Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor CSc

Neurol. praxi. 2009;10(4):203  

Neuro-onkológia (nádory chrbtice a miechy)

MUDr. Peter Kalina PhD

Neurol. praxi. 2009;10(4):208  

Klinické prejavy nádorov chrbtice a miechy

Clinical manifestations of spinal and spinal cord tumours

MUDr. Peter Kalina PhD

Neurol. praxi. 2009;10(4):209-212  

Nádory chrbtice a miechy sú relatívne zriedkavé, ale medicínsky závažné ochorenia. V práci sa prehľadne uvádzajú klinické prejavy primárnych i metastatických nádorov a stručne sa poukazuje na diferenciálnu diagnostiku miechových kompresií.

Histopatológia nádorov chrbtice a miechy

Histopathology of spinal and spinal cord tumours

MUDr. Boris Rychlý

Neurol. praxi. 2009;10(4):213-215  

Podobne ako v mozgu nádory chrbtice a miechy vykazujú vysokú histogenetickú rozmanitosť. Môžu pochádzať z akejkoľvek anatomickej štruktúry tejto lokality. Vyrastajú zo samotnej miechy, miechových koreňov, durálneho vaku, či z okolitých tvrdých (kosť) alebo mäkkých tkanív. Praktické je topografické delenie na tumory extradurálne a intradurálne, ktoré sa ďalej delia na extramedulárne a intramedulárne. Histologicky ide o identické tumory ako v mozgu s rovnakými princípmi ich gradingu. Prevažne majú ale inú incidenciu ako rovnaké nádory v mozgu. Môžu byť primárne alebo sekundárne, ktoré sem metastazujú prakticky z ktorejkoľvek inej lokality.

Liečba nádorov miechy a chrbtice

Treatment for spinal and spinal cord tumours

MUDr. Elena Bolješíková, CSc, MUDr. Martin Chorváth

Neurol. praxi. 2009;10(4):216-219  

Primárne nádory miechy a chrbtice patria k zriedkavejším malignitám. Klasifikácie nádorov chrbtice a miechy sa rozlišujú podľa vzťahu k mieche a dura mater na intradurálne a extradurálne, pričom intradurálne nádory sa ďalej delia na intramedulárne a extramedulárne. Onkologický staging podľa Ennekinga je založený na klinických prejavoch, rádiologických znakoch a histopatologických nálezoch. Chirurgická klasifikácia podľa Weinsteina-Borianiho-Biaginiho (WBB) je postavená na anatomickom rozsahu a lokalizácii patologických lézii. Základnou liečebnou modalitou je chirurgická extirpácia. Adjuvantná rádio a chemoterapia je indikovaná v špecifických prípadoch. U...

Topograficko-anatomické vzťahy chrbtice, miechy a miechových nervov, význam pre klinickú prax

Topographic-anatomic relations of the spine, spinal cord, and spinal nerves; significance for clinical practice

MUDr. Jana Šteňová, doc. MUDr. Eliška Kubíková, PhD, prof. MUDr. Juraj Šteňo CSc

Neurol. praxi. 2009;10(4):220-223  

Zložitosť topografických vzťahov chrbtice, miechy a miechových nervov je dôsledkom nesúladu rastu chrbtice a miechy, ktorá zaostáva v raste od tretieho embryonálneho mesiaca. Miecha siaha len po hornú časť driekovej chrbtice a miechové nervy prebiehajú v chrbticovom kanáli šikmo nadol. Segmenty miechy, ktoré boli pôvodne uložené vo výške zodpovedajúcich stavcov, sú uložené vyššie ako telá stavcov. Od úrovne druhého driekového stavca nadol v chrbticovom kanáli sú už len miechové korene pripomínajúce vzhľadom konský chvost (cauda equina). Oproti pomerom v intrakrániu je odlišná aj morfológia epidurálneho priestoru a venóznej drenáže.

Súčasné princípy chirurgického liečenia nádorov chrbtice a miechy

Current principles of surgical treatment of spinal and spinal cord tumours

prof. MUDr. Juraj Šteňo CSc, MUDr. Robert Illéš

Neurol. praxi. 2009;10(4):224-227  

Miecha a miechové korene môžu byť postihnuté nádormi, ktoré rastú primárne z miechy (intramedulárne nádory), z miechových koreňov alebo miechových obalov (intradurálne extramedulárne nádory) alebo z kostených, chrupavčitých a väzivových štruktúr chrbtice (extradurálne nádory). Metastatické nádory sa intradurálne vyskytujú mimoriadne zriedkavo, v extradurálnych štruktúrach sú najčastejšími nádormi. Aj preto je väčšina extradurálnych nádorov malígna, zatiaľ čo intradurálne nádory sú najčastejšie benígne. Cieľom chirurgického liečenia nádorov chrbtice a miechy je odstránenie nádorového tkaniva a dekompresia nervových štruktúr tak, aby sa neprehĺbil...

Farmakologická léčba epilepsie podle „guidelines“?

Epilepsy pharmacotherapy according to clinical gidelines?

doc. MUDr. Jiří Hovorka CSc

Neurol. praxi. 2009;10(4):228-236  

V článku jsou prezentovány základní údaje o léčbě epilepsie podle guidelines, podle konsenzu a názorů expertů.

Doporučené postupy pro diagnostiku Alzheimerovy nemoci a ostatních demencí

Guidelines for diagnosing Alzheimer’s disease an other dementias

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D, doc. MUDr. Jakub Hort, Ph.D, doc. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D, doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D, MUDr. Robert Rusina, MUDr. Vladimír Línek, MUDr. Kateřina Sheardová

Neurol. praxi. 2009;10(4):237-241  

Autoři předkládají doporučené postupy pro diagnostiku Alzheimerovy nemoci, vaskulární demence, frontotemporální demence Parkinsonovy nemoci s demencí a demence s Lewyho tělísky. Cílem tohoto doporučeného postupu pro diagnostiku demence je vytvořit recenzovaný, na důkazech založený postup pro potřebu klinických neurologů, geriatrů, psychiatrů a dalších specialistů, kteří se zabývají péčí o pacienty s demencí. Materiál by měl vést k racionalizaci diagnostických postupů u nejčastějších onemocnění spojených se syndromem demence v souladu s medicínou založenou na důkazech.

Desynchronizace a synchronizace EEG rytmů

Desynchronization and synchronization of EEG rhythms

MUDr. Martina Bočková, prof. MUDr. Ivan Rektor CSc

Neurol. praxi. 2009;10(4):242-245  

Event-related synchronizace a desynchronizace (tzv. ERD/S) představuje kvantitativní nelineární metodu analýzy EEG signálu umožňující hodnocení změn základní EEG aktivity v libovolných frekvenčních pásmech. Tyto změny jsou vázány na zevní či vnitřní podnět a jsou spojeny s určitou mozkovou aktivací. Metoda je široce využívána v neurovědním výzkumu jako forma funkčního mapování. Velký význam má pak především rozbor dat získaných pomocí hlubokých mozkových elektrod.

Obecná terapie akutního mozkového infarktu

General therapy for acute cerebral infarction

MUDr. Petr Aulický, MUDr. Robert Mikulík

Neurol. praxi. 2009;10(4):246-249  

Cílem obecné terapie akutního mozkového infarktu je zabránit progresi mozkové ischemie i prevence a terapie komplikací. Nejdůležitější je zajištění adekvátní oxygenace a cerebrálního perfuzního tlaku. Důležité je udržování normotermie, optimálního stavu hydratace a vnitřního prostředí, časné zahájení enterální výživy a profylaxe trombembolické nemoci. V akutní fázi mozkového infarktu často zjišťujeme hypertenzi, tachykardii a psychomotorický neklid, může dojít k výskytu epileptických záchvatů. U pacientů s rozsáhlým mozkovým infarktem může být život zachraňujícím výkonem dekompresní kraniektomie.

