Neurol. praxi. 2022;23(5):400-405 | DOI: 10.36290/neu.2022.042

Pravidelný monitoring kognitivních funkcí při roztroušené skleróze

Mgr. Jiří Motýl, Ph.D., doc. MUDr. Tomáš Uher, Ph.D.
Centrum pro demyelinizační onemocnění, Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Prevalence kognitivního deficitu u roztroušené sklerózy (RS) je udávána mezi 35 a 65 %. Kognitivní deficit většinově nabývá mírného rázu. U RS bývají nejčastěji zasaženy kognitivní domény rychlosti zpracování informací a epizodické paměti. Pravidelný monitoring kognitivních funkcí při onemocnění RS nám poskytuje významné údaje o aktivitě onemocnění, které můžeme zohlednit při péči a léčbě, a to ještě před tím, než se u osoby s RS plně projeví porucha kognitivních funkcí. Pro monitoraci onemocnění jsou doporučovány neuropsychologické baterie BICAMS, MACFIMS nebo test SDMT. K hodnocení významné změny v kognitivním výkonu lze využít postupy indexu spolehlivé změny (RCI) nebo na regresi založené standardizované změny (SRB).

Klíčová slova: roztroušená skleróza, neuropsychologie, kognice, kognitivní deteriorace, SDMT, BICAMS, MACFIMS, index spolehlivé změny, screening kognice.

Regular monitoring of cognitive functions in multiple sclerosis

Prevalence of cognitive impairment in multiple sclerosis (MS) is reported to be in range between 35% and 65%. Cognitive impairment in MS has usually a mild form with information processing speed and episodic memory being the most affected cognitive domains. Annual neuropsychological screening of people with MS can provide clinicians with useful data on disease activity and progression; even before the threshold for cognitive impairment is reached. Neuropsychological test batteries BICAMS, MACFIMS or the SDMT test are recommended as the tools of choice for neuropsychological monitoring of MS. The change in cognitive outcomes can be evaluated by Reliable Change Index (RCI) or Standardized Regression Based (SRB) change norm.

Keywords: multiple sclerosis, neuropsychology, cognition, cognitive decline, SDMT, BICAMS, MACFIMS, reliable change index, cognitive screening.

