Neurol. praxi. 2023;24(6):449-452 | DOI: 10.36290/neu.2023.072

Multidisciplinární přístup ke kognitivnímu deficitu u pacientů s roztroušenou sklerózou

MUDr. Iva Šrotová, Ph.D.1, 2, MUDr. Martina Petrášová1, 2, MUDr. Sabina Flašarová1, PhDr. Radka Michalčáková Neužilová, Ph.D.3, 4, MUDr. Pavla Hanzlíková, Ph.D., MBA5
1 Neurologická klinika Fakultní nemocnice Brno Bohunice
2 Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno
3 Fakulta sociálních studií - Katedra psychologie Masarykovy univerzity, Brno
4 Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice Brno Bohunice
5 Ústav radiodiagnostický Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské Univerzity

Roztroušená skleróza (RS) je chronické autoimunitní onemocnění s prvky neurodegenerace, které často vede kromě jiných symptomů také ke kognitivnímu deficitu. Pokles kognitivních funkcí má v rámci jednotlivých forem RS různou prevalenci, přičemž častěji se vyskytuje u progresivních variant, vždy však snižuje kvalitu života pacienta. Kognici je nutno u pacientů s RS v rámci běžného sledování vyšetřovat a adekvátně léčit i koincidující nemoci, často deprese nebo úzkostné poruchy, které mohou kognitivní schopnosti pacienta dále narušovat.

Klíčová slova: roztroušená skleróza, kognitivní deficit, deprese, úzkost, SDMT, kognitivní rychlost zpracování.

A multidisciplinary approach to cognitive deficit in patients with multiple sclerosis

Multiple sclerosis (MS) is an immune-based neurodegenerative disease that often leads to cognitive deficit in addition to other symptoms. The decline in cognitive functions has a various prevalence in the respective forms of MS, whereas it occurs more often in progressive variants, however, it always reduces the patient's quality of life. Cognition in patients with MS should be examined as a part of the routine follow-up and coincident diseases, such as depression or anxiety, which can further impair the patient's cognitive abilities, should be also addressed adequately.

Keywords: multiple sclerosis, cognitive deficit, depression, anxiety, SDMT, cognitive processing speed.

Vloženo: 21. listopad 2023; Revidováno: 21. listopad 2023; Přijato: 21. listopad 2023; Zveřejněno online: 21. listopad 2023; Zveřejněno: 7. prosinec 2023  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Šrotová I, Petrášová M, Flašarová S, Michalčáková Neužilová R, Hanzlíková P. Multidisciplinární přístup ke kognitivnímu deficitu u pacientů s roztroušenou sklerózou. Neurol. praxi. 2023;24(6):449-452. doi: 10.36290/neu.2023.072.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Ampapa R. Kognitivní dysfunkce u sekundárně progresivní roztroušené sklerózy. Neurol. praxi. 2022;23(3):221-226. doi: 10.36290/neu.2021.094. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Beckmann YY, Gelal F, Eren Ş, et al. Diagnostics to Look beyond the Normal Appearing Brain Tissue (NABT)? A Neuroimaging Study of Patients with Primary Headache and NABT Using Magnetization Transfer Imaging and Diffusion Magnetic Resonance. Clin. Neuroradiol. 2013;23(4):277-283. doi: 10.1007/s00062-013-0203-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Behrangi N, Fischbach F, Kipp M. Mechanism of Siponimod: Anti­‑Inflammatory and Neuroprotective Mode of Action. Cells. 2019;8(1):24. doi: 10.3390/cells8010024. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Benedict RHB, Amato MP, DeLuca J, et al. Cognitive impairment in multiple sclerosis: clinical management, MRI, and therapeutic avenues. Lancet Neurol. 2020;19(10):860-871. doi: 10.1016/S1474-4422(20)30277-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Benedict RHB, DeLuca J, Phillips G, et al. Validity of the Symbol Digit Modalities Test as a cognition performance outcome measure for multiple sclerosis. Mult Scler. 2017;23:721-733. doi: 10.1177/1352458517690821. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Benedict RHB, Penner IK, Kappos L, et al. Baseline MRI Predictors of Cognitive Processing Speed in Participants with Secondary Progressive Multiple Sclerosis from the Phase 3 EXPAND study (2275). Neurology. 2021a;96(15 Supplement)2275. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Benedict RHB, Tomic D, Cree BA, et al. Siponimod and Cognition in Secondary Progressive Multiple Sclerosis: EXPAND Secondary Analyses. Neurology. 2021 b;96(3):e376-e386. doi: 10.1212/WNL.0000000000011275. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Cavedo E, Tran P, Thoprakarn U, et al. Validation of an automatic tool for the rapid measurement of brain atrophy and white matter hyperintensity: QyScore®. Eur. Radiol. 2022;32(5):2949-2961. doi: 10.1007/s00330-021-08385-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Grzegorski T, Losy J. Cognitive impairment in multiple sclerosis - a review of current knowledge and recent research. Rev Neurosci. 2017;28(8):845-860. doi: 10.1515/revneuro-2017-0011. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Hynčicová E., Meluzímová E., Laczó J. Kognice a roztroušená skleróza. Neurol. praxi. 2017;18(6):394-398. doi: 10.36290/neu.2018.055. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Kappos L, Bar­‑Or A, Cree BAC, et al. EXPAND Clinical Investigators. Siponimod versus placebo in secondary progressive multiple sclerosis (EXPAND): a double­‑blind, randomised, phase 3 study. Lancet. 2018;391(10127):1263-1273. doi: 10.1016/S0140-6736(18)30475-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Leavitt VM, Brandstadter R, Fabian M, et al. Dissociable cognitive patterns related to depression and anxiety in multiple sclerosis. Mult Scler. 2020;26(10):1247-1255. doi:10.1177/1352458519860319. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Linnhoff S, Fiene M, Heinze HJ, et al. Cognitive Fatigue in Multiple Sclerosis: An Objective Approach to Diagnosis and Treatment by Transcranial Electrical Stimulation. Brain Sci. 2019;9(5):100. doi: 10.3390/brainsci9050100. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Papathanasiou A, Messinis L, Georgiou VL, et al. Cognitive impairment in relapsing remitting and secondary progressive multiple sclerosis patients: efficacy of a computerized cognitive screening battery. ISRN Neurol. 2014;2014:151379. doi: 10.1155/2014/151379. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Patten SB, Ruth AM, Mauro GC. Depression in multiple sclerosis. Int Rev Psychiatry. 2017;29(5):463-472. doi: 10.1080/09540261.2017.1322555. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Petracca M, Saiote C, Bender H, et al. Synchronization and variability imbalance underlie cognitive impairment in primary­‑progressive multiple sclerosis. Sci Rep. 2017;7:46411. doi: 10.1038/srep46411. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Pitteri M, Romualdi C, Magliozzi R, et al. Cognitive impairment predicts disability progression and cortical thinning in MS: An 8-year study. Mult Scler. 2017;23(6):848-854. doi: 10.1177/1352458516665496. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Popescu V, Klaver R, Voorn P, et al. What drives MRI­‑measured cortical atrophy in multiple sclerosis? Mult. Scler. J. 2015;21(10):1280-1290. doi: 10.1177/1352458514562440. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Rocca MA, Amato MP, De Stefano N, et al. MAGNIMS Study Group. Clinical and imaging assessment of cognitive dysfunction in multiple sclerosis. Lancet Neurol. 2015;14(3):302-17. doi: 10.1016/S1474. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Sandroff BM, Schwartz CE, DeLuca J. Measurement and maintenance of reserve in multiple sclerosis. J Neurol. 2016; 263(11):2158-2169. doi: 10.1007/s00415-016-8104-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Schependom VJ, Nagels G. Targeting Cognitive Impairment in Multiple Sclerosis - The Road toward an Imaging­‑based Biomarker. Front. Neurosci. 2017;11. doi: 10.3389/fnins.2017.00380. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Stern Y. Cognitive reserve. Neuropsychologia. 2009;47(10):2015-2028. doi: 10.1016/ j.neuropsychologia.2009. 03. 004. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Strádalová P, Štourač P, Králíčková Nekvapilová E. Ochranné faktory kognitivního deficitu u roztroušené sklerózy. Cesk Slov Neurol N. 2018;81(1):24-28. doi: 10.14735/amcsnn201824. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Sumowski JF. Cognitive reserve as a useful concept for early intervention research in multiple sclerosis. Front. Neurol. 2015;6:176. doi: 10.3389/fneur.2015.00176. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Sumowski JF, Rocca MA, Leavitt VM, et al. Brain reserve against physical disability progression over 5 years in multiple sclerosis. Neurology. 2016;86(21):2006-2009. doi:10.1212/WNL.0000000000002702. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Sumowski JF, Rocca MA, Leavitt VM, et al. Brain reserve and cognitive reserve in multiple sclerosis: what you've got and how you use it. Neurology. 2013;80(24):2186-2193. doi: 10.1212/WNL.0b013e318296e98b. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Sumowski JF, Rocca MA, Leavitt VM et al. Brain reserve and cognitive reserve protect against cognitive decline over 4.5 years in MS. Neurology. 2014;82(20):1776-1783. doi: 10.1212/WNL.0000000000000433. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Vaněčková M, Seidl Z, Krásenský J, et al. Naše zkušenosti s MR monitorováním pacientů s roztroušenou sklerózou v klinické praxi. Cesk Slov Neurol N. 2010;73/106(6):716-720.

    Zpět na obsah


    Neurologie pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.