Možnosti chirurgickej liečby spinálneho epidurálneho abscesu

Neurol. praxi. 2009;10(4):263-264

Možnosti chirurgickej liečby spinálneho epidurálneho abscesu

MUDr. Mgr. Daniel Žingor, mim. prof. MUDr. Bruno Rudinský CSc, MUDr. Miloš Lampert: Neurochirurgická klinika SZÚ, FNsP Nové Zámky

Spinálny epidurálny absces je veľmi vzácnym ochorením, ktoré v prípade neskorej diagnostiky a intervencie môže viesť k vzniku závažného

až trvalého postihnutia pacienta. V roku 2007 boli na Neurochirurgickej klinike v Nových Zámkoch riešení dvaja pacienti. Na základe

komplexného vyšetrenia – neurologického, rádiologického a laboratórneho bol zistený obraz ťažkej paraparézy až plégie dolných končatín

rozvíjajúci sa v priebehu 24–48 hodín s prítomnými febrilitami a zvýšenými hodnotami zápalových parametrov (sedimentácie, leukocytózy,

zvýšenia CRP). Vyšetrením magnetickou rezonanciou bola zistená kolekcia v epidurálnom priestore hrudnej oblasti chrbtice s kompresiou

miechy. Vzhľadom na výrazný motorický deficit sme sa urgentne rozhodli realizovať operačný zákrok s cieľom dekompresie nervových štruktúr

a evakuácie hnisavého obsahu, ktorý viedol k zmierneniu až vymiznutiu trvalého postihnutia. Napriek nízkemu výskytu je nutné v rámci

diferenciálnej diagnostiky rýchleho rozvoja neurologického deficitu myslieť na možnosť diagnózy spinálneho epidurálneho abscesu.

Klíčová slova: spinálny epidurálny absces, laminektómia, dekompresia.

Options of surgical treatment of spinal epidural abscess

Spinal epidural abscess is a very rare condition that may, in the case of delayed diagnosis and intervention, result in a serious or even

permanent disability of the patient. In 2007, two patients were managed at the Department of Neurosurgery in Nové Zámky. Based on

a comprehensive examination including neurological, radiological and laboratory studies, severe lower limb paraparesis/plegia was found

which evolved within 24–48 hours with accompanying fever and elevated inflammatory markers (sedimentation rate, leukocytosis, elevated

CRP). Magnetic resonance imaging showed a collection in the epidural space of the thoracic spine with compression of the spinal cord.

Given the significant motor deficit, an urgent surgical procedure was decided upon with the aim of decompression of the neural structures

and evacuation of pus, which resulted in reducing and/or resolving the permanent disability. Despite its low incidence, the diagnosis of

spinal epidural abscess needs to be kept in mind during the differential diagnostic process for a rapidly developing neurological deficit.

Keywords: spinal epidural abscess, laminectomy, decompression.

Zveřejněno: 1. září 2009 Zobrazit citaci

Žingor D, Rudinský B, Lampert M. Možnosti chirurgickej liečby spinálneho epidurálneho abscesu. Neurol. praxi. 2009;10(4):263-264.

Reference

Baker AS, Ojemann RG, Schwartz MN, Richardson EP. Jr. Spinal epidural abscess. N. Engl J Med 1975; 293: 463-468. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Bluman EM, Palumbo MA, Lucas PR. Spinal epidural abscess in adult. J Am Acad Orthop Surg 2004; 12: 155-163. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Soehle M, Wallenfang T. Spinal epidural abscesses: clinical manifestation, prognostic factors and outcomes. Neurosurgery 2002; 51: 79-85. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Anand S, Maini L, Agarwal A, Sinngh T, Dhal AK, Dhaon BK. Spinal epidural abscess - a report of six cases. Int. Orthop 1999; 23: 175-177. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Pilkingston SA, Jackson SA, Gillett GR. Spinal epidural empyema. Br.J Neurosurg 2003; 17: 196-200. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Lu CH, Chang WN, Lui CC, Lee PY, Chang HW. Adult spinal epidural abscess clinical features and prognostic factors. Clin. Neurol Neurosurg 2002; 104: 306-310. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Chen WC, Wang JL, Wang JT, Chen YC, Chang SC. Spinal epidural abscess due to Staphylococcus aureus: clinical manifestation and outcomes. J. Microbiol Immunol Inect. 2008 Jun; 41: 215-21.
Grabysa R, Moczulska B. Spinal epidural abscess penetrating into retroperitoneal space in patient with diabetes mellitus type 2: early diagnosis and treatment requirement. Pol Arch Med Wewn. 2008 Jan-feb; 118: 68-72. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Hernandez AG, Fernandez JC, Pi OF, Roman MP, Toledo VA, Gallego JH. Epidural spinal abscess. Review of clinical serie. Neurologia 2008 Mar; 23: 85-90. Přejít na PubMed...
Sendi P, Bregenze T, Zimmerli W. Spinal epidural abscess in clinical practice. QJM. 2008 Jan; 101: 1-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...