Neurol. praxi. 2021;22(1):56-60 | DOI: 10.36290/neu.2021.021

Posttraumatický hydrocefalus

MUDr. Lubomír Jurák, Ph.D., doc. MUDr. Vladimír Beneš, Ph.D., prof. MUDr. Petr Suchomel, Ph.D.
Neurocentrum, Krajská nemocnice Liberec, a.s.

Posttraumatický hydrocefalus představuje aktivní a progresivní proces nadměrné akumulace mozkomíšního moku způsobený narušenou likvorodynamikou po kraniocerebrálním poranění. Incidence posttraumatického hydrocefalu je v literatuře udávána ve velmi širokém rozmezí 0,7-86 %, což je důsledkem rozdílů v diagnostických kritériích a klasifikaci. 32letý pacient byl přijat po pádu na inline bruslích na oblast zátylku. Vstupně byl jeho stav zhodnocen jako Glasgow Coma Scale 4 s pravostrannou mydriázou. Dle výpočetní tomografie mozku byl zjištěn akutní subdurální hematom frontotemporoparietálně vpravo s přetlakem středočárových struktur doleva a difuzní edém mozku. Byla provedena evakuace hematomu z dekompresivní kraniektomie. S měsíčním odstupem došlo u pacienta k rozvoji těžké levostranné hemiparézy, somnolence a zpomalení psychomotorického tempa. Na výpočetní tomografii mozku byl nalezen čtyřkomorový komunikující posttraumatický hydrocefalus. Pacientovi byl zaveden ventrikuloperitoneální shunt a byla provedena kranioplastika defektu kalvy po dekompresivní kraniektomii pro propadávající se kožní lalok. I přes primárně neuspokojivě se vyvíjející klinický stav s nutností několikrát upravit otevírací tlak ventilu ventrikuloperitoneálního shuntu a jedenkrát provést výměnu celého zkratového systému je pacient pět let po kraniotraumatu ve velmi dobrém stavu - lucidní, orientovaný všemi směry, komunikující, bez zásadní poruchy hybnosti, modified Rankin Scale 2.

Klíčová slova: posttraumatický hydrocefalus, kraniocerebrální poranění, syndrom trepanovaného, ventrikuloperitoneální shunt.

Posttraumatic hydrocephalus

Posttraumatic hydrocephalus is an active and progressive process of excessive accumulation of cerebrospinal fluid due to impaired dynamics of cerebrospinal fluid caused by traumatic brain injury. The incidence of posttraumatic hydrocephalus is given in the literature in a very wide range of 0.7-86 %, which is the result of differences in the diagnostic criteria and classification. A 32-year-old patient was admitted after a fall on inline skates at the nape area. His entering condition was assessed as Glasgow Coma Scale 4 with right-sided mydriasis. Brain computed tomography revealed acute subdural hematoma frontotemporoparietally above right hemisphere with midline structures being shifted to the left side and diffuse cerebral edema. The hematoma was evacuated from decompressive craniectomy. One month later the patient developed severe left-sided hemiparesis, somnolence and slowing down of psychomotor speed. Brain computed tomography revealed four-ventricles communicating posttraumatic hydrocephalus. The patient was introduced ventriculoperitoneal shunt and he was treated with cranioplasty of the skull defect after decompressive craniectomy because of sinking skin flap. Despite primarily disappointingly evolving clinical condition with the need to repeatedly adjust the opening pressure in the valve of ventriculoperitoneal shunt and once to replace the entire shunt system, five years after craniotrauma the patient was in very good condition - lucid, oriented across all aspects, communicating and without movement disorders, modified Rankin Scale 2.

Keywords: posttraumatic hydrocephalus, craniocerebral trauma, syndrome of trephined, ventriculoperitoneal shunt.