Vloženo: 9. červenec 2022; Revidováno: 9. červenec 2022; Přijato: 13. červenec 2022; Zveřejněno online: 13. červenec 2022; Zveřejněno: 6. říjen 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Motýl J, Uher T. Pravidelný monitoring kognitivních funkcí při roztroušené skleróze. Neurol. praxi. 2022;23(5):400-405. doi: 10.36290/neu.2022.042.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Amato MP. A decline in cognitive function should lead to a change in disease­‑modifying therapy - Commentary. Multiple Sclerosis Journal. 2018;24(13):1685-1686. doi:10.1177/1352458518787721. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Amato MP, Krupp LB. Disease­‑modifying therapy aids cognition in multiple sclerosis. Nature Reviews Neurology. 2020;16(10):525-526. doi:10.1038/s41582-020-0383-x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Benedict RH, Amato MP, Boringa J, et al. Brief International Cognitive Assessment for MS (BICAMS): international standards for validation. BMC Neurol. 2012;12:55. doi:10.1186/1471-2377-12-55. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Benedict RH, Morrow S, Rodgers J, et al. Characterizing cognitive function during relapse in multiple sclerosis. Mult Scler. 2014;20(13):1745-1752. doi:10.1177/1352458514533229. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Benedict RHB, Amato MP, DeLuca J, Geurts JJG. Cognitive impairment in multiple sclerosis: clinical management, MRI, and therapeutic avenues. The Lancet Neurology. 2020;19(10):860-871. doi:10.1016/s1474-4422(20)30277-5 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Benedict RHB, Cookfair D, Gavett R, et al. Validity of the minimal assessment of cognitive function in multiple sclerosis (MACFIMS). Journal of the International Neuropsychological Society. 2006;12(04). doi:10.1017/s1355617706060723. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Benedict RHB, DeLuca J, Enzinger C, et al. Neuropsychology of Multiple Sclerosis: Looking Back and Moving Forward. J Int Neuropsychol Soc. 2017;23(9-10):832-842. doi:10.1017/S1355617717000959. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Benedict RHB, Pol J, Yasin F, et al. Recovery of cognitive function after relapse in multiple sclerosis. Mult Scler. 2020;1352458519898108. doi:10.1177/1352458519898108. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Brandstadter R, Fabian M, Leavitt VM, et al. Word­‑finding difficulty is a prevalent disease­‑related deficit in early multiple sclerosis. Multiple Sclerosis Journal. 2020;26(13):1752-1764. doi:10.1177/1352458519881760. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Cígler H, Šmíra M. Chyba měření a odhad pravého skóru: Připomenutí některých postupů Klasické testové teorie. Testfórum. 2015;4(6). doi:10.5817/tf2015-6-104. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Cortese M, Riise T, Bjornevik K, et al. Preclinical disease activity in multiple sclerosis: A prospective study of cognitive performance prior to first symptom. Ann Neurol. 2016;80(4):616-624. doi:10.1002/ana.24769. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. D'Hooghe MB, De Cock A, Van Remoortel A, et al. Correlations of health status indicators with perceived neuropsychological impairment and cognitive processing speed in multiple sclerosis. Multiple Sclerosis and Related Disorders. 2020;39:101904. doi:10.1016/j.msard.2019.101904. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. De Meo E, Portaccio E, Giorgio A, et al. Identifying the Distinct Cognitive Phenotypes in Multiple Sclerosis. JAMA Neurology. 2021;78(4):414. doi:10.1001/jamaneurol.2020.4920. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Dobson R, Giovannoni G. Multiple sclerosis - a review. European Journal of Neurology. 2019;26(1):27-40. doi:10.1111/ene.13819. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Dusankova JB, Kalincik T, Havrdova E, Benedict RH. Cross cultural validation of the Minimal Assessment of Cognitive Function in Multiple Sclerosis (MACFIMS) and the Brief International Cognitive Assessment for Multiple Sclerosis (BICAMS). Clin Neuropsychol. 2012;26(7):1186-1200. doi:10.1080/13854046.2012.725101. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Fuchs TA, Ziccardi S, Dwyer MG, Response heterogeneity to home­‑based restorative cognitive rehabilitation in multiple sclerosis: An exploratory study. Mult Scler Relat Disord. 2019;34:103-111. doi:10.1016/j.msard.2019. 06. 026. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Giedraitiene N, Kaubrys G, Kizlaitiene R Cognition During and After Multiple Sclerosis Relapse as Assessed With the Brief International Cognitive Assessment for Multiple Sclerosis. Sci Rep. 2018;8(1):8169. doi:10.1038/s41598-018-26449-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Harel Y, Kalron A, Menascu S, et al. Cognitive function in multiple sclerosis: A long­‑term look on the bright side. PLoS One. 2019;14(8):e0221784. doi:10.1371/journal.pone.0221784. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Heilbronner RL, Sweet JJ, Attix DK, et al. Official position of the american academy of clinical neuropsychology on serial neuropsychological assessments: the utility and challenges of repeat test administrations in clinical and forensic contexts. The Clinical Neuropsychologist. 2010;24(8):1267-1278. doi:10.1080/13854046.2010.526785. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Hughes AJ, Bhattarai J, Jagriti PS, Beier M. Depressive symptoms and fatigue as predictors of objective­‑subjective discrepancies in cognitive function in multiple sclerosis. Multiple Sclerosis and Related Disorders. 2019;30:192-197. doi:10.1016/j.msard.2019. 01. 055. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Chen MH, Chiaravalloti ND, Deluca J. Neurological update: cognitive rehabilitation in multiple sclerosis. Journal of Neurology. 2021;268(12):4908-4914. doi:10.1007/s00415-021-10618-2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Julian L, Merluzzi NM, Mohr DC. The relationship among depression, subjective cognitive impairment, and neuropsychological performance in multiple sclerosis. Mult Scler. 2007;13(1):81-86. doi:10.1177/1352458506070255. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Kalb R, Beier M, Benedict RH, et al. Recommendations for cognitive screening and management in multiple sclerosis care. Mult Scler. 2018;24(13):1665-1680. doi:10.1177/1352458518803785. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Kramer AF, Hahn S, Cohen NJ, et al. Ageing, fitness and neurocognitive function. Nature. 1999;400(6743):418-419. doi:10.1038/22682. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Labiano­‑Fontcuberta A, Costa­‑Frossard L, Sainz de la Maza S, et al. The effect of timing of high­‑efficacy therapy on processing speed performance in multiple sclerosis. Multiple Sclerosis and Related Disorders. 2022;64. doi:10.1016/j.msard.2022.103959. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Landmeyer NC, Burkner PC, Wiendl H, et al. Disease­‑modifying treatments and cognition in relapsing­‑remitting multiple sclerosis: A meta­‑analysis. Neurology. 2020;94(22):e2373-e2383. doi:10.1212/WNL.0000000000009522. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Langdon DW, Amato MP, Boringa J, et al. Recommendations for a Brief International Cognitive Assessment for Multiple Sclerosis (BICAMS). Mult Scler. 2012;18(6):891-898. doi:10.1177/1352458511431076. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Leavitt VM, Brandstadter R, Fabian M, et al. Dissociable cognitive patterns related to depression and anxiety in multiple sclerosis. Mult Scler. 2020;26(10):1247-1255. doi:10.1177/1352458519860319. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Lebrun C, Blanc F, Brassat DJ, et al. Cognitive function in radiologically isolated syndrome. Mult Scler. 2010;16(8):919-925. doi:10.1177/1352458510375707. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Martínez­‑González AE, Piqueras JA. Long­‑term effectiveness of combined cognitive­‑behavioral and neuropsychological intervention in a case of multiple sclerosis. Neurocase. 2015;21(5):584-591. doi:10.1080/13554794.2014.960425. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Meli R, Roccatagliata L, Capello E, et al. Ecological impact of isolated cognitive relapses in MS. Mult Scler. 2020;26(1): 114-117. doi:10.1177/1352458518813722. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Morrow SA, Drake A, Zivadinov R, et al. Predicting loss of employment over three years in multiple sclerosis: clinically meaningful cognitive decline. Clin Neuropsychol. 2010;24(7):1131-1145. doi:10.1080/13854046.2010.511272. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Motyl J, Friedova L, Vaneckova M, et al. Isolated Cognitive Decline in Neurologically Stable Patients with Multiple Sclerosis. Diagnostics (Basel). 2021;11(3). doi:10.3390/diagnostics11030464. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Pardini M, Uccelli A, Grafman J, et al. Isolated cognitive relapses in multiple sclerosis. J Neurol Neurosurg Psychiatry. 2014;85(9):1035-1037. doi:10.1136/jnnp-2013-307275. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Portaccio E. A decline in cognitive function should lead to a change in disease­‑modifying therapy - No. Multiple Sclerosis Journal. 2018;24(13):1683-1684. doi:10.1177/1352458518783357. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Rao SM. A manual for the Brief Repeatable Battery of Neuropsychological Tests in Multiple Sclerosis. New York: National Multiple Sclerosis Society. 1990.
