Neurol. praxi. 2020;21(2):153-158 | DOI: 10.36290/neu.2020.035
Klinické zkušenosti s terapií alemtuzumabem u pacientů s roztroušenou sklerózou
- Neurologické oddělení, KNTB, a. s., Zlín
Alemtuzumab je humanizovaná monoklonální protilátka schválená v České republice (ČR) k léčbě vysoce aktivní relaps-remitentní formy roztroušené sklerózy (RR-RS). Mechanismus účinku spočívá v selektivní vazbě alemtuzumabu na molekulu glykoproteinu CD-52, která je přítomna zejména na zralých T a B lymfocytech. Tato vazba indukuje buněčnou cytolýzu s deplecí cirkulujících autoagresivních lymfocytů. Následná repopulace buněk snižuje autoagresivní potenciál nové populace lymfocytů a vede k rekonstituci imunitního systému. V práci prezentujeme dvě kazuistiky pacientů léčených alemtuzumabem na našem pracovišti - jednoho pacienta naivního, bez předchozí DMD léčby (Disease Modifying Drugs) a jednoho eskalovaného pro nedostatečnou léčebnou odpověď na předchozí DMD léčbu první linie.
Klíčová slova: roztroušená skleróza, alemtuzumab, eskalační terapie, maligní roztroušená skleróza.
Clinical experiences in multiple sclerosis patients treated with alemtuzumab
Alemtuzumab is a humanized monoclonal antibody approved in the Czech Republic for the treatment of highly active relapsing-remitting multiple sclerosis (RRMS). The mechanism of action of alemtuzumab consists in its binding to the CD-52 molecule, present particularly on mature T - and B-lymphocytes. This bond induces cell cytolysis with lymphocyte depletion. Subsequent repopulation reduces the autoaggressive potential of the new lymphocyte population. We present two case reports of patients treated with alemtuzumab at our site - one treatment-naive patient with no previous DMD (Disease Modifying Drugs) therapy and one patient with treatment escalation due to insufficient therapeutic response to previous DMD therapy.
Keywords: multiple sclerosis, alemtuzumab, escalation therapy, malignant multiple sclerosis.
Vloženo: 21. březen 2020; Revidováno: 31. březen 2020; Přijato: 31. březen 2020; Zveřejněno online: 31. březen 2020; Zveřejněno: 2. červen 2020 Zobrazit citaci
