Neurol. praxi. 2012;13(3):160-164
Autoimunitní limbické encefalitidy (LE) představují heterogenní skupinu imunitně podmíněných onemocnění CNS, pro něž je charakteristický
subakutní rozvoj poruch paměti, psychiatrických příznaků a epileptických záchvatů. LE lze dělit na 1) syndromy s protilátkami
proti intracelulárním antigenům, kam patří LE s dobře charakterizovanými paraneoplastickými autoprotilátkami (anti-Hu, anti-Ma2,
anti-CV2/CRMP5, anti-amphiphysin) a LE s protilátkami anti-GAD, a 2) na syndromy s protilátkami proti membránovým a synaptickým
antigenům (anti-LGI1, anti-caspr-2, anti-AMPA, anti-GABAB), které mají obecně lepší prognózu. Úspěšná léčba pacientů s LE vyžaduje
včasnou diagnózu. Cílem tohoto přehledného článku je seznámit čtenáře s hlavními charakteristikami LE.
The term autoimmune limbic encephalitis (LE) denotes a heterogeneous group of immune-mediated CNS disorders with characteristic
clinical symptoms including subacute memory dysfunction, psychiatric problems and epileptic seizures. LE can be divided into 1) syndromes
with antibodies against intracellular antigens and 2) syndromes with antibodies against membrane and synaptic antigens. The
first group includes LE with well characterized paraneoplastic antibodies (anti-Hu, anti-Ma2, anti-CV2/CRMP5, anti-amphiphysin) and
LE with anti-GAD antibodies. The latter group comprises LE with antibodies against LGI1, caspr-2, AMPA receptors and GABAB receptors,
which generally have a better prognosis. Early diagnosis is the most important factor for successful treatment of LE patients. The aim of
this review is to provide readers with main characteristics of LE.
Zveřejněno: 31. květen 2012 Zobrazit citaci