxi. 2008;9(4):236-239
Cerebellum je tradične považované za kľúčový orgán na riadenie svalového napätia, držanie tela, rovnováhy v stoji a pri chôdzi a pohybovú koordináciu jednotlivých telesných segmentov. Avšak klinické a výskumné štúdie od začiatku 90. rokov ukazujú, že cerebellum má významnú úlohu v nonmotorických a kognitívnych funkciách. Tieto hypotézy sa prehĺbili zavedením funkčných zobrazovacích metód, ako je fMRI. Cieľom nášho článku je poskytnúť prehľad literatúry zameranej na zapojenie cerebella v kognitívnych funkciách za použitia fMRI. Táto metóda umožňuje na základe zmien lokálnej perfúzie a spotreby kyslíka, tzv. BOLD efektu, detekovať tie časti mozgovej...
Neurol. praxi. 2008;9(4):240-244
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění s charakteristickými neuropatologickými změnami. Klinicky se projevuje syndromem demence, je to nejčastější příčina demencí vůbec. Má svou specifickou neuropatologii – dochází ke tvorbě a ukládání patologického proteinu beta-amyloidu, k degeneraci neuronálního tau-proteinu a k celé řadě dalších neurodegenerativních projevů, končících snížením tvorby synaptických spojů a apoptózou – zánikem neuronů. To vše pak vede ke klinickému obrazu syndromu demence. Alzheimerovu chorobu zatím nedovedeme léčit kauzálně. Ovlivněním některých patogenetických článků dosahujeme alespoň prodloužení lehkých...
Neurol. praxi. 2008;9(4):245-251
Léčba DN by měla být vždy komplexní. Lze ji rozdělit na všeobecná a specifická opatření. Hlavní důraz spočívá na zajištění co nejdokonalejší kompenzace diabetu. Specifické postupy zahrnují léčbu symptomatickou, paliativní a podpůrnou a směřují především k odstranění subjektivních obtíží. Léčba, vycházející ze znalostí etiopatogenezy DN, nenalezla dosud výraznějšího uplatnění.
Neurol. praxi. 2008;9(4):252-257
V současné době je obecně kojení u žen, které užívají antiepileptika, doporučováno. A to bez ohledu na to, která antiepileptika žena užívá. Dítě je antiepileptikům vystaveno po celou dobu těhotenství transplacentárním přestupem, a to ve vyšších koncentracích. Kojení má jednoznačně větší pozitivní význam než rizika spojená s další expozicí antiepileptikům. Za potenciálně nebezpečné se považuje podávání etosuximidu, fenobarbitalu a primidonu, proto je zde potřebná pečlivá klinická kontrola kojeného dítěte spojená se stanovením hladin těchto antiepileptik v séru matky, dítěte a v mléce. Vyšší plazmatické hladiny u kojených dětí byly popsány také u lamotriginu,...
Neurol. praxi. 2008;9(4):258-260
S nárůstem počtu implantovaných systémů hluboké mozkové stimulace se objevují i sdělení, popisující komplikace s těmito systémy spojené. Z neurochirurgického hlediska zasluhují pozornost intrakraniální hemoragie, komplikace infekční a mechanické narušení systému. Sdělení popisuje dvě kazuistiky řešení lokálních komplikací systému DBS, jehož cílem je zachování integrity systému DBS. Vzhledem k nutnosti prolongovaných hospitalizací a nárůstu nákladů spojených s komplikacemi implantovaných systémů zdůrazňujeme nutnost celoživotního sledování u nemocných s implantáty, u nichž se očekává celoživotní funkčnost.
Neurol. praxi. 2008;9(4):268
Práce neurofyziologa na sále se odlišuje od té v laboratoři. Zásadní rozdíl je v komunikaci a ve způsobu sdělování informací chirurgovi (neuro-, spondylo-, cévnímu-). Neurofyziolog se obvykle přizpůsobuje požadavkům operatéra. Charakter sdělení je odstupňován do tří úrovní: informativní – konstatující aktuální stav věci, varující – vyzývající k opatrnosti nebo změně techniky a alarmující – nutící k zásadním a okamžitým krokům. Alarm je vyhlášen obvykle v nejsložitější fázi operace, která vyžaduje maximální neurochirurgovo soustředění. Správný, stručný a jasný výrok ve správnou chvíli je pro chirurga vysoce cennou pomocí, a tedy hlavní...
Neurol. praxi. 2008;9(4):261-266
1. Veřejné povědomí a vzdělávání • Jsou doporučeny edukační programy ke zvýšení povědomí o iktu u obyvatelstva (třída II, úroveň B). • Jsou doporučeny edukační programy ke zvýšení povědomí o iktu u zdravotníků (paramediků / lékařů akutní medicíny) (třída II, úroveň B).
Neurol. praxi. 2008;9(4):267
Brno – Ve dnech 5.–6. června 2008 se konalo v brněnském hotelu Continental již V. sympozium praktické neurologie. Dvoudenní akci zahájil tradičně ve čtvrtek odpoledne prezident akce prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Neurol. praxi. 2008;9(4):270
Pokud se zabýváme otázkou léčby posttraumatické epilepsie, je nutno začít od její diagnózy. Posttraumatická epilepsie v širokém slova smyslu zahrnuje dvě patofyziologicky a prognosticky odlišné situace: