Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2013;14(2):63  

Neurotraumatológia

prof. MUDr. Egon Kurča, Ph.D.

Neurol. praxi. 2013;14(2):66  

Novinky v akutní péči o kraniocerebrální poranění

Craniocerebral injury news in acute care

MUDr.Vilém Juráň, Ph.D., prof.MUDr.Martin Smrčka, Ph.D.

Neurol. praxi. 2013;14(2):67-71  

V přehledné práci jsou podrobněji popsány možnosti současné akutní péče o kraniocerebrální poranění s důrazem na neuromonitoring. V první části je zmíněn monitoring základních systémových parametrů, jako je EKG, pulzní oxymetrie, krevní tlak, tělesná teplota, laboratorní monitoring, centrální žilní tlak a bilance tekutin z pohledu možného negativního vlivu jejich patologických hodnot na mozkovou tkáň. Ve druhé části jsou podrobněji popsány možnosti cerebrálního monitoringu s globálními monitorovacími parametry, jako jsou měření nitrolebečního tlaku a měření mozkového perfuzního tlaku a dále lokální monitorovací parametry, kam patří monitoring...

Súčasné názory na problematiku ľahkého mozgového poranenia

Current opinions on mild brain injury

MUDr.Štefan Sivák, PhD., MUDr.Vladimír Nosáľ, PhD., prof.MUDr.Egon Kurča, PhD.

Neurol. praxi. 2013;14(2):72-75  

Ľahké mozgové poranenie (ĽMP), respektíve otras mozgu, predstavuje 70–90 % všetkých kraniocerebrálnych poranení a jednu z najčastejších neurologických a neurotraumatologických diagnóz. V článku sa autori venujú terminologickým problémom, epidemiológii, patofyziológii, najnovším pohľadom na akútnu diagnostiku a následný manažment ľahkých úrazov hlavy. Medzi závažné komplikácie ĽMP patria perzistujúce postkomočné príznaky, postkomočný syndróm, syndróm druhého nárazu a chronická traumatická encefalopatia. Zásadný spoločenský význam má prevencia kraniocerebrálnych poranení.

Posttraumatická epilepsia

Posttraumatic epilepsy

MUDr.Katarína Klobučníková, PhD., MUDr.Zuzana Čarnická, MUDr.Petra Keményová, doc.MUDr.Branislav Kollár, PhD.

Neurol. praxi. 2013;14(2):76-79  

Posttraumatická epilepsia je definovaná ako symptomatická epilepsia s rekurentnými epileptickými záchvatmi, ktoré vznikajú v dôsledku poranenia mozgu. Vzťah kraniocerebrálnej traumy a epilepsie prináša niekoľko veľmi dôležitých a aj v súčasnosti nie celkom objasnených otázok. V neurologickej komunite stále rezonujú otázky typu: „Ordinovať profylaktickú antiepileptickú liečbu po kraniocerebrálnom poranení za účelom zabránenia vzniku posttraumatickej epilepsie? Existuje špecifikácia kraniocerebrálnych poranení, ktoré vedú častejšie k vzniku posttraumatickej epilepsie? Ako by mali byť liečené posttraumatické záchvaty? “ Odpovede na...

Kraniocerebrální poranění a možnosti následné neurorehabilitace - popis problematiky a přehled literatury

Craniocerebral injury and the use subsequent neurorehabilitation - description of the topic and the literature review

prof.MUDr.Martin Smrčka, Ph.D., MBA, doc.MUDr.Olga Švestková, Ph.D., MUDr.Ondřej Navrátil, Ph.D.

