SUPLEMENTUM C: Dlouhodobá léčba spasticity dolních a horních končetin botulotoxinem A u dětí s dětskou mozkovou obrnou: retrospektivní studie

MUDr. Eduard Minks, doc. MUDr. Martin Bareš, Ph.D., MUDr. Ivica Husárová, MUDr. Kateřina Ferencová

Neurol. praxi. 2008;9(4)  

Vážené kolegyně, kolegové,

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2008;9(4):203  

Jižní Morava – kolébka technologického rozvoje? Prostor, který udává tón inovacím na světové úrovni? Myslíte, že přeháním? Nebo sci-fi? Nikoliv, popisuji fakta, byť stará 25 tisíc let. Pod Pálavou, tam kde dnes stojí Dolní Věstonice a Pavlov, vymodeloval tehdy kdosi sošku oblé dámy. Říkáme ji Venuše. Ideál dobře vyvinuté ženy nebyl moravským unikátem. Podobně vyhlíží Wilendorfská Venuše, nalezena v nedalekém rakouském údolí Wachau na Dunaji. Je vyřezána, přibližně ve stejné době, z vápence. Věstonická Venuše je vypálená z hlíny. To pravěcí lovci a sběrači zpod Pálavy učinili objev, jehož význam si dnes neumíme ani představit. Vynález keramiky...

Roztroušená skleróza

doc. MUDr. Eva Havrdová, CSc.

Neurol. praxi. 2008;9(4):208  

Roztroušená skleróza (RS) pozvolna vydává svá tajemství, což má pro lékaře výhodu, že začínají více rozumět tomu, co diagnosticky hledají a terapeu­ticky používají, a pro pacienty ten přínos, že léčba může být podávána více smysluplně a cíleně.

Cesta ke spolehlivé diagnostice roztroušené sklerózy

MUDr. Radomír Taláb, CSc.

Neurol. praxi. 2008;9(4):210-214  

Vývoj diagnostiky RS s poznáváním imunopatogenních mechanizmů RS ve druhé polovině 20. století formuloval diagnostická kritéria určená pro klinickou praxi a klinický výzkum. V současné době představují základ pro diagnostiku RS v klinické praxi McDonald/Polmanova kritéria publikovaná v roce 2005. Diagnostika RS by měla být jednotná a dostupná pro každého nemocného, u něhož je podezření na demyelinizační onemocnění CNS. Mezi základní požadavky na časnou a rychlou diagnostiku RS řadíme precizní aplikaci aktuální verze diagnostických kritérií, precizní diferenciální diagnostiku vylučující terapeuticky kauzálně řešitelné choroby, jiná zánětlivá a autoimunitní...

Klinicky izolovaný syndrom a prognostické markery u roztroušené sklerózy. Proč léčit včas?

MUDr. Dana Horáková

Neurol. praxi. 2008;9(4):215-217  

RS je chronické autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému, které bez léčby u většiny pacientů vede během 10–20 let k závažné invaliditě. Díky zásadnímu pokroku v diagnostických metodách jsme dnes schopni již zcela na počátku, ve fázi prvního klinicky izolovaného syndromu, vytipovat pacienty ve vysokém riziku vývoje klinicky definitivní RS. U těchto pacientů by měla být zahájena včasná protizánětlivá léčba, která může zásadně změnit nepříznivý průběh onemocnění. Nedílnou spoučástí musí být následný, pečlivý monitoring a u pacientů, kteří neodpovídají na vstupní terapii, je indikováno zesílení či změna protizánětlivé léčby.

LÉČBA RELAPS-REMITENTNÍ ROZTROUŠENÉ SKLERÓZY MOZKOMÍŠNÍ

MUDr. Eva Krasulová, doc. MUDr. Eva Havrdová, CSc.

Neurol. praxi. 2008;9(4):218-222  

Roztroušená skleróza představuje chronické autoimunitní demyelinizační onemocnění centrálního nervového systému a nejčastější příčinu invalidity mladých osob. Onemocnění začíná u 85 % pacientů relaps-remitentním stadiem, kdy se ataky neurologických příznaků střídají s remisí. V této fázi RS se patogeneticky uplatňuje především zánětlivá aktivita imunitního systému a léčebně lze zasáhnout širokou škálou postupů k prevenci trvalého neurologického postižení. V přirozeném průběhu choroby zánět postupně vede k ireverzibilnímu poškození nervových vláken, patogeneticky převažuje neurodegenerace nad zánětem a klinicky narůstá neurologický deficit. V této...

