Slovo úvodem

Foreword

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2011;12(1):3  

Hyperkinetické syndromy

MUDr.Marek Baláž, Ph.D. - editor hlavního tématu

Neurol. praxi. 2011;12(1):7  

Tardivní dystonie

Tardive dystonia

MUDr.Michal Maršálek, CSc.

Neurol. praxi. 2011;12(1):8-11  

Tardivní dystonie je chronická symptomatická porucha extrapyramidového systému, vyvolaná dlouhodobou léčbou antipsychotiky. Diferenciálně diagnosticky se musí vyloučit tardivní dyskineze, akutní dystonie a dystonie jiného původu. Rizikovými faktory poruchy je mladší věk, mužské pohlaví a přítomnost dalších hyperkinetických extrapyramidových příznaků. V léčbě se doporučuje vysazení antipsychotik, podání GABAergika, anticholinergika, případně clozapinu, lokálně injekce botulotoxinu a hluboká mozková stimulace.

Tremor z pohľadu klinického neurológa

Tremor from a clinical neurologist’s perspective

MUDr.Peter Valkovič, PhD., doc.MUDr.Ján Benetin, CSc.

Neurol. praxi. 2011;12(1):12-15  

Tremor alebo tras možno charakterizovať ako mimovoľné rytmické a sinusoidálne pohyby jednej alebo viacerých častí tela. Tremor môže postihnúť hociktorú časť tela, vrátane hlavy, brady a mäkkého podnebia. Tento prehľad sa z praktického hľadiska zaoberá diagnostikou a liečbou najčastejších klinických jednotiek a syndrómov asociovaných s tremorom.

Choreatické dyskineze

Choreal diskinesias

doc.MUDr.Jan Roth, CSc., MUDr.Jiří Klempíř, Ph.D.

Neurol. praxi. 2011;12(1):16-17  

Choreatické dyskineze jsou mimovolní, rychlé, nepravidelné a nestereotypní pohyby v náhodné distribuci, a to jak kořenového, tak i akrálního svalstva. Jsou způsobeny dysfunkcí bazálních ganglií. Dyskineze jsou zesíleny stresem, fyzickou námahou či soustředěním a snižují se relaxací a mizí v průběhu spánku. Některé příznaky jsou pro choreu velmi charakteristické, např. tzv. příznak jazyka (pacient není schopen udržet vyplazený jazyk v klidu, pohybuje jím a především jej mimovolně zatahuje zpět do úst a i nevyplazený jazyk se v ústech mimovolně pohybuje). Dalším je příznak stisku (při stisku ruky pacient mimovolně povoluje a svírá dlaň, jakoby...

Tiky a Touretteův syndrom

Tics and Tourette syndrome

MUDr.Ondřej Fiala

Neurol. praxi. 2011;12(1):18-21  

Tiky patří k nejčastějším dyskinetickým projevům. Vyskytují se zejména u primárních tikových poruch začínajících v dětství, vzácně mají etiologii sekundární. Nejběžnějším primárním onemocněním je přechodná tiková porucha, která postihuje až 28 % školáků. Nejzávažnější formu tikové poruchy představuje Touretteův syndrom, u kterého se kombinují mnohočetné pohybové a zvukové tiky, často doprovázené poruchami chování. Základem léčby tikových poruch je edukace a úprava životního stylu. K farmakologické léčbě přistupujeme až při těžších projevech onemocnění.

Myoklonus

MUDr.Marek Baláž, Ph.D., MUDr.Martina Bočková

Neurol. praxi. 2011;12(1):22-25  

Myoklonus je definován jako náhlý, rychlý mimovolní pohyb svalu, způsobený svalovou kontrakcí, nebo svalovou inhibicí, který lze klasifikovat podle klinických charakteristik, anatomického původu nebo etiologie. Vyskytuje se fyziologicky nebo v rámci různých neurologických onemocnění, diferenciální diagnostice kromě anamnézy a precizního klinického vyšetření napomáhají neurofyziologické metody. Terapie je empirická, jedním z nejčastěji užívaných medikamentů je klonazepam, vyšší účinek má však kombinovaná terapie s užitím kombinace několika preparátů.

Balizmus

Ballismus

MUDr.Marek Baláž, Ph.D.

Neurol. praxi. 2011;12(1):26-27  

Balizmus, který je považován za variantu chorey, je hyperkineza charakterizována nepravidelnými, živými pohyby končetin s velkou amplitudou. Nejčastější je hemibalizmus. Základem diagnostického algoritmu je podrobné zobrazení (ideálně magnetickou rezonancí) subtalamického jádra a sousedících oblastí bazálních ganglií, vzhledem k úzkému vztahu mezi lézemi v této oblasti a balizmem. V terapii se využívají především neuroleptika (antagonisté dopaminu).

Co je nového v terapii roztroušené sklerózy interferonem beta v České republice?

Recent advances in treatment of multiple sclerosis with interferon beta in Czech Republic?

MUDr.Michal Dufek

Neurol. praxi. 2011;12(1):28-32  

Interferon beta spolu s glatiramer acetátem tvoří skupinu léků 1. voby pro léčbu relaps-remitentní formy roztroušené sklerózy. Všechny preparáty mají prokázaný efekt na redukci počtu relapsů, zmírnění nárůstu disability a rovněž na MRI parametry. V České republice jsou těmito léky léčeni pacienti již přibližně 15 let. Základní indikace se nemění, nejdůležitější novinky uplynulých 1–2 let jsou: rozšíření indikace i na klinicky izolovaný syndrom, snížení věku nasazení této léčby z 18 na 12 let a možnost vyšetřovat neutralizační protilátky proti interferonu beta.

Novinky ve farmakoterapii demencí

New in pharmacotherapy of dementia

MUDr.Martin Vališ, Ph.D., MUDr.Dita Kalnická

Neurol. praxi. 2011;12(1):33-36  

V terapii většiny demencí máme prozatím k dispozici pouze symptomatickou léčbu zaměřenou na ovlivnění kognitivních a behaviorálních příznaků. U nejčastější z demencí, Alzheimerovy, jsou aktuálně standardem terapie inhibitory acetylcholinesterázy a antagonista N-acetyl-M-aspartátových receptorů. V klinické praxi je nyní snaha o rozšiřování indikací zavedených léčiv, včetně léčby časných stadií nemoci a jiných druhů demencí. Testovány jsou nové lékové formy. V oblasti výzkumu je ve fázi klinického zkoušení velké množství zcela nových preparátů. U části z nich se předpokládá kauzální ovlivnění zejména Alzheimerovy demence. V naší publikaci blíže...

Akútne myelitídy - etiológia, diagnostika a liečba

Acute myelitis - etiology, diagnosis and treatment

doc.MUDr.Peter Špalek, PhD.

Neurol. praxi. 2011;12(1):37-42  

Neurologická klinika SZU Univerzitná nemocnica Bratislava – Ružinov Diferenciálna diagnostika akútnych myelitíd je široká. Neurológovia musia byť oboznámení s početnou potenciálnou etiológiou akútnych myelopatií a byť schopní indikovať efektívny diagnostický algoritmus vychádzajúci z anamnézy, klinického obrazu a nálezu pri vyšetrení miechy magnetickou rezonanciou (MR). U každého pacienta s akútnou myelopatiou je najvyššou prioritou posúdenie akútnej kompresívnej etiológie. Ak sa MR vyšetrením miechy vylúči akútna kompresívna príčina a zistí sa intramedulárna spinálna lézia, primárnou diagnostickou úvahou sa stáva podozrenie na infekčnú...

Současné možnosti terapie Lennox-Gastautova syndromu

Contemporary treatment options for Lennox-Gastaut syndrome

MUDr.Michal Ryzí

Neurol. praxi. 2011;12(1):43-47  

Lennox-Gastautův syndrom (LGS) je jednou z nejzávažnějších epileptických encefalopatií s počátkem v dětství. Je charakterizován výskytem různých typů epileptických záchvatů (tonických, atonických, atypických absencí), EEG nálezem, psychomotorickým opožděním a behaviorálními poruchami. Optimální léčba LGS zůstává neznámá. Tato práce shrnuje současné terapeutické možnosti farmakologické, dietní a chirurgické. Žádná studie neprokazuje výrazně vyšší účinnost některého léku; v přídatné terapii se jeví prospěšný rufinamid, lamotrigin, topiramát a felbamát. Dokud nedojde k zásadním objevům, je nezbytné pokračovat v terapii individuálním posouzením...

Sandiferův syndrom

Sandifer’s syndrome

MUDr.Miroslava Muchová

Neurol. praxi. 2011;12(1):48-51  

Sandiferův syndrom je klinická jednotka charakterizovaná abnormními pohyby asociovanými s gastroezofageálním refluxem, s nebo bez hiátové hernie. Vyskytuje se zejména u kojenců a mladších dětí, ale byl popsán raritně i u dospělých a novorozenců. V klinickém obraze se objevují různé abnormní pohyby trupu, končetin a šíje (opistotonus, verze hlavy a očí, torticollis a jiné dystonické postury), které jsou v atakách i několikrát denně, zejména po jídle. V klinické praxi je nejčastěji zaměňován za epileptické záchvaty nebo některou z forem dystonie. Je považován za poddiagnostikovaný.

Nádory centrálního nervového systému u dětí

Tumors of the central nervous system in children

MUDr.Zdeněk Pavelka, MUDr.Karel Zitterbart

Neurol. praxi. 2011;12(1):52-58  

Nádory CNS jsou nejpočetnějšími solidními nádory dětí a představují významnou část nádorové morbidity a mortality. Prognóza řady nádorů vysokého rizika zůstává nepříznivá. Pokrok v molekulární biologii umožňuje stanovit biologické znaky jako prediktory průběhu nemoci. Nové terapeutické postupy by měly doplnit v blízké budoucnosti standardní léčbu s cílem zlepšit výsledky.

Komplikace perkutánní kyfoplastiky

Complications of percutaneous kyphoplasty

MUDr.Martin Jerie, prof.MUDr.Josef Vymazal, DrSc., MUDr.Radko Kříž, MUDr.Jiří Chrobok, Ph.D., MUDr.Stanislav Černohorský

Neurol. praxi. 2011;12(1):59-62  

Devětatřicetiletá pacientka byla přijata na naše oddělení pro traumatickou kompresivní frakturu obratlového těla Th9. Klinický i grafický MRI nález byl vhodný k provedení perkutánní kyfoplastiky. Při tomto ošetření došlo k vzácné komplikaci – úniku cementu do měkkých paravertebrálních tkání. Vzhledem k deklarovaným vlastnostem implantovaného materiálu, především biodegradabilitě kostního cementu, byla nemocná observována. V průběhu dní se objevily progredující bolesti v zádech a ztížené dýchání. Grafické kontroly prokázaly rozvíjející se pleuropulmonální změny. Došlo k rozvoji ohraničeného zánětlivého ložiska a fluidotoraxu s následnou...

Spontánní nitrolební hypotenze

Spontaneous intracranial hypotension

MUDr.Hynek Lachmann

Neurol. praxi. 2011;12(1):63-64  

Syndrom nitrolební hypotenze je známá klinická jednotka u pacientů po LP, avšak její spontánní forma dosud v širším povědomí lékařů není. Přitom má tato diagnóza dobře zpracovaná klinická kritéria a její léčba bývá většinou úspěšná. Uvedená kazuistika popisuje pacientku, která byla hospitalizována pro krutou bolest hlavy vázanou na vertikální polohu a doprovázenou meningeálními příznaky. Na MRI mozku byl nález v normě, MRI páteře prokázalo ventrolistézu L4, bez známek kolekce MMM mimo durální vak. Během LP naměřen snížený otvírací tlak MMM, proto byla doplněna CT-PMG, která prokázala výrazný únik mozkomíšního moku v místě spondylolistézy. Po...

Publikujeme v zahraničí

Publishing abroad

Neurol. praxi. 2011;12(1):68  

Neurologové se ptají...

Neurologists ask questions.....

doc. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc.

Neurol. praxi. 2011;12(1):66  

Autodidaktický test 1/2011

Self-check test 1/2011

Neurol. praxi. 2011;12(1):69-70