Neurol. praxi. 2017;18(5):322-325 | DOI: 10.36290/neu.2017.105
Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění postihující centrální nervový systém. V patofyziologii choroby hrají
důležitou roli T- i B-lymfocyty. Většina protizánětlivých léků užívaných v léčbě roztroušené sklerózy ovlivňuje aktivaci především
T-lymfocytů. Novou monoklonální protilátkou, která selektivně způsobuje depleci CD20 B-lymfocytů, je ocrelizumab. Lék prokázal
účinnost v léčbě roztroušené sklerózy u relaps-remitentní i progresivní formy. Ve výskytu závažných nežádoucích účinků nebyly
zjištěny statisticky významné rozdíly mezi ocrelizumabem, interferonem beta-1a a placebem.
Multiple sclerosis is a chronic autoimmune disease affecting the central nervous system. T and B lymphocytes play an important rolein the pathophysiology of the disease. The majority of anti-inflammatory drugs used in the treatment of multiple sclerosis affect theactivation of T lymphocytes in particular. Ocrelizumab is a novel monoclonal antibody that causes selective depletion of CD20 B lymphocytes.The drug has shown its efficacy in treating multiple sclerosis in both relapsing-remitting and progressive forms. In terms ofserious adverse effect rates, no statistically significant differences were found among ocrelizumab, interferon beta-1a, and placebo.
Zveřejněno: 1. listopad 2017 Zobrazit citaci