Léčba progresivní roztroušené sklerózy

MUDr. Ivana Kovářová

Neurol. praxi. 2008;9(4):223-225  

Pro progresivní stadium RS je typické zhoršování neurologického deficitu a malá nebo žádná odpověď na léčbu. Zánět je kompartmentalizován za hematoencefalickou bariéru v CNS a je obtížně ovlivnitelný dostupnou terapií. Převažují neurodegenerativní změny. Rychlost a tíže progrese je individuální, a i přes závažnou prognózu tohoto stadia je třeba využít dostupné léčebné postupy, k nimž patří imunomodulační a imunosupresivní léčba, cytostatické režimy a pulzní podávání metylprednisolonu. Nedílnou součástí léčby v tomto stadiu RS je také symptomatická terapie.

Symptomatická léčba roztroušené sklerózy

MUDr. Marta Vachová, Mgr. Jana Dušánková, MUDr. Libor Zámečník

Neurol. praxi. 2008;9(4):226-231  

Práce shrnuje možnosti terapeutického ovlivnění jednotlivých symptomů RS. V poslední době bylo provedeno mnoho klinických studií, které umožňují lepší orientaci v možnostech farmakologických i jiných druhů terapeutických postupů, k ovlivnění nejvíce obtěžujících symptomů RS. Jde zejména o léčbu spasticity, únavy a bolesti. Velmi dobře je propracováno komplexní řešení sfinkterových a sexuálních potíží, které upravujeme ve spolupráci s urologem. Stejně tak lze dobře ovlivnit depresi, méně již poruchy kognice, nejlépe ve spolupráci s psychologem.

Rehabilitace u Roztroušené Sklerózy

MUDr. Martina Hoskovcová, Mgr. Kamila Honsová, Mgr. Lucie Keclíková

Neurol. praxi. 2008;9(4):232-235  

Rehabilitace u roztroušené sklerózy neslouží zdaleka jen k ovlivnění fyzických schopností, ale je třeba si uvědomit, že by měla postihnout i všechny ostatní složky života pacienta. K jejímu správnému chodu je nutná dobrá koordinace všech členů multidisciplinárního týmu. V našem příspěvku jsme se věnovali především významu aerobní pohybové aktivity a fyzioterapeutickým metodám a postupům využívaných při léčbě pacientů s RS.

Účasť cerebella na kognitívnych a nemotorických funkciách v obraze funkčnej magnetickej rezonancie

MUDr. Ivica Husárová, MUDr. Martin Bareš, Ph.D.

Neurol. praxi. 2008;9(4):236-239  

Cerebellum je tradične považované za kľúčový orgán na riadenie svalového napätia, držanie tela, rovnováhy v stoji a pri chôdzi a pohybovú koordináciu jednotlivých telesných segmentov. Avšak klinické a výskumné štúdie od začiatku 90. rokov ukazujú, že cerebellum má významnú úlohu v nonmotorických a kognitívnych funkciách. Tieto hypotézy sa prehĺbili zavedením funkčných zobrazovacích metód, ako je fMRI. Cieľom nášho článku je poskytnúť prehľad literatúry zameranej na zapojenie cerebella v kognitívnych funkciách za použitia fMRI. Táto metóda umožňuje na základe zmien lokálnej perfúzie a spotreby kyslíka, tzv. BOLD efektu, detekovať tie časti mozgovej...

Diagnostika a terapie Alzheimerovy choroby

doc. MUDr. Roman Jirák CSc

Neurol. praxi. 2008;9(4):240-244  

Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění s charakteristickými neuropatologickými změnami. Klinicky se projevuje syndromem demence, je to nejčastější příčina demencí vůbec. Má svou specifickou neuropatologii – dochází ke tvorbě a ukládání patologického proteinu beta-amyloidu, k degeneraci neuronálního tau-proteinu a k celé řadě dalších neurodegenerativních projevů, končících snížením tvorby synaptických spojů a apoptózou – zánikem neuronů. To vše pak vede ke klinickému obrazu syndromu demence. Alzheimerovu chorobu zatím nedovedeme léčit kauzálně. Ovlivněním některých patogenetických článků dosahujeme alespoň prodloužení lehkých...

Léčba diabetické polyneuropatie

MUDr. Helena Vondrová, CSc.

Neurol. praxi. 2008;9(4):245-251  

Léčba DN by měla být vždy komplexní. Lze ji rozdělit na všeobecná a specifická opatření. Hlavní důraz spočívá na zajištění co nejdokonalejší kompenzace diabetu. Specifické postupy zahrnují léčbu symptomatickou, paliativní a podpůrnou a směřují především k odstranění subjektivních obtíží. Léčba, vycházející ze znalostí etiopatogenezy DN, nenalezla dosud výraznějšího uplatnění.

