Neurol. praxi. 2018;19(3):175-182 | DOI: 10.36290/neu.2018.021
Většina periferních nervových poruch má postupný a pomalu progresivní průběh. Avšak akutní začátek může nastat při autoimunním a infekčním zánětu, metabolických poruchách nebo při intoxikaci. Mnoho systémových onemocnění i látek a léčiv postihuje také periferní nervový systém. Periferní neuropatie se typicky vyvíjejí se symetrickým a převážně distálním postižením. Kombinace senzitivní a motorická léze je nejčastější, avšak v některých případech mohou převládat motorické nebo senzitivní abnormality a také se mohou objevit autonomní příznaky. Vyšetření poruchy periferního nervu zahrnuje pečlivou anamnézu, včetně anamnézy rodinné. Následuje neurologické, elektrofyziologické vyšetření a biochemické, serologické, imunologické, likvorologické či genetické testy; případně zobrazení. Nejčastější polyneuropatií v dětském věku je hereditární motorická a senzitivní neuropatie.
Most peripheral nerve disorders have a gradual and slow progressive course. But an acute onset may occur with autoimmune andinfectious inflammation, metabolic disorders or intoxication. Many systemic diseases, as well as drugs, also affect the peripheralnervous system. Peripheral neuropathy typically develops with symmetrical and predominantly distal affections. The combinationof sensory and motor lesions is the most common, but in some cases motor or sensory abnormalities can predominate, and autonomicsymptoms may also occur. Examination of peripheral nerve disorder involves a careful history, including a family history.It is followed by neurological, electrophysiological and biochemical, serological, immunological, cerebrospinal fluid or genetictests; or imaging. The most common polyneuropathy in childhood is hereditary motor and sensory neuropathy.
Vloženo: 19. únor 2018; Přijato: 13. březen 2018; Zveřejněno: 1. červenec 2018 Zobrazit citaci