Neurol. praxi. 2013;14(2):80-83  

Těžká kraniocerebrální poranění (KCP) představují celospolečenský problém. Výsledky léčby KCP nejsou stále dobré, i přes značné prostředky a velké úsilí zdravotníků, které jsou vynakládány především v akutní fázi po poranění. Těžká KCP představují nejčastější příčinu úmrtí u lidí do 45 let a velká část těchto pacientů zůstává trvale postižena. Bohužel v České republice chybí praktická realizace konceptu intenzivní neurorehabilitace, tak jak je zaveden v civilizované Evropě již několik let. Neurorehabilitace je velmi komplexní přístup k pacientovi (například po KCP), který začíná již těsně po poranění, ale pokračuje kontinuálně až do co nejlepší...

Epilepsia u pacientov so sklerózou multiplex

Epilepsy in patients with multiple sclerosis

MUDr.Zuzana Čarnická, MUDr.Katarína Klobučníková, PhD., MUDr.Pavel Šiarnik, MUDr.Lucia Krížová, doc.MUDr.Branislav Kollár, PhD., prof.MUDr.Peter Turčáni, PhD.

Neurol. praxi. 2013;14(2):84-88  

Epilepsia a skleróza multiplex (SM) sú ochorenia, s ktorými sa neurológ stretáva pomerne často. Ojedinele sa môžu vyskytovať aj súčasne. Vtedy sa dostáva do popredia otázka, či medzi nimi existuje nejaká patofyziologická súvislosť. Nové poznatky o patofyziológii oboch ochorení a rýchly rozvoj zobrazovacích metód sú užitočné v objasnení vzťahu medzi týmito dvoma ochoreniami. Podľa viacerých epidemiologických štúdií, ktoré sa zaoberali výskytom a rizikom vzniku epilepsie u pacientov so SM, je incidencia epileptických záchvatov u pacientov so SM vyššia ako v bežnej populácii a záchvaty sú spôsobené kortikálnymi a subkortikálnymi léziami mozgu...

Ketogenní dieta

Ketogenic diet

MUDr.Klára Brožová, MUDr.Jan Hadač, Ph.D.

Neurol. praxi. 2013;14(2):89-91  

Ketogenní dieta je běžně používaný nefarmakologický způsob léčby farmakorezistentní epilepsie u dětí. Jde o dietu, která nahrazuje výrazně omezený přísun cukrů vysokým podílem tuků a přitom zajišťuje odpovídající příjem nezbytných bílkovin. Její účinnost a bezpečnost byla prokázaná v mnoha klinických studiích. Jestliže byla ketogenní dieta dříve považována za alternativní léčebný postup „poslední volby“, v současnosti se její indikace změnila. U některých epilepsií či epileptických syndromů je doporučována již po selhání dvou nebo tří antiepileptik.

Behaviorální komplikace dopaminergní terapie v pokročilé fázi Parkinsonovy nemoci

Behavioral complications of dopaminergic therapy in advanced Parkinson´s disease

MUDr.Kateřina Menšíková, MUDr.Igor Nestrašil, prof.MUDr.Ján Pavlov Praško, CSc.

Neurol. praxi. 2013;14(2):92-95  

Parkinsonova nemoc může být v pokročilém stadiu doprovázena manifestací behaviorálních příznaků, jako jsou např. poruchy kontroly impulzů a dopaminový dysregulační syndrom. Na rozvoji těchto poruch se pravděpodobně podílí striatonigrální denervace navozená neurodegenerativním postižením substantia nigra společně s dlouhodobou léčbou dopaminergními preparáty. Dopamin má, vedle kontroly hybnosti, důležitou roli v neurálním systému očekávání a přijetí odměny a v modulaci chování. Právě porucha systému odměny navozená neuroadaptačními změnami a hypersenzitizací striatálních dopaminergních neuronů je pokládána za příčinu rozvoje těchto poruch. K...

Možnosti diagnostiky a liečby diabetickej autonómnej neuropatie

Diagnostics and treatment of diabetic autonomic neuropathy

MUDr.Miriam Kozárová, PhD., MUDr.Mária Rašiová, PhD., prof.MUDr.Zuzana Gdovinová, PhD.