    37. Rao SM. Role of Computerized Screening in Healthcare Teams: Why Computerized Testing is Not the Death of Neuropsychology. Archives of Clinical Neuropsychology. 2018;33(3):375-378. doi:10.1093/arclin/acx137 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Rao SM, Leo GJ, Bernardin L, Unverzagt F. Cognitive dysfunction in multiple sclerosis. I. Frequency, patterns, and prediction. Neurology. 1991;41(5):685-691. doi:10.1212/wnl.41. 5. 685. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Rao SM, Leo GJ, Haughton VM, et al. Correlation of magnetic resonance imaging with neuropsychological testing in multiple sclerosis. Neurology. 1989;39(2):161-161. doi:10.1212/wnl.39. 2. 161. Přejít k původnímu zdroji...
    40. Rao SM, Losinski G, Mourany L, et al. Processing speed test: Validation of a self­‑administered, iPad((R))-based tool for screening cognitive dysfunction in a clinic setting. Mult Scler. 2017;23(14):1929-1937. doi:10.1177/1352458516688955. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Ruano L, Portaccio E, Goretti B, et al. Age and disability drive cognitive impairment in multiple sclerosis across disease subtypes. Mult Scler. 2017;23(9):1258-1267. doi:10.1177/1352458516674367. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Ruet A. Do isolated cognitive relapses exist? Commentary. Multiple Sclerosis Journal. 2021;27(10):1489-1490. doi:10.1177/13524585211034123. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Sandroff BM, Motl RW, Scudder MR, Deluca J. Systematic, Evidence­‑Based Review of Exercise, Physical Activity, and Physical Fitness Effects on Cognition in Persons with Multiple Sclerosis. Neuropsychology Review. 2016;26(3):271-294. doi:10.1007/s11065-016-9324-2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Scarpazza C, De Rossi N, Moiola L, et al. The still under­‑investigated role of cognitive deficits in PML diagnosis. Multiple Sclerosis and Demyelinating Disorders. 2017;2(1). doi:10.1186/s40893-016-0018-7. Přejít k původnímu zdroji...
    45. Schoonheim MM, Meijer KA, Geurts JJ. Network collapse and cognitive impairment in multiple sclerosis. Front Neurol. 2015;6:82. doi:10.3389/fneur.2015.00082. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Smith A. Symbol Digit Modalities Test (SDMT): Manual. Los Angeles, CA: Western Psychological Services; 1982.
    47. Strober LB, Bruce JM, Arnett PA, et al. A much needed metric: Defining reliable and statistically meaningful change of the oral version Symbol Digit Modalities Test (SDMT). Multiple Sclerosis and Related Disorders. 2022;57:103405. doi:10.1016/j.msard.2021.103405. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Sumowski JF, Benedict R, Enzinger C, et al. Cognition in multiple sclerosis: State of the field and priorities for the future. Neurology. 2018;90(6):278-288. doi:10.1212/WNL.0000000000004977. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Sumowski JF, Leavitt VM. Cognitive reserve in multiple sclerosis. Mult Scler. 2013;19(9):1122-1127. doi:10.1177/1352458513498834. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Sumowski JF, Rocca MA, Leavitt VM, et al. Brain reserve and cognitive reserve protect against cognitive decline over 4.5 years in MS. Neurology. 2014;82(20):1776-1783. doi:10.1212/WNL.0000000000000433. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. Uher T, Blahova­‑Dusankova J, Horakova D, et al. Longitudinal MRI and neuropsychological assessment of patients with clinically isolated syndrome. J Neurol. 2014;261(9):1735-1744. doi:10.1007/s00415-014-7413-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    52. Uher T, Krasensky J, Sobisek L, et al. Cognitive clinico­‑radiological paradox in early stages of multiple sclerosis. Ann Clin Transl Neurol. 2018;5(1):81-91. doi:10.1002/acn3.512. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    53. Uher T, Vaneckova M, Sormani MP, et al. Identification of multiple sclerosis patients at highest risk of cognitive impairment using an integrated brain magnetic resonance imaging assessment approach. Eur J Neurol. 2017;24(2):292-301. doi:10.1111/ene.13200. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    54. Weinstock­‑Guttman B, Eckert S, Benedict RH. A decline in cognitive function should lead to a change in disease­‑modifying therapy - Yes. Multiple Sclerosis Journal. 2018;24(13):1681-1682. doi:10.1177/1352458518783364. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    55. Weinstock Z, Morrow S, Conway D, et al. Interpreting change on the Symbol Digit Modalities Test in people with relapsing multiple sclerosis using the reliable change methodology. Mult Scler. 2021;13524585211049397. doi:10.1177/13524585211049397. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    56. Westervelt HJ. Dementia in Multiple Sclerosis: Why Is It Rarely Discussed? Archives of Clinical Neuropsychology. 2015;30(2):174-177. doi:10.1093/arclin/acu095. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    57. Wojcik CM, Beier M, Costello K, et al. Computerized neuropsychological assessment devices in multiple sclerosis: A systematic review. Multiple Sclerosis Journal. 2019;25(14): 1848-1869. doi:10.1177/1352458519879094. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Neurologie pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.