Neurol. praxi. 2011;12(1):43-47
Lennox-Gastautův syndrom (LGS) je jednou z nejzávažnějších epileptických encefalopatií s počátkem v dětství. Je charakterizován výskytem
různých typů epileptických záchvatů (tonických, atonických, atypických absencí), EEG nálezem, psychomotorickým opožděním
a behaviorálními poruchami. Optimální léčba LGS zůstává neznámá. Tato práce shrnuje současné terapeutické možnosti farmakologické,
dietní a chirurgické. Žádná studie neprokazuje výrazně vyšší účinnost některého léku; v přídatné terapii se jeví prospěšný rufinamid,
lamotrigin, topiramát a felbamát. Dokud nedojde k zásadním objevům, je nezbytné pokračovat v terapii individuálním posouzením
každého pacienta se zvážením možného léčebného efektu a nežádoucích účinků.
The Lennox-Gastaut syndrome (LGS) is one of the most severe epileptic encephalopathies of childhood onset. LGS is characterised by
occurence of multiple type of epileptic seizures (tonic, atonic, atypical absences), an EEG finding, psychomotor delay and behaviour
disorders. The optimum treatment for LGS remains uncertain. This paper summarizes the therapeutical options of LGS including pharmacological
therapy, diet and surgery. No study has shown any one drug to be highly efficacious; rufinamide, lamotrigine, topiramate
and felbamate may be helpful as add-on therapy. Until further research has been undertaken, clinicians will need to continue to consider
each patient individually, taking into account the potential benefit of each therapy weighed against the risk of adverse effects.
Zveřejněno: 18. únor 2011 Zobrazit citaci