Neurol. praxi. 2013;14(2):96-100  

Diabetická autonómna neuropatia (DAN) je závažná, častá a zároveň najviac poddiagnostikovaná komplikácia diabetes mellitus. Diagnostike a liečbe DAN nie je ani v súčasnosti venovaná náležitá pozornosť, a to napriek opakovane potvrdenému vzťahu kardiálnej autonómnej neuropatie (KAN) k zvýšenej kardiovaskulárnej mortalite. DAN často koexistuje s inými periférnymi neuropatiami a ostatnými chronickými komplikáciami diabetu, avšak môže byť aj izolovaná a predchádzať manifestácii týchto komplikácií. DAN môže postihnúť ktorýkoľvek orgánový systém, najčastejšie však kardiovaskulárny, gastrointestinálny a urogenitálny trakt. Hlavnými klinickými manifestáciami...

Parkinsonský syndrom u pacienta s dlouhodobou pracovní expozicí manganu

Parkinsonian syndrome induced by long-term manganese exposure

MUDr.David Franc, MUDr.Petra Smolková, MUDr.Kateřina Menšíková, prof.MUDr.Petr Kaňovský, CSc.

Neurol. praxi. 2013;14(2):101-103  

V naší kazuistice se věnujeme parkinsonskému syndromu 70letého pacienta, který byl dlouhodobě zatížen expozicí manganu jako pracovník ve slévárně zbraňové oceli, a to od svých 26 do 60 let věku. První příznaky parkinsonského syndromu se u pacienta objevily ve 47 letech. Při vyšetření byla v neurologickém nálezu přítomna rigidita a bradykineza na horních končetinách, hezitace, propulze a chybění synkinez při chůzi, hypomimie, posturální instabilita. Laboratorní vyšetření byla prakticky v normě, psychologické vyšetření neprokázalo kognitivní deficit. Dopaminergní odpovídavost byla pouze parciální. Na MR mozku byl v sekvencích T2* nález sníženého...

Neuromyotonie

Neuromyotonia

MUDr.Jana Junkerová, MUDr.Vítězslav Novák

Neurol. praxi. 2013;14(2):105-108  

U mladého muže jsme popsali raritní diagnózu získané neuromyotonie s nervosvalovými projevy a příznaky autonomní dysfunkce. Kromě specifických elektromyografických nálezů je diagnóza dokumentovaná zjištěním pozitivity protilátek proti pomalým napětově řízeným kaliovým kanálům. S předpokladem paraneoplastické etiologie onemocnění jsme provedli komplexní vyšetření bez průkazu malignity. Pacient byl léčen imunosupresivní, imunomodulační léčbou a symptomatickými léky. Čtrnáct měsíců od začátku onemocnění bylo dosaženo úplné klinické remise a je otázkou, zda se jednalo o efekt léčby či spontánní remisi.

Komentár k článku Klobučníkové K. „Posttraumatická epilepsia “

doc. MUDr. Vladimír Donáth, CSc.

Neurol. praxi. 2013;14(2):109  

Publikujeme v zahraničí

Neurol. praxi. 2013;14(2):110  

James Parkinson a jeho doba (k výročí narození Jamese Parkinsona, 11. dubna 1755)

James Parkinson and his time

MUDr.Kateřina Menšíková, prof.MUDr.Petr Kaňovský, CSc., prof.MUDr.Ing.Petr Hluštík, Ph.D.

Neurol. praxi. 2013;14(2):111-114  

James Parkinson popsal nemoc, která dnes nese jeho jméno, před skoro 200 lety. Při bližším pohledu na kariéru Jamese Parkinsona jde o výjimečný počin. Vlastním povoláním londýnský praktik z Hoxtonu se vědecky angažoval především v oblasti paleontologie a jeho lékařské publikace lze charakterizovat spíše jako jednoduché kazuistiky a zdravovědné spisky. Jeho Esej o obrně třaslavé je proto v zásadě překvapivým vzedmutím jeho génia v oblasti, kterou považoval celý život spíše za dobré řemeslo než za vědu.