Zveřejněno: 7. duben 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Jurák L, Beneš V, Suchomel P. Posttraumatický hydrocefalus. Neurol. praxi. 2021;22(1):56-60. doi: 10.36290/neu.2021.021.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Adams RD, Fisher CM, Hakim S, Ojemann RG, Sweet WH. Symptomatic Occult Hydrocephalus with "Normal" Cerebrospinal-Fluid Pressure. A Treatable Syndrome. N Engl J Med 1965: 117-126. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Beauchamp KM, Kashuk J, Moore EE, Bolles G, Rabb C, Seinfeld J, Szentirmai O , Sauaia A. Cranioplasty after postinjury decompressive craniectomy: is timing of the essence? J Trauma 2010; 2: 270-274. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Beyerl B, Black PM. Posttraumatic hydrocephalus. Neurosurgery 1984; 2: 257-261. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Cardoso ER, Galbraith S. Posttraumatic hydrocephalus a retrospective review. Surg Neurol 1985; 3: 261-264. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Dandy W, Blackfan KD. Internal hydrocephalus. An experimental, clinical and pathological study. Am J Dis Child 1914: 406-482. Přejít k původnímu zdroji...
    6. De Bonis P, Tamburrini G, Mangiola A, Pompucci A, Mattogno PP, Porso M, Anile C. Post-traumatic hydrocephalus is a contraindication for endoscopic third-ventriculostomy: isn't it? Clin Neurol Neurosurg 2013; 1: 9-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Foltz EL, Ward AA, Jr. Communicating hydrocephalus from subarachnoid bleeding. J Neurosurg 1956; 6: 546-566. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Foroglou G, Zander E. Post-traumatic hydrocephalus and measurement of cerebrospinal fluid pressure. Acta Radiol Diagn (Stockh) 1972; 0: 524-530. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Groswasser Z, Cohen M, Reider-Groswasser I, Stern MJ. Incidence, CT findings and rehabilitation outcome of patients with communicative hydrocephalus following severe head injury. Brain Inj 1988; 4: 267-272. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Gudeman SK, Kishore PR, Becker DP, Lipper MH, Girevendulis AK, Jeffries BF, Butterworth JFt. Computed tomography in the evaluation of incidence and significance of post-traumatic hydrocephalus. Radiology 1981; 2: 397-402. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Haan J, Thomeer RT. Predictive value of temporary external lumbar drainage in normal pressure hydrocephalus. Neurosurgery 1988; 2: 388-391. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Hawkins TD, Lloyd AD, Fletcher GI, Hanka R. Ventricular size following head injury: a clinico-radiological study. Clin Radiol 1976; 3: 279-289. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Heo J, Park SQ, Cho SJ, Chang JC, Park HK. Evaluation of simultaneous cranioplasty and ventriculoperitoneal shunt procedures. J Neurosurg 2014; 2: 313-318. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Choi I, Park HK, Chang JC, Cho SJ, Choi SK, Byun BJ. Clinical factors for the development of posttraumatic hydrocephalus after decompressive craniectomy. J Korean Neurosurg Soc 2008; 5: 227-231. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Jiao QF, Liu Z, Li S, Zhou LX, Li SZ, Tian W, You C. Influencing factors for posttraumatic hydrocephalus in patients suffering from severe traumatic brain injuries. Chin J Traumatol 2007; 3: 159-162.
    16. Kammersgaard LP, Linnemann M, Tibaek M. Hydrocephalus following severe traumatic brain injury in adults. Incidence, timing, and clinical predictors during rehabilitation. NeuroRehabilitation 2013; 3: 473-480. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Katzman R, Hussey F. A simple constant-infusion manometric test for measurement of CSF absorption. I. Rationale and method. Neurology 1970; 6: 534-544. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Krejčí O, Krejčí T, Lipina R. Posttraumatický hydrocefalus. Rozhl. Chir. 2018; 258-261. Přejít na PubMed...
    19. Lipina R, Krejčí T. Chirurgická léčba hydrocefalu u dospělých. Neurol. praxi 2016; 4: 224-227. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Marmarou A, Foda MA, Bandoh K, Yoshihara M, Yamamoto T, Tsuji O, Zasler N, Ward JD, Young HF. Posttraumatic ventriculomegaly: hydrocephalus or atrophy? A new approach for diagnosis using CSF dynamics. J Neurosurg 1996; 6: 1026-1035. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Mazzini L, Campini R, Angelino E, Rognone F, Pastore I, Oliveri G. Posttraumatic hydrocephalus: a clinical, neuroradiologic, and neuropsychologic assessment of long-term outcome. Arch Phys Med Rehabil 2003; 11: 1637-1641. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Missori P, Miscusi M, Formisano R, Peschillo S, Polli FM, Melone A, Martini S, Paolini S, Delfini R. Magnetic resonance imaging flow void changes after cerebrospinal fluid shunt in post-traumatic hydrocephalus: clinical correlations and outcome. Neurosurg Rev 2006; 3: 224-228. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Paoletti P, Pezzotta S, Spanu G. Diagnosis and treatment of post-traumatic hydrocephalus. J Neurosurg Sci 1983; 3: 171-175.
    24. Pedersen KK, Haase J. Isotope liquorgraphy in the demonstration of communicating obstructive hydrocephalus after severe cranial trauma. Acta Neurol Scand 1973; 1: 10-30. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Radovnický T, Sameš M. Patofyziologie, klasifikace a funkční testy u normotenzního hydrocefalu. Neurol. praxi 2016; 4: 218-223. Přejít k původnímu zdroji...
    26. Shi SS, Zhang GL, Zeng T, d Lin YF. Posttraumatic hydrocephalus associated with decompressive cranial defect in severe brain-injured patients. Chin J Traumatol 2011; 6: 343-347.
    27. Tabaddor K, LaMorgese J. Complication of a large cranial defect. Case report. J Neurosurg 1976; 4: 506-508. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Takagi H, Tamaki Y, Morii S, Ohwada T. Rapid enlargement of ventricles within seven hours after head injury. Surg Neurol 1981; 2: 103-105. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Upton ML, Weller RO. The morphology of cerebrospinal fluid drainage pathways in human arachnoid granulations. J Neurosurg 1985; 6: 867-875. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Vybíhal V. Normotenzní hydrocefalus. Neurol. praxi 2011; 6: 411-417.
    31. Waziri A, Fusco D, Mayer SA, McKhann GM, 2nd, Connolly ES, Jr. Postoperative hydrocephalus in patients undergoing decompressive hemicraniectomy for ischemic or hemorrhagic stroke. Neurosurgery 2007; 3: 489-493; discussion 493-484. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Wikkelso C, Andersson H, Blomstrand C, Lindqvist G. The clinical effect of lumbar puncture in normal pressure hydrocephalus. J Neurol Neurosurg Psychiatry 1982; 1: 64-69. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Yoon JE, Lee CY, Sin EG, Song J, Kim HW. Clinical Feature and Outcomes of Secondary Hydrocephalus Caused by Head Trauma. Korean J Neurotrauma 2018; 2: 86-92. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Neurologie pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.