Kraniocerebrální poranění a možnosti následné neurorehabilitace - popis problematiky a přehled literatury

Neurol. praxi. 2013;14(2):80-83

Kraniocerebrální poranění a možnosti následné neurorehabilitace - popis problematiky a přehled literatury

prof.MUDr.Martin Smrčka, Ph.D., MBA¹, doc.MUDr.Olga Švestková, Ph.D.², MUDr.Ondřej Navrátil, Ph.D.¹: ¹ Neurochirurgická klinika FN a LF MU, Brno; ² Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze

Těžká kraniocerebrální poranění (KCP) představují celospolečenský problém. Výsledky léčby KCP nejsou stále dobré, i přes značné prostředky

a velké úsilí zdravotníků, které jsou vynakládány především v akutní fázi po poranění. Těžká KCP představují nejčastější příčinu

úmrtí u lidí do 45 let a velká část těchto pacientů zůstává trvale postižena. Bohužel v České republice chybí praktická realizace konceptu

intenzivní neurorehabilitace, tak jak je zaveden v civilizované Evropě již několik let. Neurorehabilitace je velmi komplexní přístup k pacientovi

(například po KCP), který začíná již těsně po poranění, ale pokračuje kontinuálně až do co nejlepší resocializace pacienta. Je jisté,

že tento postup umožní značnému procentu pacientů po těžkém KCP návrat do smysluplného života.

Klíčová slova: těžké kraniocerebrální poranění, neurorehabilitace

Craniocerebral injury and the use subsequent neurorehabilitation - description of the topic and the literature review

Severe craniocerebral injurie represent a problem for the whole society. The results of treatment of severe craniocerebral injurie are still

not good enough, even though a lot of resources and efforts of health care proffesionals is being used particularly in the acute phase

after the injury. Severe craniocerbral injurie represent the most common cause of death in persóna below 45 years of age and the majority

of the surviving patients stayes severely desabled. Unfortunately, the concept of intensive neurorehabilitation, which was established

in the civilised Europe, is completely lacking in the Czech Republic. Neurorehabilitation means a very complex attitude to the patient and

starts right after the injury but follows continuously towards the best possible resocialisation of the patient. It is sure that this approach

enables a high percentage of patients after the severe head injury their return back to the senseful life.

Keywords: severe craniocerebral injury, neurorehabilitation

Zveřejněno: 1. duben 2013 Zobrazit citaci

Smrčka M, Švestková O, Navrátil O. Kraniocerebrální poranění a možnosti následné neurorehabilitace - popis problematiky a přehled literatury. Neurol. praxi. 2013;14(2):80-83.

Reference

Baumann CR, Werth E, Stocker R, Ludwig S, Bassetti CL. Sleep-wake disturbances 6 months after traumatic brain injury: a prospective study. Brain 2007; 130: 1873-1883. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Bavisetty S, McArthur DL, Dusick JR, Wang C, Cohan P, Boscardin WJ, Swerdloff R, Levin H, Chang DJ, Muizelaar JP, Kelly DF. Chronic hypopituitarism after traumatic brain injury: risk assessment and relationship to outcome. Neurosurgery 2008; 62: 1080-1093. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Belmont A, Agar N, Hugeron C, Gallais B, Azouvi P. Fatigue and traumatic brain injury. Ann Readapt Med Phys 2006; 49: 283-288, 370-374. Přejít k původnímu zdroji...
Blumbergs PC, Bullock R. Pathology, in Head Injury. London, Hodder Arnold 2005: 41-72. Přejít k původnímu zdroji...
Gallagher D. Post-traumatic Epilepsy: An Overview. Einstein Quart J Biol Med 2002; 19: 5-6, 9.
Grafman J, Salazar A, Weingartner H, Vance S, Amin D. The relationship of braintissue loss volume and lesion location to cognitive deficit. J Neurosci 1986; 6: 301-307. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Health 21 - health for all in the 21st century. Kopenhagen: WHO Regional Office for Europe, 1999. Praha: MZ ČR, 2001.
International Classification of Functioning, Disability and Health (ICF). Ženeva: WHO, 2001.
Jennett B. Outcome after severe head injury, in Head Injury. Pathophysiology and Management. London, Hodder Arnold, 2005b: 441-461. Přejít k původnímu zdroji...
Kern RC, Quinn B, Rosseau G, Farbman AI. Post-traumatic olfactory dysfunction. Laryngoscope 2000; 110: 2106-2109. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Kulišťák P. Kognitivní deficit u traumatického poškození mozku. in Neuropsychologie v Neurologii. Praha, Grada, 2006: 87-119.
Marquez de la Plata CD, Hart T, Hammond FM, Frol AB, Hudak A, Harper CR, O'Neil-Pirozzi TM, Whyte J, Carlile M, Diaz-Arrastia R. Impact of age on long-term recovery from traumatic brain injury. Arch Phys Med Rehabil 2008; 89: 896-903. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Přibáň V, Holý M, Vonke I. Intrakraniální hematomy u warfarinizovaných pacientů - kazuistiky a doporučení léčby. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2009; 72/105(6): 570-574.
Přibáň V, Bombic M. Impresivní zlomenina týlní šupiny s lacerací mozku a poraněním sinus sagitalis superior - kazuistika. Rozhledy v chirurgii 2006; 85: 541-544. Přejít na PubMed...
Smrčka M. Poranění mozku in Praha, Grada Publishing, spol. s. r. o., 2001: 272.
Steadman-Pare D, Colantonio A, Ratcliff G, Chase S, Vernich L. Factors associated with perceived quality of life many years after traumatic brain injury. J Head Trauma Rehabil 2001; 16: 330-342. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Švestková O, Angerová Y, Pfeiffer J. Hodnocení zdraví, disability v Evropě, EUROREHAB, 3-4, 2006, vydáno Eurorehab spol. s.r.o., Bratislava, 2006: 117-120.
Teasdale G, Jennett B. Assessment of coma and impaired consciousness. A practical scale. Lancet 1974; 2: 81-84. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky: Zdravotnická ročenka České republiky in 2006: 1-264.