Neurol. praxi. 2014;15(4):186-188
Do skupiny NREM parasomnií řadíme probuzení se zmateností, somnambulizmus a noční děsy. Tyto parasomnie jsou vázány především na dětský věk, nicméně postihují i 2–4 % dospělých. Jako spouštěcí faktory se u geneticky predisponovaných jedinců uplatňují vlivy zvyšující nestabilitu NREM spánku a homeostatický tlak, tedy stavy spojené s fragmentací nebo zmnožením NREM spánku. V klinicky nejednoznačných případech je indikováno polysomnografické vyšetření a video-EEG monitorace. V léčbě se uplatňují farmakologické i nefarmakologické postupy.
NREM arousal parasomnias include confusional arousals, sleepwalking (somnambulism) and sleep terrors (pavor nocturnus). These parasomnias occur primarily in childhood and in 2–4 % of adults. Factros that deepen sleep and factors that fragment sleep have been reported as facilitating or triggering episodes in predisposed individuals. Polysomnography and video-EEG monitoring is indicated in clinically ambiguous cases. A variety of pharmacological as well as non-pharmacological treatments have been recommended for long- -term management of NREM parasomnias.
Zveřejněno: 1. září 2014 Zobrazit citaci