Antiepileptika a kojení

MUDr. Ivana Kacířová, doc. MUDr. Milan Grundmann CSc

Neurol. praxi. 2008;9(4):252-257  

V současné době je obecně kojení u žen, které užívají antiepileptika, doporučováno. A to bez ohledu na to, která antiepileptika žena užívá. Dítě je antiepileptikům vystaveno po celou dobu těhotenství transplacentárním přestupem, a to ve vyšších koncentracích. Kojení má jednoznačně větší pozitivní význam než rizika spojená s další expozicí antiepileptikům. Za potenciálně nebezpečné se považuje podávání etosuximidu, fenobarbitalu a primidonu, proto je zde potřebná pečlivá klinická kontrola kojeného dítěte spojená se stanovením hladin těchto antiepileptik v séru matky, dítěte a v mléce. Vyšší plazmatické hladiny u kojených dětí byly popsány také u lamotriginu,...

Chirurgické komplikace systémů hluboké mozkové stimulace - příčiny a možnosti řešení

MUDr. Jan Chrastina Ph.D, prof. MUDr. Zdeněk Novák CSc, prof. MUDr. Ivan Rektor CSc, MUDr. Marek Baláž

Neurol. praxi. 2008;9(4):258-260  

S nárůstem počtu implantovaných systémů hluboké mozkové stimulace se objevují i sdělení, popisující komplikace s těmito systémy spojené. Z neurochirurgického hlediska zasluhují pozornost intrakraniální hemoragie, komplikace infekční a mechanické narušení systému. Sdělení popisuje dvě kazuistiky řešení lokálních komplikací systému DBS, jehož cílem je zachování integrity systému DBS. Vzhledem k nutnosti prolongovaných hospitalizací a nárůstu nákladů spojených s komplikacemi implantovaných systémů zdůrazňujeme nutnost celoživotního sledování u nemocných s implantáty, u nichž se očekává celoživotní funkčnost.

Poznámky ke sdělení Němec M.: Peroperační neurofyziologické monitorování míchy

MUDr. Svatopluk Ostrý Ph.D

Neurol. praxi. 2008;9(4):268  

Práce neurofyziologa na sále se odlišuje od té v laboratoři. Zásadní rozdíl je v komunikaci a ve způsobu sdělování informací chirurgovi (neuro-, spondylo-, cévnímu-). Neurofyziolog se obvykle přizpůsobuje požadavkům operatéra. Charakter sdělení je odstupňován do tří úrovní: informativní – konstatující aktuální stav věci, varující – vyzývající k opatrnosti nebo změně techniky a alarmující – nutící k zásadním a okamžitým krokům. Alarm je vyhlášen obvykle v nejsložitější fázi operace, která vyžaduje maximální neurochirurgovo soustředění. Správný, stručný a jasný výrok ve správnou chvíli je pro chirurga vysoce cennou pomocí, a tedy hlavní...

Management ischemické cévní mozkové příhody a tranzitorní ischemické ataky - doporučení European Stroke Organisation (ESO) 2008 - zestručněná česká verze

doc. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., MUDr. David Školoudík, Ph.D., MUDr. Daniel Šaňák, Ph.D.

Neurol. praxi. 2008;9(4):261-266  

1. Veřejné povědomí a vzdělávání • Jsou doporučeny edukační programy ke zvýšení povědomí o iktu u obyvatelstva (třída II, úroveň B). • Jsou doporučeny edukační programy ke zvýšení povědomí o iktu u zdravotníků (paramediků / lékařů akutní medicíny) (třída II, úroveň B).

V. sympozium praktické neurologie přitáhlo více než dvě stovky účastníků

Mgr. Eva Kultanová

Neurol. praxi. 2008;9(4):267  

Brno – Ve dnech 5.–6. června 2008 se konalo v brněnském hotelu Continental již V. sympozium praktické neurologie. Dvoudenní akci zahájil tradičně ve čtvrtek odpoledne prezident akce prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Jaká antiepileptika byste volili u poúrazové epilepsie?

MUDr. Evžen Nešpor

Neurol. praxi. 2008;9(4):270  

Pokud se zabýváme otázkou léčby posttraumatické epilepsie, je nutno začít od její diagnózy. Posttraumatická epilepsie v širokém slova smyslu zahrnuje dvě patofyziologicky a prognosticky odlišné situace: