Neurol. praxi. 2024;25(3):231-238 | DOI: 10.36290/neu.2023.037

Spastická paraparéza jako klinická manifestace závažné X­‑vázané adrenoleukodystrofie

RNDr. Anna Uhrová Mészárosová, Ph.D.1, MUDr. Jana Laštůvková2, MUDr. Filip Cihlář, Ph.D.3, doc. MUDr. Alena Šantavá, CSc.4, MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.5
1 Neurogenetická laboratoř, Klinika dětské neurologie 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, Praha
2 Oddělení lékařské genetiky, Krajská zdravotní, a. s., Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z.
3 Radiologická klinika Fakulty zdravotnických studií UJEP a Krajské zdravotní, a. s. -Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o. z.
4 Ústav lékařské genetiky, Fakultní nemocnice Olomouc
5 Neurologická klinika 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, Praha

Patogenní varianty v genu ABCD1 jsou genetickou příčinou X­‑vázané adrenoleukodystrofie (X­‑ALD). X­‑ALD se může manifestovat jako závažná letální adrenoleukodystrofie (ALD), mírnější adrenomyeloneuropatie (AMN) nebo adrenální insuficience (Addisonova nemoc), ale může se klinicky projevit jen jako mírná spastická paraparéza, zejména u žen přenašeček. Během několika let genetické diagnostiky dědičných spastických paraparéz (HSP) byly diagnostikovány čtyři české rodiny s patogenní variantou v genu ABCD1, kdy byl některý ze členů rodiny odeslán k vyšetření genů spojovaných s hereditární spastickou paraparézou, která byla jediným klinickým projevem nemoci, někdy dokonce u více členů rodiny. Až na základě genetické diagnostiky a po nalezení kauzální patogenní varianty v genu ABCD1 bylo možné zpětně správně stanovit diagnózu některých příslušníků rodin, neboť byli vedeni (případně i zemřeli) s diagnózou roztroušená skleróza, nemoci motoneuronu aj. Znalost kauzální patogenní varianty je velmi důležitá a na jejím základě lze pak v rodině stanovit riziko zejména pro mužské jedince, protože u nich vzhledem k X-vázané dědičnosti hrozí závažný až fatální průběh onemocnění. X­‑vázaná dědičnost v rodině, mírnější klinické projevy v podobě spastické paraparézy u žen a projevy ALD, AMN nebo adrenální insuficience (Addisonova nemoc) u mužů v rodině mohou být dobrým vodítkem při podezření na tuto diagnózu. Počet takových rodin může být v ČR mnohem vyšší. Jedním z klinických projevů a biochemickým ukazatelem onemocnění jsou vysoké hladiny mastných kyselin s velmi dlouhým řetězcem (VLCFA) v krevním séru, které jsou jednoduše diagnostikovatelné. Pro genetické potvrzení diagnózy jsou k dispozici klasické i nové metody genomiky.

Klíčová slova: adrenoleukodystrofie, adrenomyeloneuropatie, spastická paraparéza, ABCD1 gen.

Spastic paraparesis as a clinical manifestation of severe X-linked adrenoleukodystrophy

Pathogenic variants in the ABCD1 gene are the genetic cause of X-linked adrenoleukodystrophy (X-ALD). X-ALD can manifest as severe fatal adrenoleukodystrophy (ALD), milder adrenomyeloneuropathy (AMN), or adrenal insufficiency (Addison's disease), but it can present clinically only as mild spastic paraparesis, particularly in female carriers. During several years of genetically diagnosing hereditary spastic paraparesis (HSP), four Czech families were diagnosed with a pathogenic variant in the ABCD1 gene when one of the family members was referred for testing of genes associated with hereditary spastic paraparesis that was the only clinical manifestation of the disease, sometimes even in several family members. Only on the basis of genetic diagnosis and after identification of the causative pathogenic variant in the ABCD1 gene, it was possible to retrospectively determine the correct diagnosis of some family members, as they had been diagnosed (or died) with multiple sclerosis, motor neurone disease, and others. The knowledge of the causative pathogenic variant is very important and it is on its basis that the risk can be determined in the family, particularly for male individuals because they are at risk of severe to fatal course of the disease due to X-linked inheritance. X-linked inheritance in the family, milder clinical manifestations in the form of spastic paraparesis in women, and manifestations of ALD, AMN, or adrenal insufficiency (Addison's disease) in male family members can all be good clues to lead one to suspect this diagnosis. The number of such families may be much higher in the Czech Republic. One of the clinical manifestations and biochemical markers of the disease are high levels of very long-chain fatty acids (VLCFA) in the blood serum which are easy to diagnose. Classic as well as novel methods of genomics are available for genetic confirmation of the diagnosis.

Keywords: adrenoleukodystrophy, adrenomyeloneuropathy, spastic paraparesis, ABCD1 gene.

Vloženo: 29. květen 2023; Revidováno: 29. květen 2023; Přijato: 30. květen 2023; Zveřejněno online: 30. květen 2023; Zveřejněno: 20. červen 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Uhrová Mészárosová A, Laštůvková J, Cihlář F, Šantavá A, Mazanec R. Spastická paraparéza jako klinická manifestace závažné X­‑vázané adrenoleukodystrofie. Neurol. praxi. 2024;25(3):231-238. doi: 10.36290/neu.2023.037.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Bezman L, Moser AB, Raymond GV, et al. Adrenoleukodystrophy: incidence, new mutation rate, and results of extended family screening. Ann Neurol. 2001;49:512-517. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Blevins LS, Jr., Shankroff J, Moser HW, et al. Elevated plasma adrenocorticotropin concentration as evidence of limited adrenocortical reserve in patients with adrenomyeloneuropathy. J Clin Endocrinol Metab. 1994;78:261-265. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Di Rocco M, Doria­‑Lamba L, Caruso U. Monozygotic twins with X­‑linked adrenoleukodystrophy and different phenotypes. Ann Neurol. 2001;50:424. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Dubey P, Raymond GV, Moser AB, et al. Adrenal insufficiency in asymptomatic adrenoleukodystrophy patients identified by very long­‑chain fatty acid screening. J Pediatr. 2005;146:528-532. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Dvorakova L, Hrebicek M, Jahnova H, et al. X­‑linked adrenoleukodystrophy in twenty one Czech patients. Ces­‑slov Pediatr. 2006;61(3):129-136.
    6. Eichler F, Duncan C, Musolino PL, et al. Hematopoietic Stem­‑Cell Gene Therapy for Cerebral Adrenoleukodystrophy. N Engl J Med. 2017;377:1630-1638. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Engelen M, Barbier M, Dijkstra IM, et al. X­‑linked adrenoleukodystrophy in women: a cross­‑sectional cohort study. Brain. 2014;137:693-706. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Engelen M, Kemp S, de Visser M, et al. X­‑linked adrenoleukodystrophy (X­‑ALD): clinical presentation and guidelines for diagnosis, follow­‑up and management. Orphanet J Rare, DiS. 2012;7:51 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Engelen M, Ofman R, Dijkgraaf MG, et al. Lovastatin in X­‑linked adrenoleukodystrophy. N Engl J Med. 2010;362:276-277. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Engelen M, van Ballegoij WJC, Mallack EJ, et al. International Recommendations for the Diagnosis and Management of Patients With Adrenoleukodystrophy: A Consensus­‑Based Approach. Neurology. 2022;99:940-951. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Fanen P, Guidoux S, Sarde CO, et al. Identification of mutations in the putative ATP­‑binding domain of the adrenoleukodystrophy gene. J Clin Invest. 1994;94:516-520. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Fatemi A, Barker PB, Ulug AM, et al. MRI and proton MRSI in women heterozygous for X­‑linked adrenoleukodystrophy. Neurology. 2003;60:1301-1307 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Fourcade S, Lopez­‑Erauskin J, Galino J, et al. Early oxidative damage underlying neurodegeneration in X­‑adrenoleukodystrophy. Hum Mol Genet. 2008;17:1762-1773. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Guettsches AK, Kuechler A, Gal A, et al. Female carriers of X­‑chromosomal adrenoleukodystrophy: a major differential diagnosis in progressive myelopathy. J Neurol. 2010;257:1394-1395. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Hershkovitz E, Narkis G, Shorer Z, et al. Cerebral X­‑linked adrenoleukodystrophy in a girl with Xq27-Ter deletion. Ann Neurol. 2002;52:234-237. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Huffnagel IC, Dijkgraaf MGW, Janssens GE, et al. Disease progression in women with X­‑linked adrenoleukodystrophy is slow. Orphanet J Rare, DiS. 2019;14:30. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Huffnagel IC, Laheji FK, Aziz­‑Bose R, et al. The Natural History of Adrenal Insufficiency in X­‑Linked Adrenoleukodystrophy: An International Collaboration. J Clin Endocrinol Metab. 2019;104:118-126. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Huffnagel IC, van de Beek MC, Showers AL, et al. Comparison of C26:0-carnitine and C26:0-lysophosphatidylcholine as diagnostic markers in dried blood spots from newborns and patients with adrenoleukodystrophy. Mol Genet Metab. 2017;122:209-215. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Jaspers YRJ, Ferdinandusse S, Dijkstra IME, et al. Comparison of the Diagnostic Performance of C26:0-Lysophosphatidylcholine and Very Long­‑Chain Fatty Acids Analysis for Peroxisomal Disorders. Front Cell Dev Biol. 2020;8:690. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Keam SJ. Elivaldogene Autotemcel: First Approval. Mol Diagn Ther. 2021;25:803-809. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Kemp S, Berger J, Aubourg P. X­‑linked adrenoleukodystrophy: clinical, metabolic, genetic and pathophysiological aspects. Biochim Biophys Acta. 2012;1822:1465-1474. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Kemp S, Huffnagel IC, Linthorst GE, et al. Adrenoleukodystrophy - neuroendocrine pathogenesis and redefinition of natural history. Nat Rev Endocrinol. 2016;12:606-615. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Kemp S, Pujol A, Waterham HR, et al. ABCD1 mutations and the X­‑linked adrenoleukodystrophy mutation database: role in diagnosis and clinical correlations. Hum Mutat. 2001;18:499-515. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Korenke GC, Fuchs S, Krasemann E, et al. Cerebral adrenoleukodystrophy (ALD) in only one of monozygotic twins with an identical ALD genotype. Ann Neurol. 1996;40:254-257. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Krasemann EW, Meier V, Korenke GC, et al. Identification of mutations in the ALD­‑gene of 20 families with adrenoleukodystrophy/adrenomyeloneuropathy. Hum Genet. 1996;97:194-197. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Lauer A, Da X, Hansen MB, et al. ABCD1 dysfunction alters white matter microvascular perfusion. Brain. 2017;140:3139-3152. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Loes DJ, Hite S, Moser H, et al. Adrenoleukodystrophy: a scoring method for brain MR observations. AJNR Am J Neuroradiol. 1994;15:1761-1766.
    28. Mahmood A, Dubey P, Moser HW, et al. X­‑linked adrenoleukodystrophy: therapeutic approaches to distinct phenotypes. Pediatr Transplant. 2005;9(Suppl. 7):55-62. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Mahmood A, Raymond GV, Dubey P, et al. Survival analysis of haematopoietic cell transplantation for childhood cerebral X­‑linked adrenoleukodystrophy: a comparison study. Lancet Neurol. 2007;6:687-692. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Monternier PA, Singh J, Parasar P, et al. Therapeutic potential of deuterium­‑stabilized (R)-pioglitazone­‑PXL065-for X­‑linked adrenoleukodystrophy. J Inherit Metab, DiS. 2022;45:832-847. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Moser AB, Kreiter N, Bezman L, et al. Plasma very long chain fatty acids in 3,000 peroxisome disease patients and 29,000 controls. Ann Neurol. 1999;45:100-110. Přejít k původnímu zdroji...
    32. Moser HW, Mahmood A, Raymond GV. X­‑linked adrenoleukodystrophy. Nat Clin Pract Neurol. 2007;3:140-151. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Moser HW, Raymond GV, Dubey P. Adrenoleukodystrophy: new approaches to a neurodegenerative disease. JAMA. 2005;294:3131-3134. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Miller WP, Rothman SM, Nascene D, et al. Outcomes after allogeneic hematopoietic cell transplantation for childhood cerebral adrenoleukodystrophy: the largest single­‑institution cohort report. Blood. 2011;118:1971-1978. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Peters C, Charnas LR, Tan Y, et al. Cerebral X­‑linked adrenoleukodystrophy: the international hematopoietic cell transplantation experience from 1982 to 1999. Blood. 2004;104:881-888. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Powers JM, Liu Y, Moser AB, et al. The inflammatory myelinopathy of adreno­‑leukodystrophy: cells, effector molecules, and pathogenetic implications. J Neuropathol Exp Neurol. 1992;51:630-643. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Powers JM, Schaumberg HH. Adreno­‑leukodystrophy. Similar ultrastructural changes in adrenal cortical and Schwann cells. Arch Neurol. 1974;30:406-408. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Raymond GV, Aubourg P, Paker A, et al. Survival and Functional Outcomes in Boys with Cerebral Adrenoleukodystrophy with and without Hematopoietic Stem Cell Transplantation. Biol Blood Marrow Transplant. 2019;25:538-548. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Raymond GV, Jones RO, Moser AB. Newborn screening for adrenoleukodystrophy: implications for therapy. Mol Diagn Ther. 2007;11:381-384. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Turk BR, Theda C, Fatemi A, et al. X­‑linked adrenoleukodystrophy: Pathology, pathophysiology, diagnostic testing, newborn screening and therapies. Int J Dev Neurosci. 2020;80:52-72. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. van de Stadt SIW, Huffnagel IC, Turk BR, et al. Imaging in X­‑Linked Adrenoleukodystrophy. Neuropediatrics. 2021;52:252-260. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. van Geel BM, Bezman L, Loes DJ, et al. Evolution of phenotypes in adult male patients with X­‑linked adrenoleukodystrophy. Ann Neurol. 2001;49:186-194. Přejít k původnímu zdroji...
    43. van Geel BM, Koelman JH, Barth PG, et al. Peripheral nerve abnormalities in adrenomyeloneuropathy: a clinical and electrodiagnostic study. Neurology. 1996; 46: 112-118 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Wanders RJ. Metabolic functions of peroxisomes in health and disease. Biochimie. 2014;98:36-44. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Wang Y, Busin R, Reeves C, et al. X­‑linked adrenoleukodystrophy: ABCD1 de novo mutations and mosaicism. Mol Genet Metab. 2011;104:160-166. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Zemanova M, Chrastina P, Dvorakova L, et al. X­‑linked adrenoleukodystrophy: phenotype­‑genotype correlation in hemizygous males and heterozygous females with ABCD1 mutations. Neuro Endocrinol Lett. 2021;42:359-367.
    47. Zolman BK, Silva ID, Bartel B. The Arabidopsis pxa1 mutant is defective in an ATP­‑binding cassette transporter­‑like protein required for peroxisomal fatty acid beta­‑oxidation. Plant Physiol. 2001;127:1266-1278. Přejít k původnímu zdroji...

    Zpět na obsah


    Neurologie pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.