Vaskulární demence

Vascular dementia

MUDr. Robert Rusina, MUDr. Radoslav Matěj

Neurol. praxi. 2009;10(4):250-253  

Na vaskulární demence lze nahlížet jako na důsledek ischemického nebo hemoragického poškození mozkové tkáně, jež se projeví alterací kognitivních funkcí. Jedná se tudíž o velmi heterogenní skupinu různých klinických syndromů – od ložiskového postižení odpovídajícího oblasti léze většího rozměru, přes vícečetné deficity různých kognitivních domén v rámci multiinfarktové demence až po poměrně homogenní profil dysexekutivního syndromu s bradypsychizmem a mnohdy i depresivním laděním u subkortikální ischemické leukoencefalopatie. Poměrně časté jsou i demence smíšené, většinou se jedná o kombinaci vaskulární encefalopatie a Alzheimerovy nemoci. V...

Léčba primární insomnie z pohledu psychiatra

Treatment of the primary insomnia from the psychiatrist point of view

doc. MUDr. Ján Praško CSc, MUDr. Lucie Závěšická, MUDr. Anežka Ticháčková

Neurol. praxi. 2009;10(4):254-261  

Primární insomnie je charakterizována potížemi s usínáním nebo udržením spánku, nedostatečnou kvalitou spánku, které trvají nejméně jeden měsíc. U krátce působící insomnie je doporučováno podávání hypnotik. Podávání hypnotik u chronické insomnie je kontroverzní. Nebenzodiazepinová hypnotika zolpiden, zopiclon a zaleplon nahradila benzodiazepiny v první linii farmakoterapie krátkodobé insomnie. Podávání hypnotik by mělo být zvažováno až po řádném diagnostickém zhodnocení, zda se nejedná o druhotnou insomnii, po zlepšení spánkové hygieny a po behaviorální léčbě. Pokud tyto postupy nebyly úspěšné, pak je na místě použití hypnotik. Začít s malými dávkami...

Možnosti chirurgickej liečby spinálneho epidurálneho abscesu

Options of surgical treatment of spinal epidural abscess

MUDr. Mgr. Daniel Žingor, mim. prof. MUDr. Bruno Rudinský CSc, MUDr. Miloš Lampert

Neurol. praxi. 2009;10(4):263-264  

Spinálny epidurálny absces je veľmi vzácnym ochorením, ktoré v prípade neskorej diagnostiky a intervencie môže viesť k vzniku závažného až trvalého postihnutia pacienta. V roku 2007 boli na Neurochirurgickej klinike v Nových Zámkoch riešení dvaja pacienti. Na základe komplexného vyšetrenia – neurologického, rádiologického a laboratórneho bol zistený obraz ťažkej paraparézy až plégie dolných končatín rozvíjajúci sa v priebehu 24–48 hodín s prítomnými febrilitami a zvýšenými hodnotami zápalových parametrov (sedimentácie, leukocytózy, zvýšenia CRP). Vyšetrením magnetickou rezonanciou bola zistená kolekcia v epidurálnom priestore hrudnej...

Publikujeme v zahraničí

Neurol. praxi. 2009;10(4):268  

Neurologové se ptají …

h. doc. MUDr. Vladimír Donáth PhD

Neurol. praxi. 2009;10(4):266  

VI. sympozium praktické neurologie, 4.-5. 6. 2009, Brno

prof. MUDr. Ivan Rektor CSc

Neurol. praxi. 2009;10(4):269  

Před 10 lety začalo vydavatelství Solen vydávat postgraduálně a prakticky zaměřený časopis Neurologie pro praxi (NPP). V ČR i SR máme řadu skvělých odborníků, schopných napsat přehledové články nejvyšší úrovně, i řadu zkušených odborníků v praxi, kteří mohou zveřejnit své velmi zajímavé a poučné praktické zkušenosti. Neurologie pro praxi vychází na Slovensku pod názvem Neurológia pre prax. NPP uděluje každý rok cenu Arnolda Picka za nejlepší prakticky orientovanou práci. U příležitosti prvního udělení ceny se konalo sympozium, které se postupně rozrostlo ve významný sjezd. Letos, ve dnech 4.–5. 6. 2009, se konalo již VI. sympozium praktické...

Zpráva z pořádání neurologického kongresu

MUDr. David Doležil Ph.D

Neurol. praxi. 2009;10(4):270